Důležitou součástí úspěšného pěstování zahradních i okrasných rostlin se stala ochrana proti chorobám a škůdcům. U ovoce a zeleniny často i malé poškození plodů nebo jiných potravinářsky využitelných částí škodlivými organismy snadno znehodnotí celoroční pěstitelské úsilí. I malé poškození jakékoliv části okrasných rostlin může výrazně snížit jejich okrasnou hodnotu, přestože samo o sobě rostlinu neohrožuje.
Choroby a škůdci však samozřejmě mohou za určitých podmínek způsobit až odumření celých okrasných výsadeb a kompozic. Škody jsou potom velmi vysoké a často i v krátké době nenahraditelné. Od jara do podzimu se proto každý pěstitel snaží řadou na sebe navazujících opatření zamezit rozvoji chorob a škůdců na svých rostlinách. Od října se však hlavní starostí stává připravit sady i zahrady na zimu a vzhledem k množství práce se na ochranu rostlin trochu zapomíná. Kam se však ztratili škůdci a původci chorob, proti kterým jsme se celý rok snažili rostliny chránit?
Adaptabilita škodlivých organismů
Všechny druhy původců houbových onemocnění i živočišných škůdců mají dokonale vyvinuté mechanismy, jak zimní období přežít. Jara se jich však obvykle dožije jen zlomek podzimní populace. Většinou se předpokládá, že zimy se silnými holomrazy jsou pro přezimování škodlivých organismů nepříznivé. To je samozřejmě pravda, ale nesmí se zapomínat, že i mimořádně teplý průběh zimy může způsobit u přezimujících organismů velké ztráty. Zatímco tuhé mrazy omezují spíše nové druhy škodlivých organismů pronikající k nám z teplejších oblastí kontinentu, dlouhé období nadprůměrných teplot v zimě oslabuje zejména naše původní škůdce. Drobní bezobratlí živočichové potřebují během zimy šetřit energií, protože nemají k dispozici dostatek potravy. Nadprůměrně vysoké teploty však nutí organismus k určité aktivitě, zásobní látky se spotřebovávají a živočich hyne koncem zimy na nedostatek zásobních látek. Za teplejšího počasí je také mnohem častěji napadán nepřátelskými houbami či bakteriemi než za mrazu. Velkou rozmnožovací schopností za příznivých životních podmínek však škodlivé organismy snadno kompenzují v následujícím vegetačním období zimní ztráty.
Pojďme se společně zamyslet, jaká opatření je možno udělat v tomto podzimním období, abychom množství úspěšně přezimujících škodlivých organismů snížili na co nejmenší míru.*
Text a foto Ing. Jan Kazda, CSc., katedra ochrany rostlin, ČZU v Praze
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2013