Druhým zlatým medailistou pátého ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který byl vyhlášen v polovině ledna na konferenci konané v prostorách auly na ČZU v Praze-Suchdole, je Farma Petra Horčíka (ASZ Litoměřice). Stejně jako ostatní ocenění vytváří i rodina Horčíkových dalece nad rámec svých povinností taková opatření, která jsou mimořádným přínosem pro venkovskou krajinu.
V malebném kraji severovýchodního výběžku Českého středohoří, pod dohledem majestátní hory Sedlo (druhý nejvyšší vrch Českého středohoří), v malé vísce s poetickým názvem Lhota pod Pannou, sídlí v čísle popisném 26 Farma Petra Horčíka. Název vesničky (85 obyvatel) je odvozen od asi 2 kilometry vzdáleného skalnatého čedičového vrchu Panna s pozůstatky stejnojmenného hradu.
Na chodu farmy hospodařící v ekologickém režimu se podílí většina členů rodiny, zejména Petr Horčík s manželkou Marií, dcera Martina a syn Petr i se svými protějšky. Proto lze bez rozpaků užívat pojmenování rodinná farma. Dalším důkazem bylo přivítání hodnotitelské komise na nádvoří Richtrova mlýna u obce Lovečkovice, kdy byly přítomny nejméně tři generace rodu a po celou dobu úvodních rozhovorů se všichni aktivně zapojovali.
Hospodaření až v osmi katastrech obcí v CHKO České středohoří, v rozlehlém a členitém terénu s celkovou výměrou více než 1000 hektarů není vůbec jednoduché. Zemědělská půda přetvořená na louky a pastviny o výměře 750 hektarů slouží jako výživová základna pro pětisethlavé stádo masného skotu plemene limousine. Ve výměře je také až 200 hektarů ostatních ploch, což klade na farmu nemalé finanční nároky především při úhradě daně z nemovitostí. Dále farma vlastní řadu dalších pozemků, které jsou v evidenci dle katastru nemovitostí vedené jako orná půda a jsou přitom vlivem dlouhodobého „nehospodaření“ zarostlé náletovými dřevinami. U těchto pozemků hospodáři neplánují vyklučení, ale naopak jejich ponechání a převedení do kultury lesa. K tomu ještě obhospodařují desítky hektarů lesa, kde se věnují zejména sanitární těžbě.
V rámci diverzifikace činností a k zajištění ekonomické stability farmy zajišťují Horčíkovi mimo jiné zimní a letní údržbu pro řadu obcí a těžbu dřeva pro vlastníky okolních lesů, včetně dopravy dřevní hmoty.
Jako majoritní vlastníci honebního společenstva Lovečkovice založili myslivecké sdružení Víťova vyhlídka patřící rodině a provozují mysliveckou činnost. Péče o zemědělské a lesní, ale i o ostatní pozemky a aktivní myslivost umožňují v dnešní době celostní péči o krajinu. A že to s krajinou rodina Horčíkových myslí vážně, dokazuje výsadbou alejí podél cest, výsadbou liniové zeleně kolem pastvin, pomocí při obnově starého sadu v zaniklé obci Vitín, včetně dosadby původních ovocných dřevin. Vysázením více než 2000 stromů ve spolupráci s CHKO, mezi nimiž převládají původní jabloně, hrušně, višně a třešně, ale také jeřáby a v tvrdších podmínkách i neovocné odolné původní dřeviny, pomáhají Horčíkovi krajině obnovovat ztracenou rovnováhu. To vše doplněné péčí o zádrž vody v krajině přetvořené do vybudování 28 tůní na vlastních pozemcích.
S ohleduplností ke krajinnému rázu vytvářejí nové vyhlídky a opravují drobné sakrální památky v okolní krajině, s citem pro krajinu se starají o zemědělskou půdu, les, vodu, ostatní pozemky, ale také o venkovskou architekturu. Dokladem toho je uvážlivá rekonstrukce Richtrova mlýna s respektem k původní lokální venkovské architektuře. „Protože to tu máme rádi, plánujeme další výsadbu stromů, obnovu původních sadů a doplnění dalších krajinotvorných prvků,“ sděluje na závěr Petr Horčík. Hodnotitelská komise nemohla udělit Farmě Petra Horčíka jinou než zlatou medaili.
Zdroj: ASZ ČR
