Dnes bych Vás ráda pozvala na zajímavou jarní procházku. Jedná se o území přírodně krajinářského zámeckého parku v anglickém stylu. Rozkládá se na ostrově, který obtéká řeka Otava a městský mlýnský náhon. Proto se také Ostrovem nazývá. Nachází se v části města Horažďovic zvané Zářečí. Jedná se o přirozený luční porost lemovaný souvislým porostem stromů a keřů, podél přirozeného toku řeky Otavy i kolem mlýnského náhonu.
Na procházku parkem si ponechte alespoň dvě hodiny. Budete se kochat přírodními zákoutími řeky Otavy, krásnými stromy a vyhlídkou na tajuplný vrch Prácheň. Zde se nachází zřícenina stejnojmenného hradu pocházejícího z období 10. století za vlády knížete Boleslava I. Bylo to jedno z mocenských center přemyslovské hradské soustavy. Prácheň sloužila jako středisko vojenské, hospodářské a duchovní správy. Skalnatý vrch je porostlý řídkým listnatým lesem se skupinami borovice lesní. Během roku je tak proměnlivou barevnou dominantou, která se tyčí nad řekou i přírodním parkem.
Kolem mlýnského náhonu dojdeme pak na tzv. Špičku ostrova. Zde se řeka rozděluje na původní řečiště a mlýnský náhon a obtéká vlastní ostrov. Objevíme zde malebný jez. V létě jej vyhledávají rodiny s dětmi a vodáci. Do města zpět se pak vracíme podél hlavního řečiště řeky Otavy. Její voda je zbarvena trochu do hněda, což způsobují šumavská rašeliniště. V létě je proud řeky veselý a laskavý. Na jaře se však dokáže Otava bleskově rozvodnit a zaplnit mohutným proudem tmavě hnědé vody. Již také několikrát vystoupila Otava ze svého koryta a zalila zářečskou čtvrť města. Naposledy v srpnu roku 2002. Nyní je procházková trasa parkem doplněna vkusnými dřevěnými sochami zvířat, z čehož mají radost hlavně dětští návštěvníci. Při jarních procházkách upoutá milovníky květin další zajímavost. Tou je bohatá jarní hajní květena. Jsou zde pro ni vhodné klimatické podmínky. Příjemné stinné a polostinné prostředí v podrostu skupin stromů a keřů podél řeky Otavy i mlýnského náhonu a zpravidla vlhká a živná půda. Raně kvetoucí jarní byliny hájů a lesů se vyznačují tím, že kvetou již v předjaří nebo za časného jara, tedy v době, kdy lesní stromy jsou ještě holé nebo se právě olisťují. Vyhovují jim právě světelné podmínky pod stromy před olistěním. Proto se s nimi nesetkáte v čistých smrkových lesích, které jarní světelnou fázi nemají. K těmto bylinám, které zkrášlují svými květy časně jarní vzhled listnatého lesa, patří i řada velmi zajímavých rostlin, které se vyskytují v naší přírodě. Podle délky života i podle toho, kolikrát rostliny kvetou a přinášejí plody, patří rané byliny listnatého lesa vesměs k bylinám vytrvalým.
Domovem je těmto rostlinám příjemné stinné a polostinné prostředí v podrostu skupin listnatých stromů a zpravidla vlhká a živná půda. Jejich vytrvávání je umožněno tím, že mají v zemi kromě kořenů zásobní orgány. Jsou to oddenky, stonkové hlízy, kořenové hlízy či cibule. Díky těmto útvarům je rostlinám umožněno po odkvětu a tvorbě plodů často i shodit listy a zcela se tzv. do těchto zásobních orgánů zatáhnout. Přečkají tak období zastínění plně olistěnými stromy, suché letní období i zimní měsíce, sekání porostů či mulčování technickými službami. Na jaře nás pak znovu obdaří svojí krásou. Od časného jara do konce června se v podrostech stromů setkáte s několika desítkami zajímavých jarních květin. Mnohé z nich či jejich kultivary vítají jaro i v našich zahrádkách.*
Text a foto Ing. Hana Chvalová, zahradnice, Čimelice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2022.