Celková rozloha ekologických sadů dosahuje v naší republice přibližně 800 ha, což je vzhledem k podílu ekologického ovocnářství u naších západních sousedů velmi slušná úroveň. Intenzívní sady tvoří z celkové rozlohy jen velmi malou výměru.
Jedním z mála, který se intenzívním ekologickým ovocnářstvím zabývá je Ing. Bedřich Plíšek z vesničky Vinice u Hořic.
Sad
Sad o výměře 5,2 ha se nachází na rovinaté vyvýšenině navazující na záhumenky. Ve výsadbě se vyskytují pouze odrůdy rezistentní proti strupovitosti, vyšlechtěné ve stanici Střížovice Ústavu experimentální botaniky Praha. Největší zastoupení mají ‘Topaz’ (56 %), ‘Rajka’ (29 %) a ‘Rosana’ (9 %). Méně významně jsou zastoupeny ‘Rubinola’, ‘Otava’ a ‘Goldstar’, který je náchylnější na hořkou pihovitost. Za zmínku stojí i ‘Vanda’, která trpí touto fyziologickou poruchou ještě častěji, ale díky šťavnatosti a výborné chuti i aroma je podle zkušeností pěstitele jednou z nejlepších odrůd pro moštování. Jedinou letní odrůdou v sadu je zatím ‘Hana’. Podnože jsou bezvirózní M 9, dovezené z Nizozemska. Jen asi 100 stromů odrůdy ‘Rubinola’ je na J-TE-G. Stromky pro svou výsadbu si vyprodukoval sám pěstitel. Podstatná část stromků však byla vysazena jako nehotový školkařský materiál (roubovanci, očkovanci). Štíhlá vřetena jsou ve sponu 3,6 x 1,6 m. V sadu je vysazeno přes sedm tisíc stromků. Oporou každého z nich je akátový, chemicky neošetřený kůl. V oplocení jsou použity sloupky z recyklovaného plastu.
Biopostupy
Sad byl založený v dubnu 1999. Podle Bedřicha Plíška se jedná o největší a zatím nejúspešnější z prvních 4 nebo 5 ovocných sadů, které byly v České republice založeny již jako ekologické. Pěstitel je tedy v tomto podnikání průkopníkem, který musí čelit značným rizikům a průběžně hledat řešení problémů. Zákon i mezinárodní standardy platné pro ekologické zemědělství vylučují používání syntetických pesticidů a dusíkatých hnojiv. Cílem tohoto pěstebního systému je přiblížit se vytvoření rovnováhy, která buď sama nebo s podporou zajistí regulaci výskytu škodlivých činitelů. Larvy pestřenek, zlatooček a larvy i dospělci slunéček se živí mšicemi. Mnoho užitečné práce v sadu vykonají zpěvní ptáci. Při větším výskytu škůdců, případně chorob je možné využít již známé biologické metody k jejich potlačení. Například určitý kmen Bacillus thuringiensis je účinný proti larvám brouků (květopasu jablečnému), jiný proti larvám motýlů, draví roztoči se nasazují proti sviluškám atd. Řada velmi nadějných biologických přípravků je ve vývoji nebo již v registračních řízeních. Jak se biologická ochrana daří praktikovat ve Vinicích? Velké škody páchají na mladých stromcích především hraboši a hryzci. K omezení jejich populace chce majitel přispět instalací hnízd pro dravé ptáky a využitím ultrazvukových odpuzovačů hlodavců. Nejúčinnějším opatřením, které pěstitel doporučuje každému následovníkovi, sám však bohužel nepoužil, je výsadba stromků do košů z drátěného pletiva. V loňském roce došlo k masovému výskytu obaleče zimolezového, ke kterému se letos přidal v hojném počtu i obaleč jablečný. V příštím roce bude nutné aplikovat metodu konfuse (matení) samečků obalečů pomocí feromonů. Proti padlí byla během května a června roku 2003 celkem čtyřikrát aplikována síra (Thiovit, Kumulus), důležitým opatřením je i odstraňování napadených větviček při zimním řezu a v průběhu vegetace. V meziřadích sadu je sežínaná vegetace, která se uchytila sama bez záměrného výsevu. Významným podílem je zastoupena nezničitelná vojtěška, která byla na pozemku před výsadbou. V řadách půdu obdělává výchylný rotační kultivátor. Kultivace a mulčování se uskutečnily čtyřikrát od dubna do poloviny června, naposledy budou v tomto roce provedeny po sklizni jablek. V průběhu léta bylinná vegetace příliš nenarostla nebo zaschla pro nedostatek vláhy.
