Environmentální zahrada

Environmentální zahrady mohou být jak okrasné, tak užitkové, ale jejich hlavním cílem je vytvořit vhodný umělý mini ekosystém, který je souborem přírodních podmínek nutných pro vytvoření podmínek pro život rozmanitých živočichů. Nejčastěji je to vytváření prostředí pro motýly, včely, čmeláky, ježky a další živé organismy. Vhodný ekosystém může podporovat koloběh látek a snižování externalit vlivem spotřeby fosilních i obnovitelných energií majitelem takové zahrady.

Klimatické změny nutí v poslední době majitele zahrad k hospodaření s dešťovou vodou a ke změnám způsobů zalévání, například kapkovými závlahami. Za tímto účelem se v současných zahradách zvyšuje uměle vytvořený objem zásoby vody, která je v rozmanitých nádobách – sudy na 200 až 500 litrů vody, ale častěji i tzv. IBC kontejnery na 1000 litrů, které jsou umístěny nad zemí. Velké nádrže na dešťovou vodu se umisťují pod zem a jejich objemy jsou běžně od 1600 do 3000 litrů. Nádoby umístěné nad zemí mají výhodu v tom, že vodu v nich může ohřívat sluneční energie, pokud bychom zalévali klasickým kropením na nadzemní část rostlin. Některé choulostivé rostliny nemají rády teplotní šok vlivem studené vody, která v podzemních nádržích zpravidla je, přestože je doplňovaná dešťovou vodou ze střechy a ta může mít teplotu až 15 °C. Při zálivce gravitačními závlahami není zpravidla nižší teplota vody rostlinou vnímána negativně, protože se vsakuje do půdy, ale z podzemní nádrže voda gravitací neproudí, takže je převážně využívána pro zálivku postřikem. Voda do závlahových nádob je čerpána systémem trubek nebo běžných hadic, ze sběrné nádoby, kam je sváděna nebo čerpána z okapů, resp. přímo z okapů do závlahové nádoby.

Gravitační kapková závlaha představuje šetrný a účinný způsob zavlažování rostlin (květin, plodin, keřů) zajišťující závlahu ke všem rostlinám rovnoměrně a cíleně. Tento systém představuje jednoduché řešení, které ocení majitelé okrasné i užitkové zahrady, kteří nemají možnost připojit se na zdroj tlakové vody (vodovodní řád nebo tlakové čerpadlo umístěné ve vodoteči), nebo z nějakých důvodů nechtějí investovat peníze do automatických systémů zavlažování s čerpadly, filtry, řídícími jednotkami, senzory apod. Zavlažování ke kořínkům je šetrnější než kropení, protože nedochází k tepelným šokům rostliny, zároveň nedochází ke zhutňování půdy vlivem pádu kapek na povrch z výšky. Dalšími pozitivy jsou nižší výskyt plevelů v okolí rostlin z důvodů nižší vlhkosti půdy či omezení vzniku plísňových chorob některých rostlin, protože se závlahová voda aplikuje pouze ke kořenům.

Kompostování

Kompostováním biologicky rozložitelných odpadů (BRO) se ze zahrady vrací s určitým zpožděním zpět výživné látky a stopové prvky, které byly spotřebovány pěstovanými rostlinami. To je cílem každé environmentální zahrady – uzavřený cyklus energie. Kompostování BRO v malých objemech může představovat vhodný způsob, jak snížit náklady na likvidaci odpadních produktů vzniklých z údržby travnatých ploch, okrasných květinových záhonů a okrasných dřevin na malých nebo dílčích komunálních plochách.

Využitím organických odpadů kompostováním lze vyřešit problém jejich likvidace a také se sníží náklady na nákup hnojiva, které je nutné dodávat pro optimální růst trávy a dřevin. Cena pytlovaného zahradnického substrátu se pohybuje v rozmezí 120 až 250 Kč za 75 litrů. Průměrně velká zahrada vyprodukuje ročně 3 m³ kompostu o objemové hmotnosti v rozmezí 520 až 650 kg/m³.

Text a foto Ing. Ivo Celjak, CSc., Zemědělská fakulta JU, České Budějovice

Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 5/2021 s tématem Květinářství a školkařství.