V letošním únorovém čísle časopisu Informace pro zahradnictví byl uveřejněn článek zabý-vající se rozborem měření půdních vlhkostí v broskvoňovém sadu v podmínkách jižní Mora-vy. Bylo v něm konstatováno, že přibližně v pěti letech ze sedmi se vyskytuje poměrně vý-razný nedostatek půdní vláhy právě v kritickém období, kdy dochází k nárůstu plodů.
To samozřejmě limituje dosahované výnosy ve většině let a bezzávlahových podmínkách. Broskvoň přitom patří k introdukovaným druhům, které si z monzunových oblasti svého původu přinesly m.j. též i zvýšené nároky na vláhu v letních měsících. Šlechtitelské úsilí v minulosti bylo zaměřeno především na zlepšení mrazuodolnosti, zvýšení výnosů a kvality plodů apod., nikoliv však již na zkrocení jejich nezřízené touhy po vodě, především v období před sklizní.
S tím je proto nutno počítat a pokud se někdo rozhodne pěstovat broskvoně nikoliv pouze pro udržení a zvelebení krajiny, ke kterémuž účelu jsou určeny vhodnější dřeviny, nýbrž předpo-kládá mít ze své činnosti i nějaký prospěch, měl by se zcela vážně zamyslet nad tím, jak za-bezpečit vysazeným stromům pokrytí jejich vláhových potřeb.
Firma Agrosad s.r.o. ve Velkých Bílovicích se rozhodla jít druhou cestou a téměř všechnu výsadbu broskvoní vybavila kapkovou závlahou včetně přihnojování, které se jeví jako ne-zbytný předpoklad k dosažení žádoucího efektu. Několik uplynulých let již dovoluje zhotnotit přínos této investice. Následující obr. 1 zcela jasně ukazuje, že zvýšení výnosů se projevuje každoročně, a když ne zrovna zvýšením na dvojnásobek, tak alespoň o polovinu. Dokonce i v roce 1997, který se svým průběhem srážek přiblížil monzunovým oblastem, bylo patrné výrazné zvýšení výnosu, což dokazuje známou skutečnost, že na výnosech daného roku se nepodepisuje jenom aktuální průběh povětrnosti, ale též i péče o stromy v minulých letech. Vhodné vlhkostní podmínky v předešlém roce podporují m.j. i větší počet a délku letorostů, na nichž se v následujícím roce tvoří nejkvalitnější plody (opět při vhodných vláhových pod-mínkách).
Provoz kapkové závlahy s sebou přináší pochopitelně též i některá úskalí. Jelikož se jedná o špičkovou technologii, je zapotřebí věnovat i určitou pozornost jejímu řízení. Nejčastější chy-by, kterých se uživatelé dopouštějí, spočívají buď v převlažení a v případě, že do závlahové vody není přidáváno hnojivo, dochází k vyplavení stávajících živin (především dusíku) a stromy trpí jeho nedostatkem, což se projeví i na výnosech. Pokud je hnojivo přidáváno, nad-měrná dávka vody vede k jeho prosáknutí pod kořenovou zónu. To se sice na výnosech ne-projeví, stoupne však spotřeba jak vody, tak i hnojiva a projeví se to na znečištění podzem-ních vod a na snížení efektivnosti. Trvale vysoká zásoba vláhy v půdě může vést rovněž k rozvoji hub a baktérií parazitujících na kořenech a následně k předčasnému odumírání stro-mů. Druhou variantou je, že pěstitel šetří a nedodává stromům tolik vody, kolik potřebují. Tím se rovněž snižuje rentabilita a návratnost investic vložených do pořízení kapkové závla-hy.
Téměř ideální průběh půdních vlhkostí při kapkové závlaze ukazuje obr. 3 (opět ze sadů firmy Agrosad s.r.o.), na němž jsou znázorněny naměřené vlhkosti snímači VIRRIB jak pod kapko-vací linkou, tak i v meziřadí. V meziřadí půdní vlhkost v důsledku suchého období poklesla až na určitou hodnotu, při jejímž dosažení stromy dávaly přednost získávání snáze přístupněj-ší a navíc na živiny bohatší vodě dodávané závlahou do řady. Zde se půdní vlhkosti pohybo-valy nad kritickou hranicí, avšak nikoliv příliš, aby nedocházelo k přemokřování.
Uvedené poznatky naznačují, že pěstování broskvoní v našich podmínkách se neobejde bez téměř každoročně provozované závlahy, při správné agrotechnice a výživě lze dosáhnout vý-nosů, pohybujících se vysoce nad celorepublikovým i oblastním průměrem.
