V posledních letech se v oblasti in vitro kultivace rostlin prosazují LED zdroje osvětlení. Důvodem je nižší spotřeba energie, zdravotní nezávadnost či široká nabídka spektrálních variant. Cílem této práce bylo testování vlivu tří typů liniových průmyslových LED svítidel, a to jednoho trubicového zdroje a dvou krytých pásků s LED body, na in vitro kultury jabloně a meruňky. Při multiplikaci odrůdy jabloně Golden Delicious a kořenění odrůdy meruňky Kompakta na agarovém živném médiu Murashige & Skoog se v zásadě osvědčily všechny studované varianty. Nejlepších výsledků multiplikace bylo u jabloně dosaženo při použití 6-benzylaminopurinu v koncentraci 4 mg/l, multiplikační koeficienty činily pod jednotlivými svítidly 2,70; 3,38 a 2,30. Meruňka na médiu s 5 mg/l kyseliny 1-naftyloctové kořenila ve dvou LED světelných variantách ze 100 %, v jedné variantě z 88 %.
Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících růst a morfogenezi rostlinných buněk in vitro je kromě složení živného média a fytohormonů jako regulátorů růstu také světlo. Nejběžněji používaným světelným zdrojem při in vitro kultivaci rostlinných buněk a explantátů ovocných dřevin jsou trubicové zářivky vydávající tzv. studené bílé světlo (cool white). Konvenční trubicové zářivky jsou ekologicky závadné, jelikož obsahují rtuť, toxický luminofor a další obtížně odbouratelné komponenty. S vyřazenými zářivkami se z těchto důvodu musí nakládat jako s nebezpečným odpadem, a jsou proto v Evropské unii postupně legislativou omezovány a nahrazovány jinými světelnými zdroji. Proto se v posledních dvou desetiletích staly alternativním zdrojem světla pro kultivaci rostlin i světla emitující diody – anglicky light-emitting diode (zkratka LED), česky též elektroluminiscenční dioda. Výhodami těchto nových zdrojů je jejich nízká spotřeba energie, nízké vyzařování tepla a možnost lépe a šířeji volit složení vlnových délek (Bourget 2008). Moderní LED zdroje rovněž neobsahují jedovatou rtuť.
Spektrální složení a hustota fotonového toku u LED zdrojů specificky ovlivňují fotosyntézu, a tím i růst a morfogenezi různých druhů rostlin. V oblasti specifikace parametrů svítidel a světelných podmínek kultivace však panuje nejednota a nepřehlednost (Barceló-Muñoz a kol. 2021). Výzkum využití LED zdrojů u dřevin je navíc ve srovnání s druhy bylinnými relativně omezený a soustředil se v počátečním období spíše na druhy využitelné k lesnické produkci dřeva, jako je například topol nebo borovice (Merkle a kol. 2005, Kim a Moon 2014, Kwon a kol. 2015). Nicméně i pro in vitro kultivaci ovocných druhů se LED zdroje začínají v poslední době testovat (Dimitrova a kol. 2021).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2022.
Text a foto Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
