Švédsko zažívá rozmach komerčního vinařství díky oteplování klimatu a až 23 hodinám slunečního svitu v létě, který umožňuje dozrání inovativních odrůd. O fenoménu napsal britský list The Guardian.
Na většině severní polokoule skončila sklizeň hroznů již před několika měsíci. Ale v malé vinici nedaleko Stockholmu při teplotě osm stupňů Celsia pod nulou a 15 centimetrech sněhu teprve začíná. „Je to perfektní,“ řekl Göran Amnegaard, jehož vinařství Blaxsta, které tvrdí, že je jednou z nejseverněji položených vinic na světě, koncem prosince zahájilo sklizeň. Když Amnegaard před 22 lety vysadil první vinnou révu, jeho vinařství bylo jedno z mála komerčních ve Švédsku. Nyní je jedním z rostoucího počtu v této severské zemi, která se podle odborníků může stát vinařskou destinací. Amnegaardovy hrozny Vidal Blanc dostávají na vrcholu léta až 23 hodin denního světla, než se promění v jeho oceňované ledové víno, které prodává restauracím s michelinskou hvězdou. „Máme jedno z nejvíce unikátních terroir na světě,“ řekl.
Ačkoli je rozloha švédských vinic poměrně malá – činí 150 hektarů, za poslední dva roky se rozrostly o 50 procent. Očekává se, že do pěti let se jejich rozloha více než zdvojnásobí. Dlouhodobě se předpokládá, že by se mohly rozrůst na 10 000 hektarů a stát se novým průmyslovým odvětvím v hodnotě miliardy eur. Domácí prodej švédského vína se za posledních pět let téměř zdvojnásobil. Státní řetězec Systembolaget, jehož obchody jako jediné v zemi mohou prodávat nápoje s více než 3,5 procenta alkoholu, sdělil, že prodej vzrostl z 19 388 litrů v roce 2017 na 34 495 litrů do konce listopadu letošního roku. Ačkoli je výroba stále velmi malá, maloobchodní řetězec uvedl, že roste množství, kvalita i zájem zákazníků.
Mezi faktory, které podporují švédskou produkci vína, patří podle odborníků globální oteplování a pěstování nových odrůd révy vinné. Hlavními odrůdami pěstovanými ve Švédsku jsou Solaris, bílá odrůda, která byla poprvé uvedena na trh v roce 1975 Vinařským institutem ve Freiburgu v jihozápadním Německu, a Rondo pro červené víno. Výzkumná pracovnice Švédské univerzity zemědělských věd Lotta Nordmarková řekla, že většinou se pěstují vína bílá, šumivá a růžová, ale že existuje také potenciál pro výrobu oranžových. „Znalci mají o švédská vína zájem, protože hrozny mají dlouhou dobu vývoje, vysokou kyselost, která vytváří zajímavou smyslovou paletu, a již nyní se prosazují na mezinárodních degustačních soutěžích,“ prohlásila Nordmarková.
Společnost Nordic Vineyards, která prodává skandinávská vína na internetu, uvedla, že většinu jejích produktů kupují lidé z regionu, ale že stále častěji dostává žádosti z celé Evropy a Asie, zejména z Japonska. Předseda Švédské vinné asociace (Svenskt Vin) Sveneric Svensson uvedl, že ačkoli se réva Solaris „zrodila ve Freiburgu ..., našla zde svůj domov, protože dozrává v kratší době“. „Lidé jsou zvyklí pít Chablis nebo Sauvignon Blanc, ovšem když slyší Solaris, říkají si: ‘Co to je?’ Ale měli by ho ochutnat. Je velmi dobré, podobné Sauvignonu Blanc,“ dodal.
Švédský novinář zaměřující se na víno Mikael Mölstad uvedl, že za 20 let se vinařství převážně na jihu země, ve Skaane, změnilo z "kuriozity" ve scénu s vážným potenciálem, na kterou přicházejí vinaři ze zahraničí. „Dnes má Švédsko, stejně jako Anglie před 15 až 20 lety, potenciál konkurovat kvalitou vína respektovaným vinařským zemím v Evropě,“ uvedl. „Vzhledem ke klimatickým změnám a čisté a ve srovnání levné půdě, proč ne? Výrobci vína v Evropě se zajímají o pořízení půdy ve Švédsku pro budoucí produkci,“ dodal Mölstad.*
Zdroj: ČTK
