O ovocné a okrasné školce Fytos, nacházející se přímo v Plzni, jsme v minulosti už několikrát psali. Za nepříliš dlouhou historii dosáhl tento podnik díky rozsahu a kvalitě nabízených služeb, neustálému zdokonalování se a rozšiřování, a také sledování světových trendů a jejich zaváděním do české praxe značné věhlasnosti. Jak se daří Fytosu dnes? Zajeli jsme se do Plzně podívat a majiteli Ing. Václavu Voráčkovi jsme položili několik otázek.
Na úvod bychom si mohli připomenout několik faktů z historie i aktuálního stavu firmy. Byla založena v roce 1991 na “zelené louce” nedaleko centra Plzně. V roce 1992 bylo vysazeno 20 tisíc podnoží, v roce 1994 byly nakoupeny první bezvirozní podnože z Nizozemska a byla získána licence na pěstování rezistentních odrůd jabloní (odolných vůči chorobám strupovitost a padlí) od Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Praha. Z důvodu stále rostoucí produkce ovocných výpěstků bylo v roce 2000 dobudované moderní školkařské zázemí sestávající z hal se dvěma chladícími boxy, pracovnami a prodejním základištěm stromků. V roce 2001 byla vysazená nová matečnice podnoží jabloní M9, M26 a MM 106 a roubová matečnice odrůd jabloní, hrušní, meruněk a slivoní z “basis” materiálů virus free. V roce 2002 byl s podporou MZe postaven technický izolát pro nejvyšší stupně množení (nejhodnotnější materiály) s certifikací virus free. Všechny matečné stromy jsou virus free nebo otestovány na karanténní choroby. V letech 2003 a 2005 bylo investováno do mechanizace ovocné školky, což přispělo k dalšímu zkvalitnění produkce výsadbového materiálu. Mimořádný důraz byl a je neustále kladen také na ochranu duševního vlastnictví čili legálnost produkce a licenční množení, a získává tak důvěru českých i zahraničních šlechtitelů. Důkazem je vlastnictví licencí k množení zajímavých odrůd a povolení šlechtitelů a majitelů odrůd k zakládání pokusných výsadeb. Na podzim 2005 se nabídka služeb rozšiřuje o nověotevřené zahradní centrum. Jeho úspěšnost zatím předčila všechna očekávání.
Rozhovor:
Jaký je současný stav a další tendence vývoje v ovocném školkařství?
Mohu hovořit pouze za naší ovocnou školku Fytos. Nejdříve bych se vrátil trochu zpět v čase. Očekávané “zemětřesení” v ovocnářské i školkařské výrobě po vstupu do EU se nekonalo. V minulých letech byla naše výroba rozšiřována skokem, potýkali jsme se s nedostatečnými kvalitativními parametry výpěstků, osvojováním nové mechanizace, přechodem na jiný spon pěstování, nepřízní počasí (povodně), nedostatkem pracovních sil, včetně nedostatečné kvantity produkce. Nyní máme v ovocné školce ustálenou produkci, kdy se soustředíme na kvalitu výpěstků a dále mírně zvyšujeme objemem výroby. Další zvyšování produktivity práce a kvality výroby je možné pouze s využitím nejnovějších technologií školkařské výroby, např. použití portálového traktoru RATH (byl zakoupen v roce 2005), závlahových systémů, aj. Ještě donedávna jsem se domníval, že vývoz ovocných školkařských výpěstků z ČR není možný, nebo pouze za velkého cenového podbízení se (na což jsme pochopitelně nechtěli přistoupit). Prosazení našich výpěstků na zahraničních trzích je možné pouze za předpokladu využití nejnovějších licenčních odrůd – tzn. pohyb na neustáleném a tvořícím se trhu. O to je však riziko případného neprodeje výpěstků vyšší. Příprava očkovacího plánu pak připomíná věštění z křišťálové koule. Zde se musí využívat i nepatrné signály z výzkumných pracovišť a špičkových pěstitelů. Při prodeji do zahraničí musí firma splňovat veškeré nároky zahraničních odběratelů (nejen kvalitativní nároky na finální produkt – stromek, ale i původ, celý technologický proces výroby, skladování, aj.)
Z globálního hlediska musím vyzdvihnout práci Školkařského svazu Ovocnářské unie ČR, kdy po profesionalizaci jeho předsedy bylo dosaženo výrazných úspěchů při jednáních s orgány státní správy (MZe, SZIF, SRS, UKZUZ, aj.). Jednalo se např. o snížení DPH, dotace na kapkové závlahy pro ovocné školky, možnosti žádat o evropské dotace, aj. Nyní je na každém školkaři, jak dokáže využít získané možnosti pro vlastní rozvoj.
Již druhým rokem máte otevřené zahradní centrum – jste spokojen s jeho výsledky?
