V letech 2021 a 2022 byly založeny tři maloparcelkové pokusy hodnotící dynamiku degradace pesticidů ve špenátu setém (Spinacia oleracea). Dva porosty byly sklízeny na podzim 2021 a jeden začátkem léta 2022. V průběhu vegetace bylo postřikem aplikováno celkem 26 účinných látek herbicidů, insekticidů a fungicidů. V tomto příspěvku je představena dynamika degradace 11 účinných látek pesticidů povolených do špenátu v České republice a čtyř látek povolených v Německu.
Většina testovaných účinných látek insekticidních a fungicidních přípravků degradovala lépe ve špenátu sklízeném v létě. Vliv měly vyšší teploty, UV záření i rozložení srážek v průběhu letního pokusu. Nízkoreziduální produkce špenátu bez prodloužení OL (účinná látka pod 30 % MRL) byla možná ve všech třech experimentech za použití fungicidů boscalid, isofetamid a mandipropamid a insekticidů spinosad, spirotetramat a končící látky sulfoxaflor. U dvou účinných látek bylo třeba prodloužit OL přibližně o týden (u herbicidu quizalofop-P-ethyl ve všech experimentech; u fungicidu pyraclostrobin při sklizni v říjnu). Účinná látka pirimicarb překročila MRL po uplynutí ochranné lhůty ve špenátu sklízeném na podzim, při letní sklizni byl MRL dodržen, přesto bylo nutné prodloužit OL pro potřeby nízkoreziduální produkce. Zcela nevhodnými látkami registrovanými v ČR pro použití do špenátu byly shledány insekticid deltamethrin a herbicid fluazifop-P-butyl, u kterých aplikace pesticidních přípravků v doporučené dávce neumožnila dodržet MRL po uplynutí OL v žádném z provedených experimentů. V Německu do špenátu registrované účinné látky lambda-cyhalothrin a acetamiprid nejsou podle našich výsledků vhodné pro nízkoreziduální produkci špenátu bez prodloužení ochranné lhůty. Ve špenátu sklízeném na podzim byly OL prodlouženy o více než sedm dnů. Rezidua azoxystrobinu, difenoconazolu a fluxapyroxadu byla pod akčním prahem 30 % MRL po uplynutí závazné OL. U fungicidů difenoconazole a fluxapyroxad byla hodnocena rezidua pouze v letním pokusu, kdy většina látek degradovala rychleji. Zda by obstály i při aplikaci v jiných podmínkách, nelze bez dostupných experimentálních dat odhadnout.
Text Ing. Tereza Horská, Ph.D.,1 doc. Ing. Miroslav Jursík., Ph.D.,2 prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.,3
1VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně, 2ČZU v Praze, 3VŠCHT Praha
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2023.*
