Rododendrony patří mezi nejkrásnější okrasné dřeviny. Jsou ceněny nejenom pro svoje nápadné kvetení, ale i celoroční olistění. Více jak stoletá obliba jejich pěstování vedla k propracované šlechtitelské činnosti, díky které vznikly tisíce kultivarů. V současné době se pěstování rododendronů stává výhradně specifickou činností školkařských závodů po celém světě.
Zaváděním nových pěstebních způsobů komerčního pěstování rododendronů se zvyšuje nejenom jejich produkce ale i kvalita.
Rád bych vás seznámil se zkušenostmi s hnojením rododendronů (opadavých azalek a kanadských borůvek) získaných od pěstitelů v německém Ammerlandu a belgickém Gentu a ověřené ve firmě Holub (www.janholub.cz). Zvláště cenná doporučení nám poskytl Dr. Ludvík Salát, specialista s bohatými zkušenostmi v oblasti výživy a hnojení.
Mezi léta tradované osvědčené postupu v hnojení rododendronů patří například:
– hnojení pouze na jaře maximálně začátkem léta a to nejlépe plným hnojivem obsahujícím amonný dusík, neboť ten okyseluje substrát
– násadu květů je dobré podpořit v pozdním létě přechodem na hnojivo se zvýšeným obsahem draslíku, např. Kristalon oranžový (6–12–36–2)
– hnojení ukončíme včas na podzim, aby výhony stačily vyzrát a v zimě nenamrzaly
Tyto léta tradované „osvědčené postupy“ platí možná pro pěstování rododendronů na konečném stanovišti. Z hlediska jejich produkce v rašelinových substrátech v kontejnerech jsou ale naprosto nevhodné.
Vzdušný substrát
Velkokvěté rododendrony jsou rostliny s vysokými nároky na živiny (EC hnojivé zálivky 0,8 mS), zároveň ale milují vzdušný substrát. Jemný substrát s vysokým podílem prachových částic se po několika týdnech „speče“ a na jeho povrchu se začne dařit játrovce (Marchantia polymorpha). Její populace se dá dobře regulovat přípravkem Mogeton, který aplikujeme formou zálivky.
Účinná je poloviční koncentrace přípravku, než je uváděná výrobcem (fa. Stahler) na etiketě. Důležité je ošetřovat porosty za deště, nebo vzápětí po aplikaci látky spláchnout potřísněné listy rododendronů čistou vodou. Po aplikaci tohoto přípravku jsme několikrát pozorovali mírnou retardaci růstu některých kultivarů, zvláště citlivé jsou mladé rostliny. U starších rostlin v kontejnerech P9 je ošetření bezproblémové. Chemický postřik proti játrovce je nutné za sezónu několikrát opakovat, neboť Mogeton hubí pouze stélky játrovky. Rozmnožovací orgány (deštníkovitého tvaru) zásah velmi dobře přežívají. Příliš vzdušný (hrubý) substrát se nám rovněž neosvědčil, přestože v něm rostliny nebývale dobře narostly. V zimních měsících, kdy pro velký pokles teploty není možné provádět zálivku, rostliny v příliš vzdušném substrátu díky vysokému odparu vody z neopadavých listů snadněji vysychaly a odumíraly. Pro pěstování rostlin v kontejnerech P9 a 1,5 l se nám nejvíce osvědčil rašelinový substrát frakce F-M (Fein –Mittel).
pH půdního substrátu
Následující postupy měření parametrů substrátu nejsou exaktní a akreditované. Pro naše zahradnické účely jsou však dostatečně přesné, reprodukovatelné, a hlavně rychlé. Kyselost půdního substrátu (pH) ve vodním výluhu 1:5 by měla být v rozmezí 4,3 až 4,6. Měření se provádí následovně: do plastové nádobky odebere 50 ml rašelinového substrátu, mírně se sklepe po značku 50 ml a doplní do 250 ml demivodou. Demineralizovaná voda se dnes již nezískává destilací, nýbrž reversní osmózou. Pořizovací cena zařízení na její výrobu je přibližně
pět až osm tisíc korun, provozní náklady na výrobu jednoho litru demineralizované vody jsou přibližně dvě koruny. Suspenze se důkladně protřepe, po 30 min. stání zfiltruje (např. přes kávový filtr) a změří. Stejný výluh můžeme využít pro měření EC (Electric conductivity, elektrická vodivost). pH metr je k dostání například v akvaristických potřebách. Substrát pro směsný vzorek z několika kontejnerů z testované partie rostlin je potřeba odebírat z okolí aktivně rostoucích kořenových špiček. Nikoliv tedy např. z horní vrstvy květináče, kde bývá substrát silně zasolený vlivem vysokého odparu zálivkové vody.
