Onemocnění nazvané antraknóza trávníku působí houba Colletotrichum cereale, která napadá jak nadzemní, tak i podzemní části travního porostu. Lze ji pozorovat v průběhu celého vegetačního období a nejlepší ochranu proti jejímu šíření představuje komplex preventivních opatření.
Patogen napadá trávy řazené do skupin C3 i C4, rovněž kukuřici i další druhy obilnin, např. pšenici, ječmen, žito, oves a čirok. Vyskytuje se především na pozemcích, kde se trávy nebo obilniny pěstují po delší období. Z travních druhů velmi často napadá lipnici roční (Poa annua) a zástupce rodů psineček (Agrostis spp.) a kostřava (Festuca spp.). Analýzy DNA prokázaly přítomnost patogenu ve všech klimatických zónách s tím, že je velmi variabilní a vytváří odlišné patotypy s vyhraněným okruhem hostitelských rostlin. Pohlavní stadium (teleomorfa) C. cereale se nazývá Glomerella graminicola. Toto stadium bylo dosud pozorováno pouze v laboratorních podmínkách, ale ne na infikovaných trávnících.
Protože vůči antraknóze trávníku není povolen u nás, ani v okolních zemích žádný fungicid, představují preventivní opatření vedoucí k posílení vitality travních porostů jedinou možnost, jak předcházet tomuto onemocnění. Mezi tato preventivní opatření lze zařadit zvýšení dávek dusíku, které mohou riziko výskytu antraknózy snížit, především pokud se jedná o aplikaci lehce rozpustného dusíkatého minerálního hnojiva. Výsledky pokusů provedených v Německu ukázaly, že zvýšení výšky seče vedlo ke snížení výskytu antraknózy až o 30 %. Pozitivní vliv na pěstování trávníků může mít též snížení četnosti sečení a kombinace s válením porostů. Vzhledem k tomu, že spory houby Colletotrichum cereale potřebují k vyklíčení a infikování až 12 hodin trvající ovlhčení listů, je třeba se snažit vyhnout permanentní vlhkosti v porostu, např. prořezáním okolních stromů a keřů pro zlepšení cirkulace vzduchu. Při sečení se doporučuje používat lehčí mechanizaci včetně sekaček, aby se zamezilo nadměrnému zhutnění trávníků. Rovněž odstraňování odumřelé organické hmoty, která je ideálním prostředím pro přezimování patogenu v trávnících, je jedním z nezbytných ochranných preventivních opatření.
Text Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2023 s tématem měsíce Realizace a údržba zeleně.
