V městském prostředí sehrává zeleň celou řadu funkcí. Primární účel městské zeleně se za posledních 30 let změnil z estetických a produkčních funkcí na funkce spojené s poskytováním ekosystémových služeb, které zlepšují kvalitu ovzduší, snižují teplotu, poskytují příjemné prostředí pro obyvatele, podporují biodiverzitu apod. Řádné plnění těchto funkcí však v mnohých městech není plně realizovatelné, protože je růst zeleně často omezen řadou kritických problémů, které nevytváří rostlinám vhodné stanovištní podmínky. Mezi rostlinami a půdním prostředím, kde jsou vysazovány a rostou, existují složité vzájemné interakce.
Pracovníci ZF MENDELU realizovali v průběhu let 2020–2021 pokus zaměřený na stanovení fyzikálních vlastností půd a jejich chemické složení. Odběrná místa zahrnovala stromořadí i trávníkové plochy v uliční zástavbě i v městských parcích.
U půd v městském prostředí se na rozdíl od půd v přirozených podmínkách výrazně projevuje rozdílné zásobení živinami. V nedostatečném množství bývá zastoupen draslík (K) a hořčík (Mg), zatímco fosfor (P) a vápník (Ca) jsou zastoupeny v nadbytku. Podíl vápenité sutě malty, popele a strusky ze stavební činnosti vede ke zvýšení hodnoty pH. Nadbytek vápenatých iontů v půdním roztoku omezuje příjem ostatních kationtů. Vysoké pH zhoršuje příjem stopových prvků, např. železa (Fe), mědi (Cu) a manganu (Mn). Z hlediska obsahu živin vykazovala hodnocená stanoviště poměrně dobrou zásobenost živinami, nízký však byl zejména obsah humusu a jeho kvalita. Tento stav souvisí také s půdní reakcí. Hodnota pH zasahuje totiž téměř do všech procesů v půdách, a to biologických, chemických i fyzikálně-chemických. Vhodné pH působí příznivě na tvorbu kvalitního humusu, vytvářejí se lepší podmínky pro růst kořenů a celkově lepší podmínky pro rostliny. Hodnota pH v oblasti slabě kyselé až neutrální většinou zajišťuje přiměřenou rozpustnost potřebných živin, a naopak extrémní hodnoty do oblasti kyselé reakce (většinou pod pH 5,5) zvyšuje rozpustnost těžkých kovů, kdy může docházet až k jejich toxickému působení, zatímco v alkalickém prostředí (nad pH 7,2) se snižuje jejich rozpustnost a dochází k peptizaci půdních koloidů (tvorbě škraloupu). Kombinace nevhodného pH, utužení a nezasakování vody do půdy ve finále neumožňuje obsažené živiny rozpustit a přijmout kořeny rostlin a výsledkem je strádání zeleně.
Text a foto Ing. Vladimír Mašán, Ph.D., prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
ZF MENDELU, Lednice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2022.*
