Nedostatek vápníku v plodech způsobuje výskyt celé řady skládkových chorob a poruch jablek a negativně ovlivňuje celkový průběh jejich skladování. O dostatečném zásobení plodů vápníkem do značné míry rozhoduje již samotné opylení květů. Dobře opylené květy dávají vznik plodům s vyšším počtem semen, která příznivě působí na následný transport vápníku do plodů.
Také plody nasazené z terminálních květů mají později vyšší obsah vápníku. Příjem vápníku příznivě ovlivňuje rovněž samotná vyšší násada plůdků. Naproti tomu při nižší násadě plodů bývá obsah vápníku v plodech často příliš nízký. Je to především důsledkem konkurenčních vztahů pokud jde o přísun vápníku z kořenů mezi plody a vegetačními vrcholy. Čím se vytváří více nových výhonů, tím méně vápníku zůstává v plodech. Letní řez, kterým odstraňujeme nadměrný počet vegetačních vrcholů, působí příznivě na zvyšování obsahu vápníku v plodech. Důležitým faktorem zvyšujícím obsah vápníku v plodech jsou foliární aplikace tohoto prvku.
Řez stromů a násada plodů
Je dobře známo, že způsob řezu stromů významně ovlivňuje kvalitu plodů. Silný zimní řez stromů povzbuzuje silný vegetativní růst během následujícího vegetačního období, což mívá za následek vyšší výskyt fyziologických poruch způsobených nedostatkem vápníku. Naproti tomu letní řez může mít výrazný příznivý účinek na kvalitu jablek, která alespoň z části souvisí s vyšším obsahem vápníku v plodech. V Polsku jsme zkoušeli vliv doby a způsobu řezu na obsah vápníku v plodech u odrůdy ´Cortland´. Letní řez byl proveden dvakrát formou zaštipování letorostů provedeném v době, kdy výhony dosáhly délky 20 cm. Tento zákrok byl znovu zopakován po čtyřech týdnech. Zjistili jsme, že uvedený zásah zvýšil obsah vápníku v plodech ve fázi, kdy nové výhonky byly zbaveny terminální části. Navíc, ve třetím roce pokusu byl výnos stromů, u nichž bylo provedeno toto zaštipování, mnohem vyšší a to zřejmě následkem zvýšení počtu plodících plodonošů. Takto se zdá, že vyšší obsah vápníku v plodech, na stromech ošetřených letním řezem, byl především dosažen v důsledku většího počtu nasazených plodů a také potlačením vlivu konkurence nadměrného počtu výhonů pokud jde o příjem vápníku. Je také pravděpodobné, že po dekapitaci výhonů byl předán auxinový signál, který vedl k lepšímu transportu vápníku do těchto plodů.
Je již dávno známo, že výše úrody může značně ovlivňovat skladovací kvalitu plodů. Jablka ze stromů s nízkou úrodou jsou náchylné k fyziologické hořké skvrnitosti dužniny a k vnitřnímu rozpadu. Tato může mít opět souvislost s konkurencí mezi vegetativním růstem výhonů a růstem plodů. Plody sklizené z těchto stromů mají většinou nízký obsah vápníku a více trpí fyziologickou hořkou skvrnitosti dužniny a vnitřním rozpadem.
Poloha plodů, počet semen a velikost plodů
U odrůd jabloní ´Gloster´ a ´Jonagold´ jsme studovali vliv kvality květních pupenů a polohy plodu v rámci koruny na obsah vápníku v plodech. Na začátku kvetení jsme na některých plodonoších a výhonech odstranili veškeré postranní květy v květenství a ponechali pouze terminální (střední) květ, kdežto na jiných jsme ponechali pouze postranní květy. Příslušné plodonoše a výhony jsme označili. V době sklizně jsme aplikovali ještě jeden další zásah. Šlo o různou výšku v koruně - konkrétně: do 1 m, 1 - 2 m a 2 - 3 m od země, ze které byly tyto plody odděleně sklizeny.