Z hlediska obratu, zisku i cash-flow jsme s výsledky vybudovaného zahradního centra velmi spokojeni. Zde nabízíme celoročně konečným spotřebitelům – zahrádkářům široký sortiment okrasných i ovocných dřevin a potřeb pro zahradu, včetně poradenské služby. Výběr dodavatelů okrasných dřevin byl jednoduchý. Jsou to české okrasné školky, které od nás odebírají pro doplnění vlastního sortimentu ovocné dřeviny. Mohu uvést např. Školky Litomyšl, DIKÉ, aj. Přínosem je také celkové zvýšení výroby a obratu v produkci klasických tvarů a odrůd školkařských výpěstků určených pro zahradnická centra – od zákrsků (ZK), až po vysokokmeny (VK). Zároveň jsme rozšířili sortiment školky o ovocné stromky pěstované v kontejnerech, o které začíná být stále větší zájem.
Je výhoda nebo nevýhoda mít podnik situovaný přímo ve městě?
Tato skutečnost má své výhody i nevýhody. Mezi výhody lze zařadit “jistý” odbyt výpěstků na místním trhu, relativní dostatek pracovních sil pro případné pracovní špičky. Možná je i další diverzifikace výroby o zakládání a údržbu zeleně.
Jako nevýhodu je nutné uvést vysokou cenu půdy, vyšší mzdové náklady, aj.
Určitým štěstím je umístění pěstebních ploch na říční terase, kde je z důvodu možné povodně stavební uzávěra. Dalším pozitivem lokality je dokončení směny pozemků s městem Plzeň, kdy máme již celý areál kolem haly ve vlastnictví. V tomto areálu máme především matečné porosty podnoží a roubů.
Jaké novinky máte v nabídce a které v nejbližší budoucnosti připravujete?
Rád bych nejprve vyzdvihl některé odrůdy či podnože, uvedené v minulých letech do množení, které získaly takřka dominantní postavení ve svém segmentu trhu. Jsou to u klasických odrůd jabloní ‘Golden del. Reinders‘®, ‘Jonagold Marnika‘®, ‘Braeburn‘ a ‘Gala Schnitzer‘® a ‘Schniga‘™. U rezistentních odrůd se jedná o odrůdy z UEB Střížovice – ‘Topaz‘®, ‘Rubinola‘® a nové odrůdy ‘Luna‘®, ‘Sirius‘®, ‘Rozela‘®. U meruněk jsou to ‘Pinkcot‘®, ‘Sylvercot‘® a ‘Kioto‘®, u broskvoně ‘Symphonie‘®. Ze slivoní jsou to odrůdy ‘Jojo‘®, ‘Tophit‘®a ‘Hanita‘®. U rybízů červených ‘Rovada‘, ‘Rubigo‘®, u černých ‘Ben Hope‘® a ‘Ben Gairn‘®, u angreštu ‘Pax‘®. Ovocnáři již takřka nepoužijí pro intenzivní výsadby třešní jinou podnož než Gisela® 5, pro hrušně kdouloň MA, S1, aj. V roce 2007 jsme vysadili další matečnici podnoží M9 T337 a MM111 z basis materiálu vf certifikovaného NAK Tuinbow – Nizozemsko. V příštím roce budeme dále pokračovat s výsadbou matečnice podnožemi M26 a kdouloň MA.
A co je úplně nového?
Zkoušíme celou řadu odrůd odrůd jabloní, třešní, slivoní, meruněk, broskvoní, japonských slív a angreštů. Některé odrůdy vypadají v našich podmínkách velice slibně.
Co již uvádíme do praxe? Pro podzim 2007 jsou k dispozici ve větších množstvích odrůdy slivoní ‘Topfirst‘®, ‘Toptaste‘® a ‘Haganta‘®. Dále určitě jsou v zajímavém množství připraveny sloupcovité jabloně ‘Rondo‘® a ‘Sonet‘® z UEB Střížovice. Pro podzim 2008 připravujeme stromky slivoní a meruněk na zakrsle rostoucí podnoži VVA 1 Krymsk® 1 a VSV 1 Krymsk® 2 (z meristémového množení). (Krymsk® 1 a Krymsk® 2 jsou mezidruhoví kříženci použitelní jako polyvalentní podnože pro slivoně, meruňky a broskvoně, které snižují růst stromků o zhruba 50 % s velmi brzkým nástupem stromku do plodnosti při zachování velikosti plodů). Pro podnože nově uvedené z výzkumného ústavu na Krymu má ovocná školka Fytos dojednánu výrobní licenci pro území střední Evropy. Další novinkou budou samosprašné odrůdy třešní z UNI Bolgna: ‘Grace Star‘® a ‘Sweet Early‘® – Panaro 1. Tyto odrůdy byly poprvé očkovány v létě 2007 na podnož Gisela 5 a jsou určeny především pro zahraniční trh. Snad jen krátce. ‘Sweet Early‘® dozrává o čtyři až pět dnů před odrůdou ‘Burlat‘, hmotnost plodů 9 až 9,5 g. ‘Grace Star‘® dozrává 10 až 12 dnů po ‘Burlat‘ s hmotností 11,5 až 12,8 g. Více o odrůdách třešní a nových podnožích se dovíte v některém z dalších čísel časopisu Zahradnictví.