Drtník Xylosandrus crassiusculus je vysoce polyfágní škůdce dřevin, který pravděpodobně pochází z Asie. Na evropském kontinentu byl poprvé zaznamenán v Itálii. Tento škůdce představuje riziko nejen pro dřeviny pěstované ve školkách, plantážích, sadech, parcích a zahradách, ale i pro dřeviny rostoucí ve volné přírodě.
Drtník X. crassiusculus je vysoce polyfágním škůdcem taxonomicky náležejícím do čeledi nosatcovití (Curculionidae), podčeledi kůrovci (Scolytinae), tribu drtníci (Xyleborini), který byl detekován na širokém okruhu stromů a keřů (kromě jehličnanů). V tropických oblastech byl zaznamenán na hospodářsky důležitých plodinách, jako jsou čajovník čínský (Camelia sinensis), kakakovník pravý (Theobroma cacao), kávovník arabský (Coffea arabica), kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera), mangovník indický (Mangifera indica), papája obecná (Carica papaya) nebo lesních dřevinách, jako jsou např. okumé (Aucoumea kleineana) a teka obrovská (Tectona grandis). V mírnějších oblastech byl zjištěn na řadě ovocných plodin, jako jsou např. broskvoň obecná (Prunus persica), fíkovník smokvoň (Ficus carica), jabloň domácí (Malus domestica), ořechovec pekanový (Carya illinoinensis), rohovník obecný (Ceratonia siliqua), slivoň švestka (Prunus domestica), tomel japonský (Diospyros kaki) a třešeň ptačí (Prunus avium); stejně tak na lesních a okrasných dřevinách rodů Acacia, Alnus, Azalea, Cornus, Eucalyptus, Hibiscus, Koelreuteria, Lagerstroemia, Liquidambar, Magnolia, Prunus, Quercus, Populus, Salix a Ulmus.
Dospělci jsou malí, tmavě červenohnědí brouci (samice jsou 2–3 mm dlouhé, samci 1,5 mm), kteří napadají (navrtávají)většinouvýhony, větve nebo slabší kmeny dřevin a zároveň do nich zavlékají symbiotické houby, které jsou nezbytné pro larvální vývoj škůdce. Při vytváření chodeb je ven vytlačován trus v podobě kompaktního válečku, který může dosahovat délky 3 až 4 cm, než se odlomí (připomíná „párátko“). Larvy jsou bílé, beznohé, ve tvaru písmene C s dobře vyvinutou hlavovou kapsulí a nejdou snadno odlišit od larev příbuzných druhů. V populacích se vyskytují převážně samice (poměr samců a samic 1:10). Dospělí samci nelétají a zůstávají uvnitř chodeb. Po spáření samičky opouštějí napadené rostliny a odlétají na nové hostitele. Začínají do běli (a někdy i do jádrového dřeva) vyvrtávat chodbu (kulatý vstupní otvor o průměru 2 mm) s líhništěm a jednou nebo více větvemi. Do líhniště pak kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy, které se živí symbiotickými houbami rostoucími uvnitř chodbiček.
Celý text článku naleznete v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Zahradnictví 11/2024
Text: Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ, Brno
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
