Souhrn
Cílem studie bylo zjistit vliv kompostu vyrobeného z odpadů ze zpracování zeleniny na růst a minerální složení pěstovaného hlávkového salátu (Lactuca sativa). V této souvislosti rovněž pozorovat vliv kompostu, minerálních hnojiv a mykorrhizy. Výsledky analýz dusíku a fosforu v nadzemní rostlinné biomase salátu z jednotlivých variant poukazují na to, že salát vypěstovaný v půdě s kompostem nebo s kompostem a mykorrhizními houbami velice dobře přijímal fosfor. Salát pěstovaný v půdě s přídavkem minerálního hnojiva měl nejvyšší obsah celkového množství všech dusíkatých látek. Lze tedy konstatovat, že kompostování rostlinného odpadu ze zpracování zeleniny je velice perspektivní. Vzniká tak kompost, který představuje kvalitní hnojivo pro pěstování rostlin.
Abstract
The goal of this study was to gain knowledge about effect of compost from waste produced at vegetable-working facility, and mineral structure of grow on lettuce (Lactuca sativa). Followed, in relation to this subject, also exanimate effects of compost, mineral fertilizer and mycorhiza. Results of nitrogen and phosphorus analyses in shoot biomass of lettuce in different variants, shows good assimilation of phosphorus in lettuce grown on soil with compost, or compost with mycorhized fungi. The highest content from the total amount of nitrogen substance was noticed at lettuce grown only on soil with mineral fertilizer adjunct. It can be submitted, that composting of vegetal waste from vegetable-working facilities is very perspective and the produced compost presents quality fertilizer for plant cultivation.
V roce 2009 vstoupí v platnost nové znění zákona o odpadech, kterým vzniknou obcím a podnikům řady nových možností a povinností při třídění a likvidaci odpadů, především bioodpadů. Jedním z nejekologičtějších způsobů využívání biodegradabilních odpadů je jejich kompostování. Kompost je nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšení půdy. Jeho příprava je založena na využití organických odpadů z domácnosti a ze zahrady. Kompost je významný nejen pro zlepšování půdy, ale i pro výživu rostlin.
Příprava pokusu
Složení zakládky kompostu bylo vypočteno z celkového množství získaného zeleninového odpadu, ke kterému byla přidána pšeničná sláma pro korekci poměru C:N a sušiny. Při kompostování byla použita metoda rychlokompostování v malém kompostéru při výšce zakládky přibližně jeden metr. Kompostér byl zakryt stínidlem, aby nedošlo k ovlivnění kompostu slunečními paprsky v průběhu kompostovacího procesu.
Výsledná surovinová skladba kompostu byla: 100 kg slámy, 210 kg ledového salátu, 200 kg brambor, 160 kg mrkve, 70 kg zelí bílého, 25 kg petržele, 25 kg celeru, 20 kg rajčat, 20 kg zelí červeného, 10 kg řepy červené, 10 kg okurek, 100 kg zeminy. Celková surovinová skladba tedy činila 950 kg.
Suroviny byly na sebe navrstveny ve výše uvedeném pořadí a následně byla provedena první homogenizační překopávka, čímž došlo k zahájení kompostovacího procesu v době trvání šesti týdnů. Další překopávky byly prováděny ve dvoudenních intervalech až do 12. dne stáří kompostu. Následující překopávky již byly prováděny jednou týdně až do ukončení kompostovacího procesu. Hotový kompost byl využit k pěstování salátu a porovnání s dalšími způsoby jeho pěstování.
Využití kompostu
Celkem bylo k rozboru pro stanovení obsahu minerálních látek (fosforu a dusíku) v nadzemní části hlávkového salátu, odrůdy ´Major´, a porovnání vlivu kompostu s aplikací minerálních hnojiv a efektu mykorrhizy, použito šest variant salátu vypěstovaných na půdách s různými způsoby hnojení (Tab. 1).
TABULKA 1
Pokus byl založen metodou přímého výsevu do plastových květináčů. Pokusné květináče byly umístěny do skleníku s regulovanou teplotou a osvětlením. Zálivka byla prováděna u všech variant stejným způsobem. Celá fáze růstu salátu byla ukončena odříznutím tvořící se hlávky v oblasti kořenového krčku v době 50 dní od výsevu semen. Odříznutá hlávka salátu byla připravena pro následující analýzu na stanovení obsahu minerálních prvků.
Stanovení obsahu fosforu
Stanovení obsahu fosforu ve zkoumaných vzorcích vypěstovaného hlávkového salátu bylo provedeno kolorimetricky vanadičnanovou metodou – graf 1. Bylo zjištěno, že salát pěstovaný pouze na použité půdě jako kontrolní vzorek, obsahoval fosfor v průměrném množství 372,14 mg/kg sušiny, kterážto hodnota odpovídá hodnotám uváděných v tabulce 2 sestavené podle Velíška (1999).
Přídavek připraveného kompostu k půdě způsobil vyšší příjem minerálních látek rostlinou, a tak nashromáždění většího množství fosforu v nadzemní části salátu, kde dosahovala hodnoty 452,54 mg/kg sušiny.
Salát vypěstovaný na půdě s přídavkem ledku amonného, vykazoval nejnižší obsah fosforu v salátu v množství 295,92 mg/kg sušiny.
