Cílem této práce bylo nalézt vhodné metody pro rychlé in vitro namnožení tří odrůd slivoně (Švestka domácí, Hamanova a Chrudimská). Bylo testováno 5 druhů MS média obsahující 1, 2 a 4 mg/l BAP (6-benzylaminopurin) nebo 0,5 a 1 mg/l TDZ (thidiazuron) pro indukci multiplikace. Naše výsledky ukazují, že odrůdy slivoně lze efektivně množit v in vitro kultuře. Multiplikační koeficient se měnil v závislosti na odrůdě a na koncentraci použitého fytohormonu. Nejvyšší koeficient množení byl zaznamenán u odrůdy Hamanova na médiu s koncentrací BAP 4 mg/l. V této variantě bylo získáno 5,9 nového výhonu na explantát. Množství hormonu BAP 4 mg/l v médiu se jevilo v pokusech jako nejoptimálnější i pro iniciaci multiplikace dvou zbývajících odrůd.
Pro praktické množení slivoně švestky je možno doporučit zejména fytohormon BAP, který se osvědčil u všech třech testovaných odrůd. Dosažené multiplikační koeficienty umožňují v průběhu jednoho roku získat z jednoho výchozího vrcholu stovky až tisíce nových rostlin. U obou variant médií s fytohormonem TDZ byla pozorována navíc vysoká tvorba kalusu v bazální části výchozího explantátu. V případě tvorby kalusu se jedná o stadium dediferenciace a neorganizovaného růstu. Při případné regeneraci nových výhonů z kalusu hrozí riziko výskytu chromozomální a genetické nestability (Caboni et al. 2000) a vzniku nežádoucích genotypových variant. V současné době jsou ve VŠÚO Holovousy s.r.o. zkoumány metody množení dalších genotypů P. domestica včetně způsobů kořenění a převodu do běžných venkovních kultivačních podmínek.
Text
Ing. Jiří Sedlák, Ph.D.,
Ing. František Paprštein, CSc.,
VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2019.
