Stromky jsou základním prvkem každé výsadby a zásadně ovlivňují budoucí ekonomiku sadu. Nároky na ideální ovocný strom rozlišujeme z vědeckého hlediska na vnější a vnitřní. Vnějšími znaky stromku jsou typ (způsob zapěstování korunky), počet a druh větví, síla v kořenovém krčku, množství kořenů, aj. Vnitřními sledovanými znaky jsou pravost odrůdy a zdravotní stav. Nesmíme zapomenout, že každý stromek se skládá ze dvou částí – roubu (ušlechtilé odrůdy) a podnože. Výběr vhodné podnože je stejně důležitý jako výběr správné odrůdy.
V ČR se v ovocných sadech sází velké množství nejrůznějších druhů podnoží, od slabě rostoucích (např. M9, M26), přes středně bujně rostoucí (MM106) po bujně rostoucí (A2, aj.). V zahraničí je považován výnos jabloňového sadu v plné plodnosti 40 t/ha na hranici ekonomické rentability. Tohoto a vyššího výnosu dosahují v sadech na slabě rostoucích podnožích, se závlahou, nelépe hnojivou, přičemž evropsky nejpoužívanější zakrsle rostoucí podnoží je M9 a trochu vzrůstnější M26. Kolik procent vysazených výsadeb v ČR dosahuje této výnosové hranice od pátého roku po výsadbě?
U podnože M9 existuje velké množství subklonů, které se rozlišují vzrůstností. Např. Pajam 2, nebo RN 29 rostou až o 20% více, více podrůstají než např. klon s nejvyváženějšími vlastnostmi, kterým je selekce NAKB M9 T337. Naopak mezi slaběji rostoucí klony podnože M9 patří např. Fleuren 56. Odlišnosti v růstu subklonů podnože M9 nebývají podstatné. Dle pokusů vzrůstnost stromku a s tím související plodnost daleko více ovlivňují zdravotní certifikace virus free a výška štěpování.
Vnější kvalitou stromku rozumíme především vizuální hodnoty jako síla v krčku, výška štěpování, počet, déka větví, kvalita kořenového systému, aj. V zahraničí u „standardních“ odrůd (Golden Del., Gala, Jonagold, aj.) bývá požadováno 5-8 větví o délce minimálně 40 cm. Větve – předčasný obrost by měl být založen 70-80 cm nad zemí (měřeno od půdy) s co největším (tupým) úhlem odklonu větví. Výška štěpování by měla být cca 15-20 cm nad zemí. Všeobecně platí, že čím je vyšší místo štěpování, tím je slabší růst.
Různé zahraniční výzkumy ukazují, že výnosové charakteristiky vysazených sadů úzce souvisí s kvalitou sázených školkařských výpěstků. Hlavní roli hrají především síla stromku v kořenovém krčku a počet větví. V zahraničních pokusech, viz. tabulka č.1, výnos ze stromků vysazených jako „nerozvětvené“ a „rozvětvené“ během nástupu do plné plodnosti (5 - 6 let po výsadbě) byl 20-25 kg/strom. Rozdíl v příjmech z nově založené výsadby o hustotě 2000 - 2200 ks/ha si každý jistě dopočte sám. A to nejsou zmíněny zvýšené výdaje na pěstování sadu do doby nástupu do plodnosti, která bývá při výsadbě nerozvětvených stromků opožděna o 1-2 roky.
Nejvíce ceněným stromkem u jabloní bývá 2-letý knip (jednoletá korunka na 2-roky pěstovaném stromku. Dále bývá vysazován 1-letý stromek, jehož výhody jsou: silná báze stromku v kořenovém krčku a optimální délka větví, nevýhodou zase často krátká délka kmínku. Mnozí pěstitelé v zahraničí, zejména s příchodem nových klonů odrůd používají do výsadeb tzv. 9-měsíční stromky, které jsou vyrobeny roubováním v ruce, sklízené po 1 roku pěstování ve školce (rychlý náběh produkce nové odrůdy nebo klonu spojený s lepším zpeněžením plodů). Tento stromek musí být sklízen ve školkách jako poslední z důvodu potřeby řádného vyzrání dřeva ve školce.
