Dynamicky řízená atmosféra (DCA – Dynamic Controlled Atmosphere) představuje plynnou směs s počáteční převahou kyslíku, která se trvale snižuje v atmosféře chladírenské komory na hodnoty jen nepatrně vyšší, než je fyziologický limit zahájení anaerobních procesů ve skladovaných jablkách. Přitom se obsah oxidu uhličitého udržuje jen na minimální hladině (asi do 0,5 %), jenž fyziologicky nebrzdí zrání jablek a tento zbytek by bylo zbytečné z atmosféry vymývat dekarbonizační jednotkou na hodnoty nižší.
Nadměrné koncentrace CO2 vyvolávající hnědnutí slupky a posléze hnědnutí dužniny byly v průběhu skladování plodů časté. Zvýšené obsahy CO2 v minulosti, a to od 20. let minulého století, se přisuzovaly udržení pevnosti plodů tenkrát i za cenu vedlejších účinků hnědnutí. Odklon od užívání CO2 však nebyl důvodem pro zavedení nové technologie. Naopak v ovocnářsky vyspělých regionech byly legislativně zakázány antioxidační sloučeniny, které plody jablek chránily před spálou. Přípravky jako byl diphenylamin a ethoxyquin, jež jsou jinak významným antioxidanty, byly pro svoji jedovatost odmítnuty, i když se plody do nich jen krátkodobě namáčely. V českém skladování se oba přípravky potlačující spálu neuplatnily, možná také proto, že jejich cena byla relativně vysoká. Ostatní protispálová opatření, jako např. balení do mastných papírů, se neprovádělo.
Ve výzkumných centrech v Kanadě (Ontario) a v Nizozemsku (Wageningen) se hledaly nové způsoby, které by mohly navázat na technologii ULO (Ultra Low Oxygen), v níž koncentrace kyslíku stále umožňovala snižovat kyslík v okolní atmosféře až do limitních hodnot, jež by se projevily anaerobním dýcháním. Adaptaci plodů na extrémně nízký obsah kyslíku se dosáhlo zpomaleným koncentračním gradientem u většiny odrůd po 14 dnech, jen některé, např. Braeburn vyžadovaly 35 dní pro dosažení výsledné koncentrace na hladinu kyslíku 0,4 %.
Text a foto
prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc.,
Mendelova univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2019.
