Orgány Evropské unie v současné době projednávají návrhy tří předpisů, jenž budou od roku 2011 regulovat oblast povolování, prodeje a používání přípravků na ochranu rostlin. Konkrétně se jedná se o návrhy Nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, Nařízení o statistice přípravků na ochranu rostlin a směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.
Společným cílem těchto předpisů je sjednocení postupů členských zemí při povolování přípravků a zajištění vyšší ochrany zdraví konzumentů a osob provádějících aplikaci a též ochrany životního prostředí. Zvláštní důraz je kladen na ochranu zdrojů pitné vody.
Nařízení o přípravcích
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh zavádí některé nové postupy pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropskou komisi a registrační úřady členských zemí. Pěstitelů se tato opatření přímo nedotknou. Ani v budoucnu se nezmění to, že přípravek smí být v členské zemi prodáván a používán pouze tehdy, byl-li úřadem dané členské země povolen a opatřen návodem k použití v příslušném jazyce. Zachován bude i dvojstupňový systém povolování přípravků, tzn., že členský stát může přijmout žádost o povolení přípravku jen tehdy, jsou-li všechny jeho účinné látky na úrovni EU odborně posouzeny z hlediska jejich vlivů na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí a bylo-li shledáno, že tyto vlivy splňují kritéria bezpečnosti pro alespoň jedno použití (= plodina x škodlivý organismus x dávka x termín aplikace). Teprve poté může být podána žádost o registraci v členské zemi. Ta dále hodnotí, zda jsou kritéria bezpečnosti splněna i pro konkrétní formulaci přípravku a konkrétní použití v podmínkách vlastní zemědělské praxe. Předpis zavádí rozdělení teritoria EU do tzv. zón, v nichž mohou registrační úřady spolupracovat na hodnocení. Mělo by se tak výrobci usnadnit získat povolení ve všech zemích, kde o to požádá, přibližně ve stejné době.
Pro Evropskou komisi, Evropský úřad pro bezpečnost potravin a registrační úřady členských zemí se sjednocují lhůty pro vyřízení žádostí o registraci a pro provedení odborného hodnocení. K určitému zjednodušení by mělo dojít zavedením kategorie tzv. nízkorizikových látek a základních látek. Jde o látky, jejichž rizika byla v EU posouzena podle jiných předpisů a jejichž předpokládané dopady za zdraví lidí a životní prostředí jsou malé (např. látky na bázi potravinářských surovin). Nově budou na úrovni EU posuzovány některé látky přidávané do formulací pro ovlivnění vlastností účinné látky. Zavádí se tzv. substituce, tedy povinné rušení povolení u přípravků, obsahujících rizikové látky v případě, že se na trh uvede prokazatelně méně riziková alternativa.
Některá ustanovení návrhu rozšiřují pro žadatele možnosti povolování přípravků do méně významných plodin, např. okrasných rostlin a zelenin. Od roku 2011 by mělo být u malých plodin možné vzájemné uznání registrace i bez souhlasu držitele práv k přípravku, je-li to ve veřejném zájmu a podá-li např. pěstitelské sdružení nebo výzkumný ústav takovou žádost.
Statistika
Nařízení o statistice přípravků na ochranu rostlin pro Českou republiku neznamená žádnou významnou změnu oproti dosavadní praxi. Stanovuje pro členské země povinnost shromažďovat údaje o spotřebě přípravků a o jejich prodeji. S tím souvisí povinnost pěstitelů údaje o používání zaznamenávat a poskytovat je příslušnému úřadu členské země. V České republice je tato povinnost platí již mnoho let.
Udržitelné používání pesticidů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů stanovuje povinnosti spojené s používáním přípravků na ochranu rostlin. V budoucnu bude zahrnovat i biocidní přípravky, proto je v názvu použit výraz „pesticid“ zahrnující obě kategorie.
Text jednotlivých ustanovení je pojat obecně a ve velké míře bude záviset na členských zemích, jaké nástroje k dosažení cílů směrnice použijí. Základní povinností je zavedení tzv. národních akčních plánů na omezení rizik spojených s používáním pesticidů. Tyto plány rozsahem přesahují resort zemědělství. Před schvalováním musí být předloženy k veřejné diskusi, neboť rizika se netýkají jen zemědělské praxe. K posouzení úspěšnosti plnění cílů těchto plánů budou zavedena harmonizovaná kritéria (dosud je obvyklým kritériem pouze spotřeba účinných látek/ha).
Směrnice předpokládá zákaz letecké aplikace přípravků s možností výjimek v odůvodněných případech. Významná je též povinnost členských zemí přijmout opatření k zákazu nebo omezení použití přípravků v citlivých oblastech a na površích, kde hrozí rychlý průsak nebo smývání. Těmito oblastmi se rozumí především:
- chráněná území,
- sportovní a dětská hřiště,
- veřejně přístupné parky a jiná veřejností navštěvovaná místa,
- silnice, železnice a cesty,
- plochy v blízkosti zdrojů podzemních a povrchových vod.
Zavádí se povinnost pravidelného testování aplikačních zařízení a perioda testování se po roce 2020 sjednocuje na tři roky. Rovněž budou všechny členské země povinny zavést systém zkoušek odborné způsobilosti pro profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin.
Směrnice též pro členské země stanovuje povinnost zavést a podporovat systémy integrované ochrany.
Nabytí účinnosti a implementace
Předpokládaný termín zveřejnění všech tří předpisů je červenec 2009 s nabytím účinnosti pravděpodobně od 1. 1. 2011. Obě nařízení budou aplikovatelná přímo, tzn., že budou pro úřady i zemědělskou praxi členských zemí závazná ode dne nabytí účinnosti.
Směrnice bude muset být převedena do národních předpisů a způsob aplikace bude záviset na formulaci textu v té či oné zemi. Příprava předpisů, které směrnici převezmou, by měla probíhat zhruba do poloviny roku 2010. Do této doby bude mít zemědělská veřejnost možnost přípravu českých předpisů aktivně ovlivňovat.
