I listnaté stromy mají své druhy kůrovců, vědci zjišťují rozsah škod

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky.

Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě na ořešáku černém i ořešáku královském. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží zjistit rozsah problému. Mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.

Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci již zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny. „To se projevuje hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření," uvedl entomolog Otakar Holuša z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Cílem aktuálního výzkumu je popsání invazního potenciálu nového druhu kůrovce. Konkrétně chtějí zjistit, zda napadá i zdravé, neoslabené stromy. Dále se zabývají otázkou, zda je schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů," uvedl entomolog Holuša. Celý úkol vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně.

Entomolog Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství na území České republiky zabývá už skoro dekádu. Do těchto bádání patří logicky i studium chorob a hmyzu, který se na tomto druhu stromu vyskytuje. Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu a Vranovic, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Kůrovec ořešákový (Dryocoetes himalayensis) pochází z oblasti jižního úpatí Himalájí z Indie (oblast Kašmíru a Uttar Pradeš) a z Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 byl zjištěn jako zavlečený tento druh ve Francii, v roce 1980 pak ve Švýcarsku. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu (např. štěpky), v kterém tito malí brouci přečkali transport.

Zdroj: MENDELU

Požerek kůrovce ořešákového na odloupnuté kůře ořešáku černého, foto Otakar Holuša.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down