Fytoplazmové chřadnutí hrušně, označované také jako pear decline (PD), je považováno za hospodářsky významnou chorobu. V minulosti způsobilo v některých případech až epidemické odumírání stromů v produkčních výsadbách (Desvignes et al. 1999). Původcem tohoto onemocnění je fytoplazma Candidatus Phytoplasma pyri (Seemüller, Schneider 2004).
Patogen Candidatus Phytoplasma pyri je zařazen do seznamu těch, které jsou eliminovány z rozmnožovacího materiálu pomocí certifikace. Díky tomu by mělo být používání certifikované sadby hlavním preventivním opatřením v ochraně proti PD. Přenašečem a prostředníkem šíření patogenu ve výsadbě je mera Cacopsyla pyri (Jensen et al. 1964). Vzhledem k tomu, že výskyt mer tohoto druhu je velice hojný a je velmi problematické je potlačit a výskyt PD je rovněž hojný, riziko šíření nákazy je vysoké. Výnosové ztráty způsobené onemocněním se mohou lišit mezi jednotlivými kultivary hrušní, v závislosti na virulenci kmenů či jednotlivých izolátů patogena a také na faktorech prostředí. V rostlinolékařství se pro znázornění vztahů hlavních faktorů ovlivňujících dopad onemocnění na rostlinu používá tzv. disease triangle, který vztah prostředí-hostitel-patogen znázorňuje. Různé modifikace tohoto schématu pak mohou vyvolat změnu interakce mezi rostlinným hostitelem a rostlinným patogenem (Grulk 2011). Jednou stranou tohoto trojúhelníku je citlivost hostitelské rostliny. Využívání odolných odrůd a podnoží by tedy mohlo k ochraně pěstovaných hrušní významně přispět.
Text
Ing. Jana Suchá,
RNDr. Radek Čmejla, Ph.D.,
Mgr. Lucie Valentová,
Ing. Martina Rejlová,
RNDr. Markéta Bohunická, Ph.D.,
Dagmar Nováková,
Lenka Křivohlávková,
Lucie Westfálová,
VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 9/2019.
