Existují ještě Těchobuzice?

Malá vesnička Těchobuzice leží na úpatí Českého středohoří s výhledem na druhý nejvyšší vrchol Sedlo (726m) a jiý odedávna je spojována s ovocnářstvím. Od roku 1945 zde působilo Severočeské družstvo školkařů a v roce 1954 zde byla založena Šlechtitelská stanice Těchobuzice.

Za dobu své existence měla řadu vlastníků, nikdy se nestala samostatným právním subjektem. Šlechtění bylo zpočátku zaměřeno na získání nových odrůd jabloní
a jejich podnoží. Po roce 1960 se začala věnovat velká pozornost zdravotnímu stavu rozmnožovaných odrůd všeho velkého ovoce. Vyústěním bylo vybudování prostorového izolátu na Jelči. Ve své době to byla unikátní kolekce výchozích materiálů ovocných druhů, soustředěna do několika zahrad uprostřed lesů v nadmořské výšce přibližně 600 m.n.m. Vyšší nadmořská výška a široké pásy lesů měly snížit riziko výskytu chorob a jejich vektorů. V roce 1968 se rozběhlo
testování na dřevitých i bylinných indikátorech a následné ozdravování, převážně termoterapií. Výsledky novošlechtění se dostavily již v roce 1970, kdy byla do „Listiny povolených odrůd“ zapsána první odrůda z dílny Ing. Dvořáka ´Dukát´. Do roku 2005 bylo zaregistrováno celkem 22 nových odrůd jabloní. Některé z nich se ještě dají najít v ovocnářské velkovýrobě.
Splněním úkolů strany a vlády ovlivnila Šlechtitelská stanice Těchobuzice velkou část ovocnářství v celé republice hlavně zaregistrováním nových odrůd jabloňových podnoží (J-TE-1, J-TE-2, 1973) a šesti různě vzrůstných podnoží vegetativně množených (J-TE-B, J-TE-C, J-TE-E, J-TE-F, 1974 a J-TE-G, J-TE-H, 1981). Pro hrušně byly vybrány jako podnože dva typy semenáčů a dva typy kdoulí. V Těchobuzicích se šlechtitelé věnovali i peckovinám. Jejich výsledkem je osm odrůd broskvoní, jedna slivoň a třešeň. Cíle šlechtění za tu dobu dosáhly velkých změn a radikální změny prožila, utrpěla a překonala i celá stanice. Při privatizaci nevyužila možnost se osamostatnit a stala se součástí nově vzniklé akciové společnosti Sempra Praha. V důsledků vyrovnání restitučních nároků byly předány nejen budovy, ale i porosty z udržovacího šlechtění, kolekce světového sortimentu hrušek, klonové výsadby atd. Sídlo stanice se přesunulo do Litoměřic.V roce 1997 Sempra Praha, a. s. vytvořila z několika svých šlechtitelských stanic samostatné právní subjekty. Dne 1. 7. 1997 byl nahrazen název Šlechtitelské stanice Těchobuzice za Sempra Litoměřice, s. r. o.

Šlechtění hrušek
Novošlechtění hrušek se stalo doménou Těchobuzic. Od roku 1987 do roku 2005 bylo zaregistrováno celkem 31 nových odrůd hrušní, převážně za účasti Ing. Boumy. V dnešní době výsadby hrušní v celé ČR představují zhruba 1/20 plochy jabloní. Hrušky dnes můžeme považovat za Popelkou mezi ovocem, zejména pro nezájem konzervárenských podniků o tento druh ovoce. Trvanlivost hrušek v primitivních sklad, také nepřispívala k rozšiřování jejich pěstebních ploch.Společenská poptávka po nových odrůdách se zvolna blížila nule do doby kdy náhle přišla kalamita v podobě spály růžokvětých a mer. Šlechtění dostalo nové úkoly. Pozornost byla nasměrována na odolnost vůči chorobám a škůdcům.

Zahraniční spolupráce
V roce 2005 jsme uvítali nabídku belgické firmy Better3fruit o spolupráci ve šlechtění hrušní. Better3fruit vznikla po dvanáctileté spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje prováděného školkou N. V. Johan Nicolaj a laboratoří pro šlechtění ovoce a Biotechnologií K.U.Leuven v roce 2000. Po ročním vyjednávání se dne 14.4.2006 uzavřela smlouva o dlouholeté spolupráci mezi Belgickou firmou a Semprou Litoměřice.
Téhož roku se uskutečnily první kroky k jejímu naplnění – společný výběr rodičů a samotné křížení, které proběhlo částečně v Belgii a částečně v ČR.
A proč ke spolupráci vlastně došlo?
Filozofie našich partnerů z Better3fruit je podobná té naší. Trh s ovocem je přeplněn produkty a spotřebitel je stále více informovaný a vědom si ekologických aspektů souvisejících s ovocnářskou výrobou. Z těchto důvodů je klíčové vyšlechtit nové odrůd se zlepšenými charakteristikami, které činí šlechtění účinnější a cílenější s rychlejšími výsledky práce.
Better3fruit má jasný cíl, vyvinout nové odrůdy, které budou uspokojovat poptávky dnešních spotřebitelů a průmyslu na novinku, kvalitu, bezpečnost a zdraví.

