V roce 2004 byla ve VŠÚO Holovousy, s. r. o., založena pokusná výsadba s cílem vyhodnotit vhodnost nových odrůd slivoní pro intenzivní pěstitelské systémy. Do hodnocení bylo společně s několika standardními kultivary zařazeno šestnáct nových odrůd, které většinou byly získány v rámci šlechtitelských programů probíhajících v Německu.
Výsadba se nachází v nadmořské výšce 280 m v podstatě na rovinatém pozemku. Půda je hlinito-písčitá s hlubší orniční vrstvou na štěrkovitém podloží. Stromy naštěpované na podnoži St. Julien A byly vysazeny ve sponu 5 x 1,5m. Od každé odrůdy bylo vysazeno celkem devět stromů a to vždy po třech v jednom ze tří opakováních uspořádaných formou znáhodněných bloků. Stromy jsou pěstovány ve tvaru vřeten. Pod stromy jsou bezplevelné pásy udržované častou aplikací listových herbicidů a meziřadí obdělávána formou sežínaného zatravnění. Hnojiva jsou zde aplikována na základě výsledků rozborů půdy. Výsadba není zavlažována. V rámci hodnocení byly sledovány následující charakteristiky: vzrůstnost stromů, jejich výnosy, doba zrání plodů a základní parametry určující kvalitu plodů. Růst stromů Rozdíly v intenzitě růstu stromů lze nejlépe vyhodnotit na základě velikosti objemu korun, které stromy dosáhly v r. 2008 (Graf 1). Později již bylo nutno více redukovat růst nejsilněji rostoucích odrůd řezem v zájmu zachování pěstitelského tvaru stromů. Nejsilnějším růstem se v této fázi vyznačovaly odrůdy ´Tophit´, ´Tegera´, ´Elena´ a ´Oneida´, za nimiž následovaly v sestupném pořadí ´Empress´, ´President´ a ´Bluefre´. Naopak nejslaběji rostly odrůdy ´Topper´, ´Topfirst´, ´Topstar Plus´ a ´Katinka´. Z těchto rozdílů lze odhadnout, že nejvzrůstnější odrůdy by měly být vysazeny přibližně o 1/3 větším sponu, zatímco nejslaběji rostoucí odrůdy by mohly být vysazeny i o něco hustěji (nejspíše 4 x 1,2 m). Výše sklizní Jako celek pokusná výsadba nejvíce plodila v r. 2009. V následujícím roce došlo v Holovousích u většiny odrůd slivoní k silnému poškození květních pupenů zimními mrazy, takže průměrná sklizeň byla více než o polovinu nižší. V letošním roce v důsledku extrémního mrazu v době květu zde dokonce všechny slivoně zůstaly zcela bez plodů. Jedná se bezesporu o nejsilnější poškození tohoto druhu v historii ústavu (od r. 1952). Nejúrodnější odrůdou v tomto pokusu byla odrůda ´Bluefre´, u níž v průměru z jednoho stromu bylo za celé sledované období sklizeno 47,1 kg plodů. V sestupném pořadí ve výši výnosů za touto odrůdou následovaly kultivary ´Empress´, ´Jojo´, ´Tegera´ a ´President´. Naopak zcela nejmenší sklizně měla odrůda ´Ruth Gerstetter´ (sumární výnos 16,2 kg/strom) a jen nepatrně vyšší byly sklizně u odrůd ´Topgigant Plus´ a ´Valjevka´. Odrůda ´Bluefre´ se rovněž vyznačovala nejvyšší specifickou plodností (graf 1). Za ní v tomto kritérii v sestupném pořadí následovaly odrůdy ´Presenta´, ´Empress´, ´Jojo´ a ´Valor´. Naproti tomu nejnižší specifickou plodnost měly stromy odrůdy ´Topgigant Plus´ a jen o málo vyšší byla tato plodnost u odrůd ´Valjevka´ a ´Ruth Gerstetter´. Doba sklizňové zralosti Průměrná sklizňová doba hodnocených odrůd je uvedena na grafu 3. Nejraněji začínala sklizňová zralost u standardní odrůdy ´Ruth Gerstetter´ (v průměru 9. července), za níž v intervalu po sedmi dnech následovala ´Topfirst´, po 17 dnech ´Katinka´ a po 22 dnech ´Tegera´. Přibližně v polovině srpna začínaly zrát odrůdy ´Topstar Plus´, ´Topfive´ a ´Hanita´. Naopak nejpozději dozrávajícími odrůdami byly ´Presenta´ a ´Tophit´, které se nejčastěji sklízely až začátkem října.
Text a foto Ing. Jan Blažek, CSc., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2011
