Lesní ekosystémy přispívají k boji s důsledky globálních změn zejména prostřednictvím ukládání uhlíku, který přijímají z atmosféry do lesní půdy. V tomto procesu je klíčová role půdních mikroorganismů – bakterií a hub. Jak nyní popisují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v článku publikovaném v časopise Nature Reviews Microbiology, lesy a jejich mikrobiom jsou zároveň globálními změnami klimatu ohrožovány.
Lesní ekosystémy pokrývají přibližně 30 % zemského povrchu (cca 42 milionů km2) a ukládají 45 % uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny oxidu uhličitého ročně. Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří přemnožení škůdců nebo požáry, neovlivňují pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách. Nejohroženější skupinou jsou pravděpodobně symbiotické mykorrhizní houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou klíčové pro ukládání uhlíku v půdě. Protože houby závisejí na lesních dřevinách, působí na ně negativně jak rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, tak sucho, které oslabuje jejich stromové hostitele. Zejména v půdách s omezenou dostupností živin ohrozí snížení diverzity nebo početnosti mykorrhizních hub vývoj lesních porostů.
K omezení negativních vlivů globálních změn je třeba nalézt strategie tzv. chytrého lesnictví, které zachovají diverzitu a funkci společenstva půdních organismů. „Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ uvádí Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, jeden z autorů studie. Jedním z opatření, které vědci navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí (byť prostorově omezených) k průběžné těžbě. Ta totiž lépe vyhovuje půdním mikroorganismům – v porostu zůstává vždy určitý podíl dospělých stromů a pod nimi se vyvíjí nová generace porostu. „Velký význam pro
zachování diverzity má ponechání části mrtvého dřeva po těžbě v lese,“ dodává Petr Baldrian.
Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Nové strategie jsou proto dosud předmětem výzkumu. „To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců,“ vypočítává Petr Baldrian. I za běžných podmínek lesy, v nichž se hospodaří „chytře“, ukládají více uhlíku, což je žádoucí.
Skupina Petra Baldriana spolupracuje na Evropském projektu HoliSoils (https://holisoils.eu/), který se zabývá výzkumem přístupů „chytrého hospodaření“ v lesích a důsledky poškození lesních porostů. V tomto projektu se specificky zaměřuje na fungování společenstev mikroorganismů v lesních půdách a ochranu jejich biodiverzity.
Zdroj: MBÚ
Zdroj foto: MBÚ AV ČR
