Trávníky jsou z pohledu zastoupení ploch i nároků na údržbu dominantní součástí soukromé i veřejné zeleně. Jejich estetická i vegetační funkce ve výrazné míře závisí na kvalitě a četnosti údržby. Finanční a technologické podmínky umožnily rozmach robotizovaných žacích strojů, které zjednodušují sečení. Verze umožňující plně autonomní sečení a provoz jsou relativně novou technikou a není doposud dostatečně znám jejich vliv na samotnou kvalitu trávníku. Proto je i tato oblast provozu techniky bedlivě sledována na provozních plochách Zahradnické fakulty MENDELU.
Robotický žací stroj představuje spojení diskového žacího ústrojí s volně uchycenými noži, lehké konstrukce s baterií a elektromotory (pro pojezd a pohon žacího ústrojí), s řadou čidel, senzorů a komunikačních technologií. Výhody řešení spočívají v tichém a ekologickém provozu, možnosti okamžitého nasazení podle klimatických nebo provozních podmínek, jelikož stroj zůstává neustále na ploše a zejména v autonomním provozu bez nutnosti zásahu nebo navádění obsluhou. Principem sečení je neustále oddělování malých přírůstů listů trav (1–3 mm), které propadávají na povrch, kde se následně rozloží. Jedná se tak o seč bez sběru. Nahodilý pohyb stroje souvisí s minimalizací počtu opakovaných přejezdů a minimalizací jednosměrného kosení. Pohyb stroje je dále monitorován systémem GPS. Plocha trávníku je ohraničena vodičem, který vymezuje pracovní prostor.
Robotické žací stroje jsou v porovnání s benzínovými navrženy ke snížení potřeby manuální práce, snížení spotřeby, emisí a hluku. Týdenní spotřeba energie akumulátorového žacího stroje je na rodinné zahradě přibližně 4,8 kWh v porovnání s rotačním benzínovým, u kterého se spotřeba pohybuje na úrovni 12,6 kWh. Zvýšená četnost takovéto seče může evokovat dosažení vyššího standartu trávníku, který ale zatím není v běžné provozní praxi ověřen. I z tohoto důvodu je druhým rokem na plochách Zahradnické fakulty MENDELU zkoumán vliv sečení pomocí robotického žacího stroje na kvalitu trávníku, jeho zaplevelení a druhovou skladbu.
Metodika sledování
Trávníkové plochy akademické zahrady v prostoru kampusu ZF mají rozlohu 1300 m2. Prostor i okraje travnaté plochy jsou členité a uprostřed zahrady se nachází bowling green se sklonem svahu 70 % (35°). Travnatá plocha byla založena v roce 2011 a do roku 2018 byla sečená klasickou technologií se sběrem. Od roku 2019 provádí sečení robotizovaný žací stroj. Sečení je v zahradě naprogramováno od 7:00 do 18:00, v nočních hodinách je trávník zavlažován automatickým závlahovým systémem. Trávník je pravidelně dvakrát ročně vertikutován, minimálně ošetřován herbicidy a dvakrát ročně hnojen NPK hnojivem v dávce 20 g/m2. Robot po ploše jezdí přibližně jednu hodinu, následně se zhruba dvě hodiny nabíjí. Tento cyklus se během dne opakuje čtyřikrát a celou plochu poseče zhruba za tři dny. Pracovní ústrojí tvoří rotor se šířkou pracovního záběru 20 cm, který je osazen třemi letmo uchycenými oboustranně broušenými nožíky. Výška seče je nastavená na 4 cm.
Hodnocení stavu travnatých ploch proběhlo již před nasazením stroje v roce 2018 v jarním, letním a podzimním termínu a opakuje se každý rok provozu stroje, tj. v letech 2019 a 2020. Hodnocení je prováděno na předem vymezených plochách velikosti 1 m2. Vychází z měření výšky porostu po seči (dodržení nastavené výšky seče), vizuálního hodnocení estetické funkce travnaté plochy (barva, zapojení, rušivé elementy, jako jsou plevele, neposečené části, výběžkatá stébla atd.), podílu plevelů (plocha zabraná plevelem v poměru k trávníku) a skladby travních druhů.
Výsledky
Často diskutovaným tématem při nasazování robotických žacích strojů je právě kvalita pokosu, odlišný způsob údržby travnaté plochy a její vliv na kvalitu trávníku. Lze předpokládat, že pravidelným sečením a udržováním nízké výšky pokosu by se mělo docílit vyšší hustoty porostu s vyšším zastoupením trav s užší listovou čepelí. Travní druhy by měly na časté sečení reagovat lepším odnožováním v oblasti těsně nad půdou, čímž se výrazně omezí prostor pro klíčení a rozrůstaní plevelů. Posečením květenství plevelů se zamezí jejich přesévání. Zejména snížení zaplevelení je nejčastějším sledovaným parametrem při údržbě trávníků. Přímo ovlivňuje jeho estetickou funkci a vlivem trendu omezování herbicidů a ekologizace údržby narůstá na důležitosti.
Na základě zkušeností z dvouletého provozu robotického žacího stroje lze uvést vesměs pozitivní účinek. Nastalo výrazné omezení vyšších plevelů, jako je pampeliška lékařská (Taraxacum officinale). Ty při klasickém sečení často přerůstaly trávník a vzhledem k tomu dokázaly intenzivně vegetovat, i v průběhu pár dní vykvést a v trávníku se přeset. Je ale potřebná pravidelná výměna nožů, jinak nedochází k dokonalému sečení tvrdších listů a plevele i s květenstvími poléhají pod výšku seče. Na druhou stranu se nedaří limitovat plevele nižší, například jetele (Trifolium sp.), které svou listovou plochu rozvíjejí pod výškou seče, poléhají až na povrch půdy a v této nízké výšce dokážou vytvořit i květenství. Naštěstí v trávníku nejsou tak patrné, a tak je výsledný estetický efekt velmi dobrý.*
Text a foto Ing. Vladimír Mašán, Ph.D., Ing. et Ing. Lukáš Vaštík, MENDELU v Brně, ZF v Lednici, Ústav zahradnické techniky
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 5/2021 s tématem Květinářství a školkařství.
