Zatímco se na českém trhu tato středomořská zelenina prosazuje jen velmi zvolna a spotřebitelský zájem se spíše soustřeďuje na zimní měsíce, v sousedním Německu již získala zajímavou pozici na tamním trhu.
Vedle dovozového zboží, které dominuje na trhu od listopadu do května, vzrůstá podíl domácího fenyklu natolik, že obsazuje trh v období červen - říjen ze 75 - 90 %.
Fenykl je riskantním druhem zeleniny z hlediska vybíháni. Jsou tím postihovány i uniformní hybridní odrůdy. Vybíhání stimuluje délka světelného dne převyšující 14 hodin denně a zvýšené teploty přes
18 0C. Přesto lze šlechtěním získat odrůdy, jež jsou proti vybíháni přece jen odolnější. V podmínkách střední Evropy se fenykl bulvový pěstuje převážně pro letní a podzimní sklizeň. Při teplotách nad 24 °C a pod 7 °C se jeho růst zastavuje. Používá se jak přímých výsev, tak předpěstované sadby. Sklizeň je relativně pracovně náročná, vyžaduje dodržení čistoty zboží a pečlivou tržní úpravu zkrácením natě a tříděním. Za méně příznivých podmínek se vyskytuje vetší podíl plochých „bulev“ se základy květenství. Mají nejen nedostatečnou hmotnost, ale trh je odmítá proto, že základ tvořícího se květního stvolu je zdřevnatělý a pro kulinářské účely nepoužitelný.
V Německu je pěstování fenyklu soustředěno do Porýní, Falce a jižního Německa. Pěstitelské plochy se zvýšily od roku 1992 do roku 1999 na 73 ha (+ 50 %). Nejrozšířenější je v Porýní-Falci (asi 50 % celkové produkce), kde si jej pěstitelé pochvaluji jako doplňkovou kulturu, nenáročnou na pěstováni a umožňující lepši střídáni plodin. Produkce fenyklu se zvyšuje, na trh se prostřednictvím velkotržnic dostávalo počátkem 90. let kolem 1000 t fenykl, koncem 90. let téměř 3000 t. Celková domácí produkce je odhadována na 3500 až 4600 t. Tržnicemi prochází kolem 60 - 80 % celkové produkce.
Další rozšíření domácí produkce závisí na vývoji cen. Odbytové ceny byly u fenyklu během posledního desetiletí stabilní, po očistění od vlivů inflace činily v průměru desetiletí 1,33 DEM/kg. Dovoz fenyklu je poměrně vyrovnaný, kolísá mezi 8500 t až 9500 t ročně.
Největším dovozcem je s velkým odstupem od jiných zemí Itálie, jejíž podíl přesahuje 90 %.
Na Německém trhu je italský fenykl prakticky celoročně, i když těžištěm jeho dovozu je listopad až květen. Menší množství fenyklu se dováží ze Španělska, Nizozemska a i Francie. Za.tím co podíl narůstá, nizozemský klesá.
Spotřebitelská poptávka po fenyklu ve SRN pomalu, avšak setrvale narůstá. Přestože je díky importu v nabídce zastoupen celoročně, nestal se ještě standardní součástí nabídky zelinářských obchodů. Vysoká aromatičnost je příčinou jeho výrazné chuti, která řadě spotřebitelů nevyhovuje, což se odráží na počtu zájemců o tuto zeleninu. Podle šetření-jej v roce 2000 kupovalo kolem 10 % domácností, což je podobná šíře zájmu, jakému se teší např. radicchio nebo dubáček.