TABULKA 2
Na půdě s přídavkem mykorhizních hub a na půdě s přídavkem mykorhizních hub v kombinaci s kompostem vykazoval salát obdobný příjem fosforu, který jen nepatrně přesahoval uváděnou horní hranici 390 mg P/kg sušiny. Tato skutečnost poukazuje, že přídavek mykrorhizních hub do substrátu je pro pěstovanou rostlinu přínosný a symbiotický vztah jí zajišťuje rovnoměrný příjem minerálních látek z prostředí, dle jejích potřeb. Ke stejnému závěru dochází Tesařová a Stroblová (2006), které konstatují, že podle současných poznatků zlepšuje arbuskulární mykorhiza (AM) růst, výnosy i zdraví rostlin, a to především díky zvýšení příjmu některých živin rostlinou, zlepšení vodního režimu rostliny, zvýšení odolnosti proti houbovým onemocněním a zvýšení odolnosti rostliny vůči abiotickým environmentálním stresům.
Salát pěstovaný na půdě s přídavkem ledku amonného a mykorhizních hub vykazoval příjem fosforu v množství nepatrně nad dolní hranicí uváděného rozmezí.
Porovnáním salátu pěstovaného na půdách s přídavkem minerálního hnojiva s ostatními variantami vypěstovaného salátu, lze usuzovat, že přídavek minerálního hnojiva výrazně snižoval příjem fosforu. Naopak přídavek mykorhizních hub a jejich symbióza s kořeny rostlin, zajišťoval vyrovnanější příjem minerálních látek rostlinou a je příkladem vhodnosti využívání mykorhizy v zahradnické praxi.
Stanovení obsahu dusíku
Stanovení dusíku bylo provedeno Kjaldahlovou metodou. Procentický obsah dusíku a veškerých dusíkatých látek (Graf 2) byl stanoven jako obsahově nejnižší u kontrolní varianty pěstovaného salátu, kde v nadzemní hmotě jeho hodnota činila 154,14 g N-látek/kg sušiny. U salátu, kde byl aplikován k půdě připravený kompost a mykorhizní houby, byly stanovené hodnoty nepatrně vyšší v porovnání s kontrolní variantou.
Salát, u kterého byl do půdy aplikován ledek amonný v kombinaci s mykorhizními houbami, vykazoval nejvyšší množství veškerých dusíkatých látek ze všech sledovaných variant, a to v hodnotě 716,41 g N-látek/kg sušiny. Rovněž vysoká hodnota byla stanovena u salátu pěstovaného na půdě s aplikací pouze ledku amonného. Varianta salátu s přídavkem pouze mykorhizních hub do půdy vykazovala v porovnání s ostatními variantami vyrovnanou střední hodnotu obsahu veškerých dusíkatých látek. Hodnota nitrátového dusíku, který je ze zdravotního hlediska v zelenině sledován, nelze Kjeldahlovou metodou plně kvantitativně stanovit, protože zejména v rostlinných produktech je podíl nitrátového dusíku ve srovnání s dusíkem organickým velmi malý, a proto stanovený dusík je pokládán za veškerý.
Vliv kompostu na kvalitu rostlin
Využitím kompostu jako hnojiva lze také ovlivnit kvalitu pěstovaných rostlinných produktů. Příslušné poznatky shrnuli Meier-Ploger a Vogtmann (2003). Při srovnání vlivu dusíkatých hnojiv a kompostu bylo zjištěno, že použití kompostu zlepšuje senzorickou kvalitu pěstovaných rajčat a mimo jiné snižuje obsah dusičnanů v bramborách a hlávkovém zelí, ale u mrkve byl zaznamenán opačný vliv. Obecně byl rovněž prokázán zvyšující se obsah kyseliny askorbové v takto pěstované zelenině.
Nadzemní biomasa salátu byla ze všech sledovaných variant nejvíce ovlivněna přídavkem kompostu. Byl-li salát pěstován v půdě obohacené kompostem, vzrostla hmotnost jeho nadzemní části oproti kontrole o 16 %. Pokud byl kompost použit v kombinaci s AM houbami, vzrostala biomasa nadzemní části o 75 % v porovnání s kontrolou.
Perspektivní materiál pro zelináře
Kompost vyrobený ze zbytků zeleniny vznikajících v podniku Beskyd Fryčovice, a. s., (producent sortimentu výrobků na bázi brambor, chlazených zeleninových salátů, zeleninových polévkových směsí) byl využit k pěstování salátu (Lactuca sativa) v kombinaci s minerálním hnojivem (ledek amonný) a mykorhizními houbami. U vypěstovaného salátu jednotlivých variant bylo provedeno stanovení obsahu dusíku a fosforu. Výsledky analýz nadzemní biomase salátu jednotlivých variant poukazují, že:
o salát pěstovaný v půdě s přídavkem kompostu nebo kompostu v kombinaci s mykorhizními houbami velice dobře přijímal fosfor,
o pro příjem fosforu rostlinou byl zaznamenán rovněž významný vliv pouze přídavku mykorhizních hub,
o salát pěstovaný pouze v půdě bez přídavku hnojiva a také v půdě s přídavkem kompostu měl obsah dusíku v porovnání s dalšími variantami nízký,
o nejvyšší obsah celkového dusíku v rostlinné hmotě byl zaznamenán u variant s přídavkem ledku amonného,
o kompost a případný přídavek mykorhizních hub zabezpečil rostlinám dostatečný přísun sledovaných živin.
Závěrem lze tedy konstatovat, že kompostování rostlinného odpadu ze zpracování zeleniny je velice perspektivní. Vzniká tak kvalitní kompost, představující kvalitní hnojivo pro pěstování rostlin.
