Školkařství má v naší zemi velmi starou tradici a vždy se řadilo spíše k vyspělým evropským státům. Nejen u nás se samozřejmě všechny politické změny, přechodně negativně projeví v řadě hospodářských činností. V létech 1990 – 1992 došlo v České republice ke stagnaci v celém národním hospodářství, školkařství nevyjímaje.
Úroveň odbytu školkařských výpěstků klesla na 40 % roku 1989. V roce 1993 nastal obrat k lepšímu a produkce školkařských výpěstků zaznamenala meziroční nárůst o 10 – 15 %. Potřeba rostlin však rostla nepoměrně rychleji, což mělo za následek nákupy v zahraničí. Tento dovoz vykazuje meziroční nárůst, bohužel vyšší, než nárůst zvyšující se produkce v naší zemi.
Úroveň českých školek stoupá, v současné době již existuje mnoho velmi kvalitních školkařských závodů schopných vyprodukovat výpěstky zcela srovnatelné s dovezenými, které jsou navíc v daleko lepší kondici pro naše klima a půdy. Bohužel se zatím českým školkařům nedaří ve větší míře uplatňovat specializaci, aby mohli ve nabízet zboží do obchodních řetězců, tak jak to dělají školkaři ze zahraničí.
Z mnoha našich vynikajících školek je nutno jmenovat alespoň tři pěstitele, kteří své podniky založili přibližně před deseti lety a nyní vytvořili zcela dobrovolně minisdružení určené ke spolupráci. Jedná se o školku manželů Hany a Libora Novákových z Markvatovic specializovanou na pěstování vřesovištních rostlin, školku Daniela Adamtze z Opavy-Malých Hoštic, která produkuje mladé dřeviny množené bylinnými řízky a školku Tomáše Čerbáka z Pusté Polomi zabývající se roubováním okrasných dřevin a následně prodejem polohotových a hotových dřevin. Tito mladí školkaři působí na severní Moravě, začínali na pronajatých pozemcích a s nulovým kontem. Nyní se rozhodli pro společnou reklamu a zajišťování nákupu, aby se dostali na nižší ceny atd. Dnes patří ve své kategorii k nejúspěšnějším u nás a zcela smazali rozdíl mezi holandským Boskoopem a severní Moravou. Ovšem za jakou cenu, to vědí jen oni. Není třeba připomínat, že zahradníci nejsou zrovna ta skupina podnikatelů, kterým by stát pomáhal. Spíš naopak. V porovnání s ostatními kolegy ze sousedních zemí EU mají spíše více nevýhod než výhod. Již téměř dva roky jsme členy EU, avšak v ve srovnání s jinými státy je u nás stále jiné DPH, přípravky na ochranu rostlin běžně používané v EU jsou u nás zakázány, získávání dotací nebo úvěrů je značně problematické a představuje neúměrnou administrativní zátěž. Často se také setkáváme s řadou různých výkladů právních norem, nutností zcela nesmyslně označovat některé skupiny rostlin rostlinolékařskými pasy apod.
Avšak jak je vidět na mnoha příkladech, i v nepříznivém podnikatelském prostředí se školkařům daří rozvíjet svoji činnost. Pěstitelé v České republice stále zvyšují svou produkci a zákazníci budou určitě stále více a více požadovat české rostliny, neboť již zjišťují, že rostlina vypěstovaná v našich podmínkách má nejlepší předpoklady u nás růst. A že se zatím mnoho školkařského zboží dováží, to jen ukazuje velké rezervy v domácí produkci.
