Houba Taphrina pruni je původcem onemocnění nazývaném puchrovitost švestek. V lokalitách se silným výskytem choroby může tento patogen na citlivých odrůdách zredukovat úrodu ovoce až o 70 %. Vzhledem k závažnosti onemocnění je nezbytné provádět monitoring napadení plodů hostitelských rostlin.
Příznaky puchrovitosti lze pozorovat jak na plodech, tak i na větvích. Charakteristickým znakem je deformace plodů a tloustnutí a zkrucování větví. Napadené plody se lidově nazývají puchry, bouchoře, bachory, ouborky, zkažence apod. Infikované plody brzy po odkvětu začínají abnormálně růst, zplošťují se, prodlužují a ohýbají. Velikost takto deformovaných plodů může být 2 až 7 cm. Plody jsou duté, tvrdé, bez chuti a šťávy, nemají pecku a zůstávají zelené až žlutozelené. Později se pokrývají šedobílým povlakem, který tvoří vrstva dozrávajících vřecek houby Taphrina pruni. Tyto posléze klíčí v pučivé mycelium a dochází k vytváření blastospor (nepohlavní výtrusy vzniklé pučením). Ke konci léta se poškozené plody scvrkávají, hnědnou a zasychají, v případě deštivého počasí hnijí, plesnivějí a opadávají.
Větve s roztroušeným myceliem houby jsou silně pokroucené a ztlustlé. Na rozdíl od čarověníkových útvarů způsobovaných houbou Taphrina betulina (syn. Taphrina turgida) jsou větve poškozené puchrovitostí delší a zkroucené jednotlivě. Patogen přezimuje ve formě podhoubí ve větvích nebo ve formě blastospor v korunách stromů.
Fungicidní ošetření v pozdním jaru a v průběhu léta je již bezpředmětné. Podzimní ošetření nemá dostatečnou účinnost, neboť na větvích zůstanou některé infekční zárodky a následně na jaře dojde za vhodných podmínek k jejich rozšíření na listy a pupeny. Zásah fungicidními přípravky proti přezimujícímu myceliu by rovněž nebyl vhodný, neboť toto mycelium je intercelulárně (uvnitř buněk hostitele) rozptýleno ve větvích. Z dosavadních poznatků vyplývá, že nejvhodnější termín ošetření je v jarních měsících (do období začátku rašení), v době, kdy pupeny pukají, pupenové šupiny se rozevírají a kdy je zároveň viditelná světlezelená část pupenu, případně se na některých listových pupenech začínají první malé špičky listů.
Doporučuje se monitorovat výskyt choroby na plodech. Jelikož v době výskytu onemocnění již ošetření není účinné, má tento monitoring význam z hlediska dlouhodobé prognózy pro rozhodování o provádění ošetření v následující vegetační sezóně. V místech pravděpodobného či opakovaného výskytu je nezbytné ošetření provádět preventivně, pokud jsou vytvořeny příznivé podmínky pro vývoj a šíření patogenu.
Text Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2023.*
