Souhrn
Studie hodnotila rezistenci třinácti odrůd k plísni révy v dlouhodobém hodnocení v polních podmínkách (1996‒2003). Rezistence byla hodnocena v podmínkách přirozeného infekčního tlaku stupnicí OIV ‒ 452, dále hodnocením výskytu sporulace výskytu nekrotizace na listech. Jako nejvhodnější odrůdy pro další šlechtitelskou práci a introdukci do podmínek ekologického vinohradnictví se ukazují odrůdy Cerason, Laurot, Kofranka, Mi‒5‒70 a jako odrůda vhodná do dalšího šlechtitelského procesu se ukazuje Merlan a Seibel 13666. Na základě získaných výsledků je možné metodu hodnocení podle stupnice OIV ‒ 452 považovat za základní metodu hodnocení rezistence révy vinné k plísni révy, zejména při dlouhodobých hodnoceních v polních podmínkách.
Plíseň révy, jejímž původcem je houba Plasmopara viticola (Berk et Curt.) Berl. et de Toni, je jednou z nejvýznamnějších houbových chorob révy vinné, která se vyskytuje ve vinicích po celém světě. Plasmopara viticola napadá všechny nadzemní části révového keře, zejména však listy, květy, květenství a bobule. U révy vinné může vlivem napadení docházet k výrazným hospodářským škodám.
Houba Plasmopara viticola je endemickým druhem vyskytujícím se na divokých Vitis spp. v Severní Americe. V Evropě byla poprvé pozorovaná v roce 1878. Do Evropy byla pravděpodobně introdukovaná s řízky amerických divokých druhů, které byly ve francouzských vinicích využívány, k obnově vinic zničených révokazem (Gessler et al., 2011). Koncem 19. století začala v Evropě rozsáhlá šlechtitelská práce, která byla zaměřena na získání odrůd révy vinné, které disponují rezistencí nejenom k původci plísně révy, ale také k ostatním houbovým patogenům. Botanické druhy rodu Vitis původem ze Severní Ameriky a východní Asie jsou základním zdrojem pro šlechtění na rezistenci (Alleweldt, 1996).
Hodnocení rezistence k Plasmopara viticola může být prováděno buď v polních podmínkách (Boso et al., 2011), laboratoři nebo sklenících. V polních podmínkách mohou být keře uměle inokulované, nebo mohou být ponechané přirozenému tlaku patogena a choroba se potom rozvíjí v přirozených podmínkách (Boso et al., 2006).
Cílem práce je dlouhodobé hodnocení odolnosti nových odrůd révy vinné pro výrobu červených vín k plísni révy v polních podmínkách. Práce směřuje k doporučení vhodných odrůd pro šlechtitelskou práci zaměřenou na získání odrůd odolných k plísni révy a pro introdukci odrůd do pěstitelské praxe v ekologickém vinohradnictví.
Materiál a metody
Hodnocení probíhalo v pokusné vinici nových PIWI odrůd révy vinné na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Vinice se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti, vinařské obci Lednice a viniční trati Na Valtické. Hodnocení probíhalo na odrůdách a hybridech, které pochází z křížení Merlan x Fratava (Laurot, Marlen, Kofranka, Cerason, Mi‒5‒50, Mi‒5‒55, Mi‒5‒70, Mi‒5‒86, Mi‒5‒114, Mi‒5‒122), rodičovských odrůdách Merlan a Seibel 13 666 a odrůdě Frankovka. Rezistence k plísni révy (Plasmopara viticola) probíhala v polních podmínkách pokusné vinice bez umělé infekce, v období 1996‒2003. V průběhu pokusu nebyly aplikované žádné fungicidy. Řez, zatížení a ošetřování vinice bylo stejné po celou dobu provádění hodnocení. V závislosti na intenzitě infekce plísně révy byly stupně odolnosti hodnocené v období červenec až září. U každé odrůdy bylo hodnocených 25 listů ze střední části listové stěny (část letorostu mezi 6.‒8. nodem). Listy byly hodnocené na sedmi náhodně vybraných keřích.
Rezistence k plísni révy byla hodnocená podle stupnice OIV ‒ 452 publikované v International List for Grapevine Varieties and Species Evaluation (OIV, 1983), která je uvedena v tabulce 1. V polních podmínkách byly hodnocené dále výskyt sporulace na listech (disease incidence of sporulation ‒ DIS) a výskyt nekrózy na listech (disease incidence of necrosis ‒ DIN). Výskyt sporulace na listech a výskyt nekrotizace na listech byly hodnocené na náhodně vybraných sto listech ze sedmi pozorovaných keřů. Výskyt sporulace na listech byl vypočítaný jako (počet listů s příznaky sporulace/celkový počet hodnocených listů) krát 100. Výskyt nekrotizace na listech byl hodnocený jako (počet listů s příznaky nekrotizace/celkový počet hodnocených listů) krát 100. Získané výsledky byly statisticky vyhodnocené programem UNISTAT. Vliv odrůdy byl hodnocený s použitím ANOVA a metody minimální průkazné diference, která je graficky znázorněná v grafech.*
Text a foto
doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně,
ZF v Lednici
Článek byl odborně recenzován.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2013
