Dub letní (Quercus robur L.), často pěstovaný strom ve veřejných parcích a zahradách, může být využíván k bioindikaci kvality ovzduší. Článek uvádí vybrané výsledky zjištěných parametrů výluhu vzorků dubové kůry (pH-H2O, elektrická vodivost, obsah síranů) odebraných v parcích v Praze koncem 80. let, v době nejvyššího znečištění ovzduší SO2. Dále jsou uvedeny zjištěné obsahy rizikových prvků (As, Cd, Cr, Hg, Ni a Pb) a některých vytrvávajících organických sloučenin (benzo(a)pyrenu, benzo(b)florantenu a kongenerů polychlorovaných bifenylů PCB 138 a PCB 158) v kůře a listech dubů a v půdě znečištěné povodňovými sedimenty ve Veltruském parku po roce 2013.
Jedním z často pěstovaných a vhodných bioindikátorů kvality prostředí parků a zahrad je dub letní (Quercus robur L.) neboli křemelák. Charakterizují ho krátké listové řapíky a dlouhé plodní stopky nesoucí číšky s nažkami, tzv. žaludy (Buriánek et al. 2013). Morfologické znaky druhu však bývají velmi variabilní. Dub letní u nás momentálně osidluje nížiny a pahorkatiny. Je dlouhověký, potenciální doba dožití může být údajně i kolem 2 000 let. Toleruje poměrně široké rozpětí hodnot ekologických faktorů rozmanitých stanovišť, včetně znečištění ovzduší. Všeobecně je znám např. ekotyp osidlující nivy řek (tvrdý luh) a ekotyp preferující suché lesostepní lokality. Tolerance k různému prostředí (Kremer 2016) je dána relativně velkou genotypovou variabilitou dubu letního.
Text a foto
Doc. RNDr. Ivan Suchara, CSc., Ing. Julie Sucharová, Ph.D., Ing. Marie Holá,
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2018.
To jsem vůbec nevěděla, že je dub takový pomocník. Alespoň vím, že pod ním mohu bez obav dýchat. Mě totiž dost vystrašilo, když jsem si na https://leakshare.org/ přečetla, že znečištění ovzduší snižuje inteligenci. Vůbec bych se tomu nedivila. Hned jsem si proto objednala domů čističku vzduchu, abychom alespoň doma dýchali čistý vzduch a inteligenci si nesnižovali.