Uplatnění sérologických metod při eliminaci viru šarky švestky ve šlechtitelském a množitelském materiálu a při šlechtění na odolnost
Sérologické metody zaujímají v posledních letech stále významnější místo při studiu rostlinných virů, bakterií, fytoplazem i viroid
Umožňují detekci latentních onemocnění a tím vylučují nemocné rostliny dříve, než se objeví vizuální příznaky a dojde k nežádoucímu přenosu viru na zdravé rostliny. Velmi často stromy slivoní, broskvoní, meruněk a třešní jsou napadeny virem šarky švestky (PPV) již v raném stádiu. Snahou šlechtitele je jejich včasné vyloučení ze školkařského materiálu a tím i z dalšího množení, zjištění šarky na matečních stromech, na podnožích a na materiálu ze kterého se odebírají podnože, očka nebo rouby. K přípravě specifických protilátek (antisér) proti rostlinným virům předchází jejich izolace na bylinných indikátorových rostlinách, jejich purifikace a samotná příprava protilátek. Sérologické detekce umožnila u PPV také detegovat jejich kmeny.
Pro testování je v současné době z dosud známých metod nejvíce používaný imunoenzymatický test ELISA, který je vhodný pro svou vysokou citlivost a expeditivnost při testování většího množství vzorků. Umožňuje nejenom potvrdit výskyt PPV, ale také je možno využít ELISA test ke stanovení relativní koncentrace viru, která je cenným kritériem pro stanovení stupně rezistence. Pro testování PPV je možno použít také molekulárně-biologické metody v genetickém mapování rezistence polymerázovou řetězovou reakcí PCR, jejíž podstatou je in vitro zmnožení specifických fragmentů DNA, charakteristických pro patogena, v daném případě PPV. Metoda PCR je velice citlivá a bude mít největší předpoklady při detekci virů a jejich kmenů, bakterií, fytoplazem a viroidů, které se vyskytují v rostlinných pletivech v nízkých koncentracích. metoda PCR umožňuje také diferencovat kmenové spektrum PPV.
Mezi zkoušenými hybridy meruněk v České republice byly zjištěny hybridy velmi rezistentní k PPV, jako například hybrid označený LE-327 C, který je považován za imunní, jako velmi rezistentní jsou hybridy, na kterých se po umělé infekci PPV neobjevily příznaky, například hybrid LE-833 nebo hybridy LE-806, LE-3196, VA-N3 nebo VA-F1, na kterých se objevily na listech jenom slabé mozaiky, na listech slabé prstence, nebo roztroušené difuzní skvrny. Za rezistentní byly považovány hybridy, na kterých se objevily na plodech slabé skvrny, doprovázené na listech zesvětlenou nervaturou nebo prstenci. K náchylným patřily odrůdy meruněk ’Chuang Zhi Hong’, ’Goldrich’, ’San Cestrese’ a ’Vestar’.
Při studiu rezistence u osmi hybridů a odrůd meruněk v České republice a 17 odrůd broskvoní byla prokázána rezistence k PPV. Po křížení velmi rezistentních kultivarů a imunních kultivarů a hybridů meruněk s náchylnými hybridy a kultivary bylo získáno 18 populací štěpících ve znaku rezistence. V České republice byla také provedena sérologická charakterizace českých izolátů PPV za použití monoklonálních protilátek, kterými se zvyšuje citlivost ELISA testu vyšší specifičností. Znalost sérologického chování variability PPV pak umožňuje rozlišení jednotlivých sérotypů. Tato práce je důležitá také při analýze kmenového spektra PPV.
Důležitým podkladem pro získání rezistence k PPV je využití zdrojů rezistence, ke kterým patří generativní nebo vegetativní podnož pro slivoně,zařazená k Prunus cerasifera myroblán a trnka Prunus spinosa. V současné době je u teplomilných druhů peckovin k dispozici celá řada perspektivních odrůd slivoní, tolerantních k PPV. Ze zahraničních odrůd , například německá Hanita, Čačanská rodná a Valjevka vyšlechtěné v Jugoslávii. Řada z nich bude v nejbližší době registrována v našem sortimentu.