Zasolování půdního substrátu
Velkokvěté rododendrony patří mezi rostliny s vysokými nároky na živiny. Na příliš vysoké koncentrace živných solí v půdním roztoku reagují rostliny velmi citlivě. Na zasolení substrátu reagují rostliny zhnědnutím a odumřením kořenů. Zasolení se také projevuje zhnědnutím špiček popřípadě celých okrajů listů. Ošetření zasolených rostlin nebo rostlin poškozených nadbytkem některého prvku nespočívá v prolití substrátu měkkou vodou, nýbrž naopak: prolitím roztokem hnojiva o správné koncentraci a poměru živin. Za úvahu také stojí zvážit přesazení rostlin s co nejmenším původním balem do nového substrátu.
EC (Electric conductivity, elektrická vodivost), je veličina, která vyjadřuje kolik solí je rozpuštěno v zálivkové vodě (nebo kolik hnojiva jsme do ní přidali). Běžná voda v městském vodovodním řadu má EC 0,5 mS, EC dešťové nebo kvalitní zálivkové vody se blíží nule. EC hnojivé zálivky rododendronů by se mělo pohybovat kolem 0,8 mS hnojíme-li kontinuálně (v každé zálivce) a nemělo by přesáhnout 1,5 mS, pokud přihnojujeme například 1 x týdně. Výjimečně lze přihnojovat roztokem EC 1,8 až 2,0 mS, pak ale musí následovat oplach listů čistou vodou, aby nedošlo k jejich popálení. Rozpuštěním 1g hnojiva např. Kristalon modrý (19+6+20+3) ve vodě zvedneme její vodivost přibližně o 1 mS. Je-li tedy její počáteční vodivost 0,5 mS, bude výsledná vodivost 1,5 mS, což je poměrně hodně. Proto je tak důležitá kvalita vodního zdroje ve školce. V našem provoze v Olomouci zaléváme městskou vodou o již zmíněném EC 0,5 mS. Do kontinuální závlahy tedy můžeme přidávat jen přibližně 0,3g modrého Kristalonu na jeden litr. Kolegové v Ammerlandu , kde se EC čisté vody blíží 0 mS mohou do každého litru zálivky přisát až 0,8g hnojiva, což je 2,7krát více. Jejich rostliny tak vykazují větší přírůstky. Z uvedených informací je zřejmé, proč je výhodnější hnojit menšími koncentracemi v každé zálivce než jednou za týden vyšší koncentrací. Do městské vody v Olomouci, kterou používáme k zálivce, lze totiž najednou přisát maximálně 1g hnojiva pro týdenní hnojení při nepřekročení rizikového EC 1,5 mS. Hnojíme-li kontinuálně 0,8 mS zálivkou, vpravujeme do půdního roztoku v létě, kdy se zalévá denně 7 x 0,3g, tj. 2,1g hnojiva týdně bez rizika popálení rostlin. Optimální zastoupení všech prvků v jejich správném poměru při kontinuálním hnojení je nutné striktně dodržovat.
Pro rychlou orientaci o vyhnojení substrátu se nám osvědčilo používání měřícího přístroje aktivity iontů v půdě (Aktivitätmesser) firmy Stelzner nebo konkurenční firmy STEP System. Obě firmy vystavují a prodávají své výrobky např. na mezinárodním veletrhu IPM Essen. Aktivitu iontů, která je úměrná množství solí (hnojiva) v substrátu lze měřit přímo zasunutím sondy do květináče. Aktivita se měří v mírně vlhkém substrátu, nikdy ne bezprostředně po zálivce a její hodnota by se měla pohybovat kolem 0,9 mS. Pokles aktivity na 0,4 mS signalizuje, že rostliny jsou téměř s určitostí hladové. Naopak aktivita vyšší než 1,1 mS ukazuje na problém se zasolením. Jedná se o méně přesnější metodu zjištění zasolení (nebo vyhnojení) substrátu, avšak pro naše účely naprosto dostačující. Teprve při pochybnostech pak může následovat přesnější měření EC ve vodním výluhu potažmo kompletní základní rozbor.
