Již od roku 1978 probíhají v Učebním a pokusném ústavu zahradnickém v Auweileru u Kolína n. R. pokusy s ekologickým pěstováním polní zeleniny. K nim od roku 1996 přibyly další pokusy se skleníkovou zeleninou, v nichž se ověřuje především vhodnost odrůd rajčat pro ekologické pěstování a otázky střídání plodin ve sklenících.
Ve víceletých pokusech se z hlediska odolnosti vůči chorobám a chutnosti nejvíce osvědčily z normálních kulatých odrůd ’Sparta’ (Enza), z maloplodých ’Aranca’ (Enza), těsně následovaná odrůdou ’Campari’ (Enza). Proti odrůdám s normálními kulatými plody je jejich výnos asi o třetinu nižší, takže jejich pěstování je rentabilní pouze za vyšších odbytových cen. Roubovaná rajčata jsou sice mohutnějšího růstu, sadba je dvojnásobně dražší, do plodnosti vstupují později, ale mnohem déle si ji udrží oproti rajčatům neroubovaným. Pozdní sklizně jsou až o polovinu větší. Protože v ekologickém zelinářství se rychlí jen na půdě, narůstají problémy s udržením hygieny. Pro podniky, které intenzivně pěstují polní zeleninu, se nedoporučuje rychlení pracovně náročných okurek, ale pracovně mnohem méně náročné papriky. Relativně nejméně vnímavé jsou vůči půdou přenosným chorobám polníček a zimní portulak (šrucha). U venkovní zeleniny se ověřuje odolnost odrůd některých zelenin. Ukazuje se, že velkým problémem je zajištění dostatečného přísunu dusíku pro rané odrůdy košťálovin včetně brokolice, neboť mineralizace organického dusíku je velmi závislá na průběhu povětrnosti a druhů půdy. Existuje proto nebezpečí podvyživení porostů, jejich nevyrovnanost a nízká výtěžnost tržního zboží.