Zjistili jsme silnou závislost mezi polohou plodů na stromě v době sklizně a výskytem fyziologických poruch po skladování. Plody rostoucí ve vrchní části koruny obsahovaly méně vápníku, než plody ze spodních partií korun. Naproti tomu plody vzniklé z terminálních pupenů obsahovaly větší koncentrace vápníku než plody vzniklé z vedlejších pupenů. Tyto výsledky se shodují se závěry Fergusona a kol. (1993), podle kterých terminální plody mají vždy vyšší obsah vápníku, protože toto postavení plodů umožňuje lepší přísun vápníku během jejich vývinu.
Rovněž jsme zkoumali vliv polohy plodu (kalich nahoru - kalich dolů) ve vztahu k obsahu vápníku. Zjistili jsme, že více vápníku obsahují plody jejichž kalich v době sklizně směřuje vzhůru. Tyto výsledky naznačují, jaký význam mají pro hromadění vápníku v plodech auxiny. To vysvětluje i příznivý vliv vyššího počtu semen v plodech na vyšší příjem vápníku.
Průměrná velikost plodů naproti tomu závisí na velikosti výnosu a s ním souvisejících faktorech vnějšího prostředí. Mráz před nebo v době kvetení vede ke vzniku menšího počtu větších plodů, které obsahují méně vápníku. Jestliže včely nejsou přítomny opylení květů je nedostatečné, bývá potom násada plodů příliš nízká. Nízká násada plodů vede potom k vysokému poměru listů k plodům s následnými vlivy na jejich složení. Pyl z různých odrůd má malý účinek na velikost plodů na hromadění vápníku; nicméně nízká životnost pylu vede k příliš nízké násadě plodů. To může mít za následek nízké obsahy vápníku v plodech a nízkou úroveň výnosů. Také probírka plůdků, ať již ruční nebo chemická, může mít za následek větší plody a nízké obsahy vápníku.
Vlivy postřiků vápníkem a fosforem
V letech 1999 - 2001 jsme prováděli pokusy u stromů odrůd 'Šampion' a 'Jonagold' s různými postřiky a přípravky obsahující vápník a fosfor. Tyto aplikace obsahovaly: chlorid vápenatý v dávce 5 kg ha-1, Kalcisal v dávce 5 kg ha-11, Rosacal v dávce 5 kg ha-1, Rosatop Calcium v dávce 5 kg ha-1, , Wuxal Calcium v dávce 5 kg ha-1, , Kalcifos v dávce 5 kg ha-1, Rosafos v dávce 5 kg ha-1, Seniphos v dávce 5 kg ha-1, Wuxal Top v dávce 5 kg ha-1; stromy neošetřované postřikem vápníkem sloužily jako kontroly. Každé ošetření zahrnovalo sedm postřiků aplikovaných v době vegetace ve 14denních intervalech. Vliv postřiků závisel na zkoumaném ročníku, odrůdě a na typu přípravku. Foliární hnojení vápníkem zvyšovalo obsah vápníku v plodech, nicméně účinnost každého hnojiva také závisela na odrůdě. Vysoké obsahy vápníku v plodech se projevily u obou odrůd po ošetření novým polským přípravkem Kalcisal. Tento vliv se projevil ve všech letech tohoto pokusu. V případě odrůdy 'Jonagold' v obou letech pokusu byly dosaženy podobné výsledky při použití přípravků Rosacal a Kalcifos. Lepší zásobování plodů vápníkem ovlivňovalo nejen vzhled plodů (obvykle tyto plody měly zelenější základní barvu slupky díky vyššímu obsahu chlorofylu). Ve skladu tyto plody dozrávaly později a ve srovnání s neošetřenými kontrolními plody pomaleji ztrácely pevnost dužniny. Výskyt fyziologických poruch závisel hlavně na odrůdě. Všeobecně více plodů postižených fyziologickými poruchami, zejména fyziologickou hořkou skvrnitostí bylo u odrůdy 'Šampion' než u odrůdy 'Jonagold'. S růstem obsahu vápníku v plodech se podíl jablek postižených fyziologickými poruchami snižoval. Nejmenší ztráty jablek ve vztahu k fyziologickým poruchám jsme pozorovali po aplikacích přípravků Rosacal a Kalcisal. Tento vztah se projevil u obou zkoušených odrůd.