Kritický pohled na současný stav poznatků ve výzkumu šarky v zahraničí
Vzhledem k tomu, že v některých balkánských státech, jako například v Rumunsku, Moldávii, Bulharsku a Jugoslávii, působí šarka u odrůd citlivých k PPV až 70% ztráty na výnosu, věnuje se výzkumu šarky značná pozornost. Šlechtění se zaměřuje na získání tolerantních nebo rezistentních odrůd. V přirozených infekčních podmínkách se hodnotí odrůdy a hybridy s vyšší odolností k PPV. Zjišťují se také metabolické změny v listech stromů infikovaných virem jako obsah steroidních glykosidů v pupenech spektrofotometrickou metodou, koncentrace PPV enzymatickým testem ELISA a hodnotí se stupeň intenzity příznaků na listech a plodech. Zároveň se provádí dialelní křížení, to je křížení každého hybridu nebo odrůdy s každým hybridem a odrůdou a to v obou směrech, tzv. reciproční křížení, neboť se mohou rovněž uplatňovat cytoplazmatické vlivy. Tento typ křížení se použil mezi odrůdami a hybridy kanadského původu (’Manitoba’, ’Kinred’ a hybridy NJA). Výsledky se hodnotí indexem náchylnosti. V Jugoslávii byl zjištěn tolerantní klon k PPV v odrůdě ’Požegača’.
Je však nutno připomenout, že tolerantní hybridy nebo odrůdy zakrývají nebezpečí v tom, že vnější příznaky na listech a plodech nejsou pozorovatelné. přes to relativní koncentrace PPV stanovená ELISA testem nebo PCR je vysoká. Tolerantní odrůdy mohou pak být zdrojem dalších infekcí na zdravé rostliny. K těmto závěrům došli italští virologové.
Značná pozornost byla věnovaná také studiu vlivu simultánních infekcí při současném napadení stromů PPV a jinými důležitými viry, například virem zakrslosti slivoně (Prunus dwarf virus), virem nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus) a virem chlorotické skvrnitosti jabloně (Apple chlorotic leaf spot) na bylinných a dřevitých indikátorech. Při simultánním napadení několika viry se zvyšuje patogenita PPV, zejména při současném napadení virem zakrslosti slivoně.
Vhodná roční doba a vhodné místo pro odběr vzorků pro stanovení PPV ELISA testem metodou PCR
Přítomnost PPV oběma testy je možno z pletiv listů po celé vegetační období. Ve floémových pletivech je testace vhodná v zimním období. Okvětní listy nejsou vhodné pro stanovení PPV vůbec.
Profylaktická opatření ke snížení škodlivosti viru šarky švestky
1. Při testaci šlechtitelských materiálů teplomilných peckovin aplikovat osvědčené diagnostické sérologické metody, ke kterým patří ELISA test a metoda PCR.
2. Ve šlechtění teplomilných peckovin pokračovat v získávání rezistentních nebo tolerantních hybridů. Odebírat rouby a očka jen ze zdravých rostlin.
3. Vzhledem k tomu, že virus šarky švestky je přenosný mšicemi neperzistentním způsobem, dodržovat prostorovou izolaci jednotlivých výsadeb broskvoní a meruněk.
V rámci Státní rostlinolékařské správy je zavedeno monitorování výskytu mšic, zejména mšice broskvoňové. Dbát pokynů pracovníků Rostlinolékařské správy, kteří celoročně sledují letovou aktivitu významných druhů mšic - přenašečů rostlinných virů pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor a nálety mšice broskvoňové do žlutých misek. Mšice broskvoňová přezimuje ve stádiu černých vajíček, vykladených do trhlin kůry broskvoní. Na jaře mšice sají na spodní straně listů broskvoní. Od května do počátku června se mšice rozlétají na letní hostitele, kde se rozmnožují. Na podzim se opět vracejí na broskvoně a kladou vajíčka. při zjištění prvních mšic ošetřujeme teplomilné peckoviny broskvoně a meruňky insekticidními přípravky podle Metodik MZe.Všechna výše uvedená opatření musí vést ke snížení zdrojů a infekce a k dosažení co nejlepšího zdravotního stavu a tím k zajištění nejvyšší plodnosti a velikosti plodů a požadované konzumní jakosti.