Vhodné složení hnojiva
Než-li začneme rozebírat složení jednotlivých hnojiv, bude dobré si ujasnit, že nejjednodušší a přesné je vyjadřovat množství živin v molech na litr. Každá molekula živiny má totiž jinou váhu, což souvisí s velikostí atomů z nichž je složena. Přičemž 1 mol dusičnanového dusíku (NO3-) obsahuje stejné množství částic jako 1 mol amonného dusíku (NH4+), přestože hmotnost dusičnanových částic je 62g/mol a amonných pouze 18g/mol. Je tedy vhodnější porovnávat moly, resp. milimoly než gramy živin.
Výbornou publikací týkající se hnojení školkařských výpěstků vydal výzkumný ústav školkařský v Nizozemském Boskoopu (obdoba VÚKOZ Průhonice) : Theo Aendekerk: Fertilization Guide for Nursery Crops. Zde se můžete seznámit s optimálními dávkami živin pro venkovní kontejnerovou kulturu dřevin.
V kontejnerové kultuře za použití rašelinových substrátů je ovšem situace diametrálně odlišná. pH čisté baltské rašeliny (do níž většina pěstitelů stále sází) se pohybuje v rozmezí od 3,0 až 3,5. Aplikace dusíku v jiné než dusičnanové formě (která pH ovšem rovněž snižuje) může mít katastrofální následky..
Mladé rostliny byly po vylahvování z kultury in vitro hnojeny 1x týdně hnojivem Wuxal Super v koncentraci 1ml/Lt. Zřetelné nekrózy na listech jsou způsobeny nedostatkem draslíku, který byl vytlačen iontem NH4+ s velmi podobnou hmotností a tedy velikostí molekuly.
Pro dosažení kompaktních, dobře zavětvených rododendronů s násadou květních pupenů by měli pěstitelé věnovat hnojení zvýšenou pozornost zejména ve dvou fázích jejich vegetace:
1. Řádně přihnojit po zaštípnutí prvního přírůstku za účelem prorašení třech až čtyř axilárních pupenů z každého výhonu
2. Dusičnanovým dusíkem hnojit zejména ve druhé polovině srpna pro dosažení bohaté násady květních pupenů. Hnojení vysadit teprve při trvalejším poklesu denních teplot pod 15 °C. Použití hnojení se zvýšeným obsahem draslíku nemá pro násadu květů žádné opodstatnění.
Význam mikroprvků
Z mikroprvků je pro rododendrony důležitý pravidelný přísun železa v chelátové formě. Toho lze dosáhnout jednak jeho zapravením přímo do substrátu (Radigen, Mikrokmax), nebo přidáváním do zálivky. Na trhu je dostupná celá řada preparátů od firem: Yara (FeEDDHMA), Planta (FeEDTA), Netafim (FeDTPA) atd. . Některé obsahují 7 % železa, některé až 11 %, z tohoto důvodu je nutné číst pečlivě příbalové letáky.
Ostatní potřebné mikroprvky jsou v námi používané receptuře LSK-2 dodávány pomocí Tenso Cocktailu firmy Yara. Přesto se u některých citlivých odrůd v závěru vegetace opakovaně vyskytovala chloróza. Tu se podařilo odstranit až zařazením chalátu manganu MnEDTA (dostupný např. od firmy Netafim)
V závěru svého příspěvku bych rád zdůraznil, že zde citované přípravky a výrobky jednotlivých firem mají pouze usnadnit rychlou orientaci čtenáře. Netvrdím tedy, že by tyto výrobky byly nějakým způsobem kvalitnější nebo horší než jiné, zde nezmiňované.
Výběr přípravků je vždy nejvíce ovlivněn kvalitou zálivkové vody v každé jednotlivé školce.
