Rezidua pesticidů v potravinách jsou stále důkladněji kontrolována a zejména u ovoce a zeleniny dochází občas k záchytům vzorků, které nesplňují platné normy. Při kontrolách prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí bývá nejčastěji zachycena potravina, která obsahuje rezidua pesticidu, který není v EU buď vůbec registrován, nebo není registrován k použití na kontrolovanou plodinu. Méně často dochází k záchytům registrovaných pesticidů v nadlimitním množství, tedy v takovém, které překračují maximální limity výskytu reziduí (tzv. MLR). Hodnoty MLR jsou nejčastěji udávány v mg/kg a mohou být u jednotlivých plodin odlišné, přičemž rozdíly mohou být i mezi sklízenými částmi plodiny. Většinou se hodnoty MLR pro jednotlivé pesticidy pohybují v rozmezí od 0,01 do 50 mg/kg. Hodnoty MLR v plodech a ostatních konzumovatelných částech zelenin jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 396/2005 a pozdějších předpisech a jsou pro všechny státy Evropské unie shodné.
V případě, že pěstitelé používají pouze registrované přípravky a po jejich aplikaci dodržují ochrannou lhůtu (OL – časový odstup mezi aplikací pesticidu a sklizní), nemělo by být ve sklizených produktech průkazně více reziduí, než stanovuje MLR. Některé obchodní řetězce, ve snaze o zatraktivnění jimi prodávaného ovoce a zeleniny, nutí své dodavatele, aby garantovali ještě nižší množství reziduí pesticidů, než jaké stanovují MLR. Jedná se o tzv. nízkoreziduální produkci, kdy prodávané ovoce a zelenina obsahuje rezidua pesticidů v množství, které nepřesahuje 10, 25, nebo 50 % MLR. K zajištění takové produkce je pak třeba u některých pesticidů dodržovat přísnější (delší) ochranné lhůty. Nejpřísnější normy na obsah reziduí pesticidů jsou stanoveny pro potraviny určené k dětské výživě, jde o tzv. bezreziduální produkci, která nesmí obsahovat více než 0,01 mg/kg reziduí pesticidů.
Schopnost u nás pěstovaných ovocných druhů metabolizovat pesticidy je obvykle nižší než u zeleniny, proto jsou u většiny fungicidů a insekticidů registrovaných do ovoce vyžadovány poměrně dlouhé ochranné lhůty. Herbicidy se však v sadech obvykle používají takovým způsobem, že prakticky nedochází ke kontaktu s tvořícími se plody. Jedinou výjimkou jsou jahody, případně keře rybízů, jejichž plody mohou být při nevhodné aplikaci zasaženy listovými graminicidy, případně jinými herbicidy.
Daleko častěji dochází ke kontaminaci rezidui herbicidů u zeleniny, zejména té, u které se sklízí a následně konzumují listy a má poměrně krátkou vegetační dobu (saláty, špenát atd.). V letech 2012–2016 jsme na České zemědělské univerzitě zakládali maloparcelkové pokusy v salátu, kedlubnách, květáku, mrkvi a cibuli. Porosty těchto druhů zeleniny byly ošetřovány herbicidy, které jsou do nich registrovány v ČR či jiné zemi EU, v několika aplikačních termínech. Testovaná zelenina byla sklízena v týdenních intervalech a sklizené vzorky byly analyzovány v akreditované laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na rezidua herbicidů.
Většina herbicidů používaných v zelenině zanechává ve sklizených částech minimální množství reziduí, pakliže je dodržena jejich ochranná lhůta. Problémy mohou být s některými půdními herbicidy (pendimethalin a aclonifen) u zeleniny s krátkou vegetační dobou a v chladnějších podmínkách pěstování (velmi časné výsadby). Nejrizikovější herbicidy z pohledu reziduí ve sklizených produktech jsou listové graminicidy quizalofop a fluazifop, které mohou při nesprávném použití (v plodinách, do nichž nejsou registrovány nebo při nerespektování ochranných lhůt) zanechávat ve sklizených produktech velké množství reziduí.*
Text
doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.,1
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.,2
1Česká zemědělská univerzita v Praze,
2Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021 se specializovaným tématem Zelinářství.