Pro zachování kvality
Vývoj lepších odrůd je ale pouze první krok. Druhý krok je, aby vysoká vnitřní kvalita našich produktů byla zachována v celkovém produkčním a distribučním procesu. Pouze takto můžeme nabídnout spotřebiteli vysokou kvalitu a bezpečnější produkt. Výrobce vysoce kvalitního produktu musí být odměněn za jeho snahu vývojem udržitelného a výnosného pěstování ovoce. Z tohoto důvodu preferujeme zavést naše nové odrůdy přes komerční struktury (kluby), jejichž cíl je vybalancovat poptávku a nabídku stejně tak, jako zajistit
kvalitu a bezpečnost konečných produktů. Toto vyžaduje vertikální spolupráci, která bude vytvářet win-win situace pro všechny účastníky v hodnotovém řetězci.

Zavádění novinek do praxe
V posledních letech registrace nové odrůdy v ČR není již podmíněna mezistaničními zkouškami či poloprovozními pokusy. Je to velké urychlení procesu zavádění novinek do praxe. U trvalých kultur pak riziko nese ve větší míře pěstitel. Ať se jedná o introdukci neodzkoušených nových odrůd ze zahraničí, či novinek místních. Vstupem do EU se pak otvírají další možnosti využití odrůd zaregistrovaných v jakékoli členské zemi EU. Ovocnáři jsou dezorientováni pestrostí nabídky, kterou desetiletí neznali. Když překonají
euforii, pochopí, proč ovocnáři v západní části Evropy jsou ve výběru odrůd konzervativní a zavádění novinek je pod diktátem řetězců možné jen velmi pomalu a krokově. Této podmínce je nutné také podřídit celý program šlechtění. Počty registrovaných odrůd z Těchobuzic a Litoměřic odpovídaly velkému úsilí šlechtitelů, kteří za celou zmiňovanou historii dokázali vyhodnotit cca. 20 000 hybridů jabloní a zhruba stejný počet hybridů hrušní.

Selekce a hodnocení
Šlechtitelský program Better3fruit je velkorysý a profesionální. Každý rok je v Belgii vyprodukováno přibližně 30 000 semenáčků jabloní z křížení mezi vybranými rodiči. Stále více jsou tito rodiče produktem vlastního šlechtitelského programu. Odolnost k nemocem je důležitý cíl šlechtění. Test rezistence na strupovitost je použit k eliminaci semenáčů s nedostatečnou přírodní odolností, který redukuje počet semenáčů vysázených na pole na počet 10 000. Semenáče jsou pěstovány dvě sezóny, aby se získala zralá očka. Každý semenáč je pak naroubován na podnož a naroubované stromy jsou pěstovány na produkci ovoce.
Během třech plodných sezón je každý stromek ohodnocen týmem specialistů. Selekce s dobrou chutí a pěkným vzhledem jsou dále podrobeny testům skladovatelnosti. Všechny testy jsou provedeny jako ve standardních komerčních podmínkách. Správně organizovaná sada parametrů je zaznamenána ve standardizované a konzistentní sadě pro každou selekci v průběhu celé periody hodnocení. Hlavní charakteristiky kvality (pevnost, šťavnatost,
křehkost, sladkost, kyselost a aroma) jsou zaznamenány do databáze při sklizni v rozdílných časových obdobích chlazení a skladování. Na konci každé sezóny je proveden výběr nejlepších selekcí, které postupují do druhého hodnotícího stádia. V něm je vyprodukováno kolem deseti stromů, které jsou hodnoceny opět ve třech plodných sezónách. Selekce, které přežijí ostrá kritéria s ohledem na kvalitu jsou dále testovány na produkci a agrotechnické vlastnosti. Ke konečnému objektivnímu hodnocení jsou přizváni mezinárodní experti jako
školkaři, ovocnáři a obchodníci s ovocem, kteří ve finále určí, která selekce je nejvhodnější ke komercializaci. Nejlepší selekce jsou pak předmětem spotřebitelských testů, ve spolupráci se specialisty smyslové analýzy.
Úkolem Sempry Litoměřice je obdobně postupovat při selekci hrušek trochu
v menším rozsahu, než provádí kolegové v Belgii u jablek. Pro letošní rok to znamená provést opylení 46 000 květů. Tento úkol je již splněn. Předpokládáme, že po sklizni z tohoto křížení získáme 25 000 semen a z nich v příštím roce 10 000 semenáčků. Pokud naše úspěšnost bude odpovídat propočtům, tak budeme postupně každý rok vysazovat 10 000 hybridů hrušek.
Cílem je získat jednu až dvě se všemi NEJ. Na závěr se vrátím k prvotní otázce. Existují ještě Těchobuzice? Ano! Jen Šlechtitelská stanice Těchobuzice změnila název a sídlo.