Studie nastiňuje vývoj odrůdové skladby na našem území v letech od 16. po 19. století. Chronologicky od prvních písemných zdrojů uvádí všechny zmínky o tehdy pěstovaných odrůdách révy. Z textu je jasně patrný rozdíl v odrůdové skladbě vinic českých a moravských. Zachycen je i jasně se měnící trend, kdy z méně kvalitních, ale velmi plodných odrůd s vyšší kyselinkou, se pomalu přechází na odrůdy kvalitnější, aromatičtější, s vyšší cukernatostí a nižší plodností. Neznamená to však, že by jakostní plodné odrůdy nebyly oblíbené. Příkladem může být značné rozšiřování odrůdy Veltlínské zelené (dominuje dodnes) na úkor Ryzlinku rýnského či Sylvánského. I v současnosti dochází ke změně zaběhlé odrůdové skladby ve prospěch odrůd nových, např. interspecifických (Hibernal).
Problematika odrůdové skladby v daných letech není vzhledem k omezeným písemným zdrojům a různorodým názvům tehdy pěstovaných odrůd jednoduchá. Tato studie si neklade za cíl jasně dešifrovat všechny zmiňované odrůdy, šlo o to, chronologicky vyhledat důležité zdroje pojednávající o pěstovaných odrůdách a nastínit odrůdovou skladbu na území dnešních Čech a Moravy. Z textu je jasně patrné, že v 16. století dominovaly ve vinicích odrůdy velmi plodné s vyšším obsahem kyselin (Heunisch, Topol). Dominance plodných odrůd je patrná i v následujícím 17. století (Silberweiss, Elbling). V 18. století tvoří kostru moravských vinic již Ryzlink rýnský, Rakouské bílé či Sylvánské zelené; v Čechách pak Rulandské odrůdy a Tramín bílý. V 19. století se na Moravě začíná silně prosazovat Veltlínské zelené, stále ještě s Ryzlinkem či Sylvánským a nově se prosazují Chrupka a Modrý Portugal. V Čechách jde stále o Rulandy (Roučí), Tramín (Brynšt), Sylvány (Cynifál) a Chrupky (Ušlechtilé).*
Text
Ing. Radek Sotolář, Ph.D.,1
Mgr. Martin Markel, Ph.D.,2
1Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav vinohradnictví a vinařství
2Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2020.