Tuzemská ovocnářská produkce se nachází v nelehké situaci. Odbyt jablek je pod velkým tlakem silné evropské konkurence a obchodních řetězců, které dominují českému trhu. Tomu odpovídají i nízké realizační ceny pěstitelů, které mnohdy nestačí ani na pokrytí nákladů. Na úrovni jednotlivých podniků je možné zvažovat různé strategie, jak se se současným stavem vypořádat. Pro dlouhodobé přežití a setrvání na trhu však existuje jedna zásadní obecná podmínka. Tou je vysoká produkce z jednotky plochy neboli vysoké hektarové výnosy. Jak je ale zajistit? Shrnutí zásadních faktorů ovlivňujících dosahování vysokých výnosů kvalitních jablek je hlavním předmětem tohoto článku.
Mnoho nákladů je při obhospodařování ovocného sadu fixně vázáno na jednotku plochy. Musí tedy být vynaloženy, ať v daném sadu máme produkci 35 nebo 70 tun na hektar. Jedná se například o vybudování opěrných konstrukcí, případně jejich kombinace s protikroupovou sítí, závlahu, dále náklady na ochranu proti škodlivým činitelům, sekání, údržbu příkmenného pásu apod. Vysoké hektarové výnosy nám zajišťují, aby poměr této nákladové složky na vypěstování jednoho kilogramu ovoce byl co nejnižší. V přehledu nákladů nám ale figurují i ty, které jsou více či méně variabilní a nelze je výnosem příliš ovlivnit, respektive jsou na výnosu závislé. Příkladem jsou typicky náklady na sklizeň, kdy při větším výnosu budou náklady na sklizeň logicky vyšší. O poměru těchto nákladů na kilogram produkce rozhodují jiné faktory, kterým se však v tomto článku věnovat nebudeme.
Pro tvorbu výnosu a jeho stabilitu jsou zásadní tři faktory:
- zachytit maximum světla, které na pozemek dopadá, je prvním ze stěžejních bodů úspěchu. Světlo je naším základním zdrojem energie pro tvorbu asimilátů;
- z hlediska stability plodnosti a dlouhodobé perspektivy všech částí koruny je důležitá i dobrá a vyrovnaná distribuce světla. Ta rozhodujícím způsobem ovlivňuje i kvalitu produkce;
- třetím neméně důležitým faktorem je poměr nebo procento využití vytvořených asimilátů pro růst plodů oproti investici těchto látek do vývoje ostatních rostlinných orgánů, tzv. stupeň konverze.
Text a foto Ing. Luděk Laňar, Ph.D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2023.