Drvopleň hrušňový je polyfágním škůdcem, který napadá široké spektrum druhů listnatých stromů, včetně ovocných dřevin. Jeho hubení je obtížné vzhledem k jeho skrytému způsobu života. Ochrana proti jeho šíření spočívá především ve využití preventivních opatření.
Drvopleň hrušňový je relativně běžný druh, který se vyskytuje od nížin až do pahorkatin. V řadě zemí je považován za významného škůdce olivovníků, jabloní a hrušní. Existují obavy z posunu areálu jeho výskytu v důsledku klimatických změn. Tento druh je rozšířen především v Evropě (vyjma Irska), ale také v severní Africe (Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko), v Asii (Indie, Irák, Írán, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Libanon, Srí Lanka, Sýrie, Tchaj-wan, Turecko) a ve Spojených státech amerických.
Dospělci drvopleně jsou bílí noční motýli s četnými výraznými černomodrými skvrnami na těle a křídlech a mohou být až 3,8 cm dlouzí, přičemž samci jsou o něco menší než samice. Kromě rozměrů se obě pohlaví liší i tvarem tykadel, která jsou u samic tenčí, pilovitá, a u samců od poloviny dvojitě hřebenitá, s výjimkou koncových článků. Typický rozlišovací znak pro tento druh motýla je šest výrazných černomodrých skvrn na hrudi. Křídla motýla jsou relativně úzká, s rozpětím 35–70 mm. Drvopleň hrušňový díky svému zbarvení připomíná leoparda, proto se mu v anglickém jazyce dostalo pojmenování leopard moth (leopardí můra).
Vyskytují se přibližně od května do září během vegetačního období, přičemž tato doba se liší podle zeměpisné polohy výskytu motýla. Letové schopnosti motýlů jsou slabé. Samci motýlů jsou silně přitahováni světlem. Samičky kladou vajíčka světle žluté až jasně lososové či růžové barvy většinou jednotlivě nebo v menších skupinách na řapíky listů, pupeny a do trhlin kůry na kmenech a větvích stromů. Samičky jsou schopny během svého života naklást až 800 vajíček.
Vzhledem ke způsobu života motýlů, kteří jsou aktivní jen v noci i housenek, které žijí skrytě ve dřevě větví stromů, je obtížné zamezit škodám, které drvopleň hrušňový působí. Kromě toho, že housenky drvopleně napadají převážně zdravé stromy a svým žírem je oslabují, jsou jimi vytvořené chodby vstupní branou pro různé choroby.
Text: Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Celý text článku naleznete v časopisu Zahradnictví 9/2024*
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