K ekologické stabilitě sadu má přispět plánovaná výsadba doprovodné vegetace, která bude začleněna do plochy i okolo sadu. Hlavními dřevinami, které doplní biodiverzitu, budou líska, dřín a rakytník, dále i moruše a některé neovocné druhy. V současnosti tuto funkci z části plní sousedící neobhospodařovaná květnatá louka s pestrým druhovým složením a nedaleké selské zahrady. V sadu je umístěno 12 včelstev.
Velikost sklizně a plány do budoucna
S produkcí sadu není Bedřich Plíšek zatím spokojen. U pětileté výsadby dosáhne letošní výnos jen pěti až šesti tun. Prvotní příčinou je nedostatek kapitálu pro optimální založení a vybavení sadu. Výsadba byla založena z velké části z nehotových stromků, které měly zůstat ještě nejméně jeden rok ve školce. Ještě významnější příčinou zaostávání byly tři extrémně suché roky (1999, 2000, 2003). Stanovišti sadu se navíc vyhýbají i lokální dešťové srážky. Proto už bude naprosto nezbytné vybudování kapkové závlahy. Ta by měla do dvou let zajistit slušnou úrodu. Značné úhyny a strádání stromků způsobují hlodavci. Letošní úrodu také podstatně zredukovali obaleči, proti kterým bude v příštích letech nutné uplatňovat biologickou ochranu. Přáním je rozšíření pěstební plochy o dva a půl hektarový přilehlý pozemek, na něm je plánována výsadba hrušní a slivoní. Ve vzdálenější budoucnosti dojde k pořízení moštárny určené na zpracování nestandardních jablek na speciality, které dosud na českém trhu chybějí. Provizorní skladové prostory budou vybaveny izolacemi a klimatizací. Kultivační stroj s mechanickým čidlem a rotujícími noži vykonává velmi dobrou službu. Asi třetina sadu je však na kamenité půdě, kde dochází k rychlému opotřebování stroje. V této části sadu bude zaveden jiný způsob ošetřování půdy – úzký mulčovaný pás v řadách, kultivace pásů podél řad radličkami.
Současné a minulé aktivity
Ing. Plíšek je akreditovaným poradcem pro ekologické zemědělství, členem Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců, publikuje a přednáší u nás i v zahraničí. V roce 2001 vyšla v řadě bulletinů svazu PRO-BIO jeho rozsáhlejší práce Ekologické pěstování jabloní a tžní produkce biojablek. V následujícím roce pak byla vydána v řadě poradenských listů svazu Ekologická produkce ovoce mírného pásma. Na začátek roku 2004 plánuje uspořádat kurz ekologického pěstování ovoce. Bude určen nejen těm, kteří již obhospodařují nebo chtějí vysazovat ekologické sady. Poučení může přinést také pěstitelům, kteří uplatňují integrovaný systém. Součástí kurzu bude v letním období exkurze do úspěšných ekologických sadů a výzkumného ústavu v Rakousku a Itálii. Podobnou exkurzi již absolvovali s Bedřichem Plíškem ovocnáři ze severních Čech v roce 2002 do Švédska a Dánska.Větší část příjmů pro vlastní obživu i pro investice do ovocnářské farmy si však Ing. Plíšek jako soukromý podnikatel zajišťuje obchodní a zpracovatelskou činností: zastupuje na českém trhu nizozemskou školkařskou firmu, vykupuje a zpracovává na sušené produkty pro domácí i zahraniční trh ovoce z ekologických sadů.
Ing. Plíšek letos v únoru oslavil již 55. narozeniny. Široký rozhled, praktické i teoretické znalosti získal v průběhu své pestré profesionální dráhy. V JZD Libenice, později začleněném do JZD Červené Pečky (přes 400 ha sadů) založil začátkem sedmdesátých let několik desítek hektarů moderních intenzivních sadů, které jsou dosud v dobré kondici. Po sloučení družstev se specializoval hlavně na výživu a ochranu v ovocných sadech. V dalších letech pracoval v Trutnově v komunálním zahradnictví a v agrochemickém podniku. V roce 1980 nastoupil do Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, kde pracoval dva roky jako vedoucí provozu a pak 17 let jako výzkumný pracovník v oddělení výživy a fyziologie. Na podkladě dlouholetého studia a vlastních výsledků výzkumu publikoval odborné články a kapitoly o výživě a hnojení ovocných kultur v metodických příručkách a učebnicích, přednášel na školeních ovocnářů a na vysokých školách. Dnes se již výzkumnou činností soustavně nezabývá. Nadále se však aktivně účastní českých i zahraničních konferencí i seminářů s problematikou ovocnářství a ekologického zemědělství.
Jeho intenzívní ekologický sad zatím svědčí o tom, že začátky nebývají snadné. Počkejme pár let a pak zhodnoťme přínos a zkušenosti z tohoto způsobu pěstování pro české ovocnářství.
