Ovoce přináší Zemědělskému družstvu Libčany na Královéhradecku největší zisky. Není proto divu, že si ho tu náležitě hýčkají. Sady postupně obnovují, budují závlahy a investují do skladování. Na modernizaci části zdejšího velkoskladu přispěje také Evropská unie prostřednictvím programu Sapard.
K zásadní rekonstrukci skladu, který pojme téměř 4,5 tisíce tun ovoce, přikročilo družstvo před třemi lety. Už tenkrát si v Libčanech dělali zálusk na slibovanou předvstupní pomoc prostřednictvím Sapardu. Rozhodnutí nečekat na spuštění programu a raději se urychleně pustit do generální přestavby skladu se ukázalo jako moudré. Jakoby tušili, že se startem Sapardu to nebude jednoduché.
Přibude komor vybavených ULO
„Modernizace byla nutná hlavně z ekologického hlediska, protože tu do té doby bylo čpavkové hospodářství. Díky výměně kompresorů chlazení teď uspoříme ohromné množství energie,“ pochvaluje si ředitel libčanského družstva Miroslav Vodička efekt 18milionové investice. „Banka nám dala desetiletý úvěr, k tomu nám podpůrný a garanční fond dotuje úrok, měsíčně tak splácíme 150 tisíc korun, což se dá zvládnout,“ dodává. Součástí rozsáhlé rekonstrukce byla i přeměna pěti boxů na technologii ULO (Ultra Low Oxygen). Zjednodušeně to znamená, že v chladírenské komoře je snížená koncentrace kyslíku na fyziologicky nejnižší hodnotu, což výrazně prodlužuje uchovatelnost plodů. V těchto podmínkách mohou dnes v Libčanech uskladnit asi 1250 tun zboží, ale od letošního září by měla kritéria pro ULO splňovat více než polovina skladovací kapacity. Projekt, se kterým družstvo uspělo u výběrové komise pro Sapard, spočívá právě v přechodu od řízené atmosféry na ULO – tentokrát pro kapacitu 900 tun. S tímto záměrem se družstvo strefilo do podopatření 1. 1. 2. rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu.
„Připravovaná investice představuje bezmála tři miliony korun, ze Sapardu bychom měli po jejím dokončení dostat zhruba 1,475 milionu korun. Počítám, že to bude ještě letos. Podle smlouvy uzavřené s Agenturou Sapard máme práce dokončit do 1. září – a čas nás samozřejmě bude tlačit kvůli naskladňování. Pak si nás agentura zkontroluje a do tří měsíců bychom měli dostat peníze,“ předpokládá ředitel Vodička. Družstvo si na tuto akci nemuselo půjčovat, pokryje ji z vlastních finančních zdrojů.
Na projektu spolupracovali Libčanští s firmou, která se svou poradenskou činností osvědčila v prvním kole Sapardu. Nicméně „prokousávat“ se celou administrativou je pro zemědělské podniky vskutku oříšek, potvrzuje Miroslav Vodička. Na projektu dělali intenzivně čtrnáct dní „Podle našeho ekonoma je to pomalu náročnější než diplomová práce,“ poznamenal.
Za vyšší parametry vyšší poplatky
Chystaná investice by se měla družstvu vrátit do čtyř let, ovšem její přínos se nedá jednoduše vyčíslit. „Prostě je to nezbytnost, abychom obstáli v konkurenci. Dnes sice nikdo neví, jak se bude trh s jablky vyvíjet, ale zřejmě je budeme muset být schopni uchovat od podzimu do léta příštího roku.“ Užitek z dalšího zvýšení laťky v úrovni skladování se bezprostředně projeví již v nadcházející sezóně. „Když splníme parametry pro ULO, dostaneme od odbytového družstva CZ Fruit, kterého jsme od počátku členem, podstatně vyšší poplatek za skladování. Rozdíl je skoro dvojnásobný oproti tomu, když nabízíme prostory s řízenou atmosférou. A při našem objemu zboží to znamená měsíčně dost velké peníze,“ porovnává Vodička.
Zhruba ze dvou třetin zaplní sklad družstvo vlastním ovocem, podle potřeby slouží jako skladovatel pro odbytové družstvo.
V mezidobí, které přichází po vyprodání zásob ovoce, pronajímá družstvo svůj sklad různým firmám. Překladiště tu má třeba Danone či Miltra z Moravské Třebové, Coca Cola a společnost Česká vejce. Příjmy z nájemného jsou pro zemědělský podnik zajímavé, nezastírá jeho šéf.
S přispěním Sapardu i nová třidička
Protože stále je co vylepšovat, navíc proč nevyužít nabyté zkušenosti s procedurou kolem Sapardu, přihlásí se Libčany také do posledního kola Sapardu, na které se od 9. dubna přijímají žádosti. „Modernizaci si zaslouží i třidička ovoce, což bude obnášet pět šest milionů korun,“ počítá ředitel. Před vstupem do Evropské unie chce podnik zvládnout maximum investic, i když finanční situace v zemědělství není těmto plánům vůbec nakloněna. „Minulá sezóna u jablek dopadla špatně, odbyt a prodejní ceny srazil laciný dovoz z Polska. Letos bude výsledek u ovoce lepší, ale zase byly bídné ceny obilí, o prasatech nemluvě,“ rekapituluje Miroslav Vodička.
Tento rok chtějí v Libčanech vysadit 13 hektarů jabloňových sadů, loni jich bylo 12. „Za deset let, co tu působím, jsme obnovili přes sto hektarů sadů – celkem máme tři sta,“ uvedl ředitel. Jak upřesnil, na 200 hektarech pěstují jablka, na 36 hektarech třešně, na 46 višně, po sedmi hektarech zaujímají broskvoně a hrušně, na rekultivovaném pozemku - asi na 1,6 hektaru - zkoušejí švestky. „Letos chceme na 25 hektarech pořídit kapkovou závlahu. Státní dotace je tu velmi zajímavá,“ oceňuje.
Investovat do výroby se musí i v době, kdy podnik musel přistoupit ke tvrdému šetření. Zaorávky ozimů tu snad nehrozí, nicméně pohled do porostů není v tuto dobu nijak radostný. Na 840 hektarech orné půdy pěstují v Libčanech pšenici, řepku a cukrovku. Živočišnou výrobu už před lety opustily dojnice, velký otazník vzhledem k situaci na trhu s vepřovým visí nad zdejším šlechtitelským chovem plemene landrase. Stejné dilema, co dál, mají podle ředitele při současných cenách jatečných prasat asi všichni chovatelé. „Nyní dochází na lámání chleba, slabší končí, i když je pravda, že měli odejít dříve. Náš podnik si už velkým očistným procesem prošel, když vezmeme, že v roce 1993 zaměstnával 230 lidí a měl tržby 73 milionů korun. Dnes nás je nás 110 na tržby 130 milionů korun,“ porovnal ředitel Vodička.
