
Symbolem CHKO Pálava s dominantou Pavlovských vrchů je dub šípák, menší opadavý strom s charakteristickým pokřiveným vzrůstem. Pálava patří k nejsušším a nejteplejším oblastem České republiky, což umožňuje výskyt teplomilných rostlin a živočichů, kteří jinde v ČR žijí jen vzácně. Oblast ročně navštěvují stovky tisíc lidí. CHKO, rozkládající se na 85 km², byla vyhlášena 19. března 1976.
Pavlovské vrchy s vinicemi, vápencovými skalami, dubovými háji a historickým Mikulovem patří k nejznámějším místům jižní Moravy. Suché a teplé podnebí propůjčuje krajině téměř středomořský ráz.
Na Pálavě se nachází 17 maloplošných chráněných území, včetně národních přírodních rezervací, památek a přírodních rezervací. K nejnovějším patří přírodní památka Kočičí kámen z roku 2023. Území zahrnuje osm lokalit Natura 2000 a jednu ptačí oblast. V oblasti žije přes 700 druhů rostlin, například šalvěj etiopská, a mnoho ohrožených ptáků, jako čáp bílý, orel mořský, včelojed lesní, strakapoud jižní a prostřední, pěnice vlašská, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný. Lesy pokrývají asi třetinu CHKO, s převahou dubů, jasanu ztepilého, lip a habru.
Pálava leží uprostřed kulturní krajiny jižní Moravy, kde byly objeveny pravěká tábořiště a Věstonická venuše. Střediskem oblasti je Mikulov, významné město s malebnou architekturou a centrem moravského vinařství. Turistický potenciál se dále rozšiřuje – v Pavlově se připravuje archeologický park s výstavou paleolitických sídlišť a rituálních hrobů. Loni ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů v národní přírodní rezervaci Tabulová. V České republice je vyhlášeno 27 CHKO, které pokrývají přibližně 14,6 procenta území státu. Mezi nejvýznamnější patří Český ráj, Beskydy, nejmenší je CHKO Blaník, a nově vznikla CHKO Soutok s plánovanou CHKO Krušné hory.
Zdroj: ČTK