Vypěstovat a udržet kvalitní trávník je umění, se kterým se mnohé firmy potýkají s rozdílným úspěchem. Velkou péči vyžadují nejen trávníky sportovní – fotbalová, tenisová, golfová hříště aj., ale též parky, veřejná prostranství, soukromé zahrady a plochy firemních areálů. Přednášející na odborném semináři Trávníky 2004, přinesli opět nové informace a impulsy účastníkům, kteří se přes to, že byla trávníkářská sezóna v plném proudu, zúčastnili ve velkém počtu. Letošní seminář byl věnovaný problematice vody.
Po odborné přednášce Ing. Marie Strakové, PhD., o pohybu vody v rostlině a vodním stresu, představila Klára Jančurová golfové hřiště Tále, které se nachází na úpatí jižních svahů Nízkých Tater. Problematika vodního režimu byla na tomto hřišti komplikovaná umístěním v ochranném pásmu NP Nízké Tatry a druhém pásmu hygienické ochrany vodního zdroje. Odvodnění je řešeno povrchovými kanály, do kterých ústí kombinované drenážové odvodněním greenů a tee. Z důvodu nedostatečného odvodněných rafů instalovali dodatečně šest kilometrů francouzských drenáží. Aby nedošlo k negativnímu ovlivnění okolního prostředí vybudovali přírodní kořenové čističky, ve kterých jsou vysazeny původní druhy nacházející se přímo v areálu hřiště (Deschampsia caespitosa, Juncus sp., Caltha palustris aj.).
Podcenění péče o kořenový systém se nevyplácí
Adrian Mortram z Velké Británie kladl ve svém příspěvku důraz na péči o kořenový systém, protože nadzemní hmota je z největší části odrazem stavu a fungování podzemních částí rostliny. Pokud chceme minimalizovat použití vody a současně se vyhnout stresu způsobenému suchem doporučuje jednak:
– správný výběr travních druhů,
– zvýšení výšky kosení,
– snížení dávky dusíkatých hnojiv,
– provzdušnění,
– omezení poškození listů a
– použití smáčedel.
Kromě toho dává na zvážení používání recyklované vody. V současnosti se jí ani na Britských ostrovech moc nevyužívá, naopak v USA nebo Austrálii je tomu jinak. Změna pohledu a využívání, bude záležet na dostupnosti zdrojů, které se mohou díky změnám klimatu zmenšovat. Spotřeba vody do roku 2005 převýší 5000 miliard m-3 za rok, což je ekvivalent 1/8 z celkové celosvětové obnovitelné dodávky. Efektivní úspory vody lze dosáhnout především vhodným designem a péčí o zavlažovací systém. Při projektování je třeba zohlednit:
- GPS průzkum,
- plochy pod závlahou,
- umístění a design trysek,
- celistvost systému a
- ovládání systému.
Semináře se bohužel nemohl zúčastnit Arnoud de Jager z Nizozemska, jeho receptem na odstranění lipnice roční je používání agresívních travních druhů, zavlažování jen pokud je to opravdu nezbytné, přiměřená nižší aplikace hnojiva, snížení pH a nesnižování přespříliš výšky porostu. Zajímavostí je informace o biologické ochraně na golfových hřištích v Nizozemsku. Proti ponravám (Papillia japonica, Melolontha melolontha, Phyllopertha horticola, Amphimallon solstitiatis, Serica brunea) a larvám komára Tipula paludosa se využívají roztoči, jejich účinnost je rozdílná.
Čerstvé informace z Větrova
Zajímavý příspěvek přednesl Ing.Ivo Našinec, ze Šlechtitelské stanice Větrov. Ze zkušenosti ví, že mení žádný problém vysí a pečovat o trávník, pokud jsme schopni zajistit optimální podmínky. Vypěstovat trávník lze téměř z jakéhokoli travního druhu, pokud dosáhneme vhodného pH, dodáme substrát jaký potřebujeme, zajistíme dostatek živin, pak ani choroby nejsou většinou velkým problémem. Většina trávníků je ale pěstovaná v přírodních podmínkách, čili v takovém prostředí, kde podmínky pro trávu nemůžeme úplně jednoznačně ovlivnit. Setkáváme se suchem horkem, extrémním zamokřením, s mrazy, zasolením půdy, nedostatkem živin, zastíněním plochy, objevují se choroby a dost často trpí tyto trávníky velkou zatěží.
V podmínkách střední Evropy bylo vždy podstatné, jestli je trávník odolný vůči zimě a jak se brání vyzimování. Nejčastější příčinou vyzimování je v našich podmínkách plíseň sněžná. Jak se ale ukázalo v loňském roce, zdá se, že se mění klima a s tím se mění i hlavní faktor – výskyt chorob. V poslední době se některé choroby rozšiřují a některé naopak ustupují. Zřetelně se rozšiřuje rez (Puccinia coronata, P. graminis). Velmi se rozšiřuje Corticium (Laetisaria fuciformis) již nejen v pozdním létě, ale od pozdního jara do pozdního podzimu. Plíseň sněžná – dříve škodila Typhula incarnata, zatímco dnes větší škodu dělá Microdochium nivale.
Na ŠS Větrov došlo v roce 2002 – 2003 k velkému napadení plísní sněžnou. Nejen jílku vytrvalého, ale téměř všech travních druhů. Při srovnání podle rezistence nejméně odolávala kostřava rákosovitá a hned za ní se zařadil psineček výběžkatý. Hodně byla poškozena v zimě lipnice luční skvrnitostmi a rzí, ale v tomto případě byl porost hodně poškozen chorobami již na podzim. Následoval jílek vytrvalý, smělek. Kostřava ovčí byla velmi odolná a nejodolnější v našich podmínkách byla metlice trsnatá. Dobře si vedla i kostřava červená.
Aktuální je i otázka výskytu ostřic. Ivo Našinec vidí jako pravděpodobné, že se s nimi budeme setkávat i dál (s trsnatými i výběžkatými). Tento rod se pozvolna stává fenoménem trávníků, v poslední době nejen na vlhkých místech, ale hodně často i na suchu. Uvažuje se dokonce o ostřicových trávnících.
Z ostatních témat
Seminář přinesl i jiné zajímavé náměty k přemýšlení, další odborné přednášky (Syntetická hřiště a jejich údržba aj.) byly doplněny i o příspěvky firemní (technika na hydroosev, zavlažování, technika na údržbu zatravněných ploch). Prostor pro neformální diskusi byl během večerního programu, návštěvy golfového hřiště i firmy Parkon, s. r. o. – jedné z největších produkující travní koberce v ČR.
Odborný seminář Trávníky se koná každý rok, vedle odborného programu, zde lze navázat kontakty s firmami, které mají prostor pro prezentaci v přilehlých prostorách.
