Věda nejsou jen bílé pláště, dlouhé výpočty, složité grafy a obsáhlé studie. Přináší také neopakovatelné momenty a netušené krásno. Estetiku vědy se podařilo na fotografiích a ve videích zachytit zaměstnancům Akademie věd ČR pro soutěž Věda fotogenická. Půvaby badatelského světa mohou díky nim nyní vidět i návštěvníci Galerie Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze na výstavě Věda fotogenická.
Soutěže Věda fotogenická se účastní zaměstnankyně a zaměstnanci Akademie věd ČR se snímky s vědeckou tematikou. Vedle tradiční hlavní kategorie se každoročně vypisuje vedlejší s proměnlivým tématem, kterým se pro letošní devátý ročník stalo Vědci a dobrodružství. Ve speciální kategorii mohli účastníci poprvé přihlašovat videa. Ceny na vernisáži 29. listopadu 2022 předávali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová a místopředseda Fóra Věda žije! Michael Komm.
„Z fotografií se sestavuje kalendář, který má velký úspěch u našich spolupracovníků. Má vědecké popisky v češtině i angličtině, takže jej můžeme dávat i například velvyslancům. Já si z fotografií vybírám i své osobní PF,“ vyzdvihla předsedkyně Eva Zažímalová „druhý život“ fotografií po skončení soutěže.
Hliník se odstěhoval do Galerie Věda a umění
Vítězem hlavní kategorie „Věda fotogenická“ se stal snímek Reakce bromu s hliníkem Jana Havlíka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Volbu fotografie mají na svědomí žáci a studenti, kteří chodí do ústavu na chemický kroužek. Mají tuto reakci ze všech nejraději, protože při ní vzniká oheň a dým. Vzhledem k tomu, jaký má reakce úspěch u nich, jsem se rozhodl ji ukázat i v soutěži – očividně se nadšení pro vědu přenáší generacemi,“ vylíčil Jan Havlík, jak vznikla inspirace pro vítězný snímek.
Na druhém místě skončila fotografie s názvem Černí pasažéři od Hany Sehadové z Biologického centra AV ČR. Pomyslný bronz si odnesl její kolega z Biologického centra Lukáš Vejřík za snímek noční scenérie Pod africkým nebem.
Dobrodružství fotografie
Ve vedlejší kategorii Vědci a dobrodružství cenu za nejlepší fotografii získal Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který svou „momentku“ nazval Mad Max v Mauretánii. „Na snímku je vlak se železnou rudou, který zastavuje vždy na jednom místě. Místní už to vědí, naskočí do něj a svezou se až na pobřeží,“ popisuje, jak sám nasedl na vítězný vlak.
Nově porota oceňovala nejlepší fotografie ve všech třech vědních oblastech. Ve speciálních kategoriích se udělila cena Akademické rady AV ČR a moderátor oznámil výsledky online hlasování na sociálních sítích – Instagramu Vědy fotogenické (video) a Facebooku AV ČR (foto). U veřejnosti bodovala fotografie Baňka Jupiter od Natálie Gira z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Zaměstnanci Akademie věd ČR přihlásili celkem dvanáct videí, autorem nejoblíbenějšího z nich, Metelesku blesku, byl Roman Dvořák z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Nový rozměr
„Díky vašim fotoaparátům můžeme vidět váš pohled na vědu, na vědecké události i každodenní rutinu a práci badatelů, bez níž by fotografie v takto krásné podobě nevznikly,“ poděkovala závěrem Markéta Pravdová všem, kteří svou účastí v soutěži dokazují estetický rozměr vědy.
Projekt Věda fotogenická, který organizuje Středisko společných činností AV ČR, navrhl spolek Fórum Věda žije! pro lepší propagaci a popularizaci Akademie věd ČR. Výsledný žebříček tří nejlepších fotografií v hlavní i vedlejší kategorii sestavovala odborná porota z přihlášených 244 snímků od 90 autorů. Všechny soutěžní snímky si můžete prohlédnout na webu projektu.
Porota dále zvolila dvanáct fotografií pro oficiální kalendář AV ČR na rok 2023 a všech 30 snímků si mohou zájemci zdarma prohlédnout na výstavě Věda fotogenická v Galerii Věda a umění na Národní třídě do 31. ledna 2023. Otevřena je ve všední dny od 10 do 18 hodin.*
Zdroj: AV ČR
