Tento rod zahrnuje asi 30 původních druhů. Všechny odrůdy současného sortimentu pocházejí převážně ze tří druhů, které se pěstují vesměs jako letničky a jsou domovem v Mexiku.
Jedná se o Tagetes erecta (rostliny 45 - 75 cm vysoké, květní úbory až 10 cm široké - v kultuře je od r. 1542), T. patula (rostliny 30 - 50 cm vysoké, u var. patula nana jen 20 - 35 cm, květní úbory 3 - 5 cm široké - v kultuře je od r. 1573) a T. tenuifolia (syn. T. signata - rostliny až 60 cm vysoké, květní úbory drobné, olistění velmi jemné - v kultuře je od r. 1795). Dnešní sortiment zahrnuje až nepřehledné množství odrůd, které se rozdělují do skupin hlavně podle výšky rostliny a podle stavby jejich květních úborů. Jednotlivé skupiny se ale navzájem prolínají. Na šlechtění této letničky se průběžně podílejí evropští šlechtitelé a v posledním období také šlechtitelé z USA. Zde byly také s úspěchem zavedeny první heterózní výpěstky. Tak např. v letech 1958 - 59 to byla firma Burpee se svými odrůdami T. erecta - ´Climax F1´ a v letech 1966 - 67 s odrůdami T. patula - ´Nuget F1´. Heterózní afrikáni vynikají především svou velikostí květních úborů (až 12 cm i více) a uplatňují se proto hlavně v hrnkové kultuře.
Brněnský tým L. Cetl, A. Ševela a V. Marková publikoval v r. 1974 (Zahradnické listy, LXVII, č. 1, str. 18 - 19) možnosti vyšlechtění našich vlastních heterózních odrůd. Autoři vycházeli ze svých experimentů. V r. 1971 nanesli na blizny jednotlivých úborů fenotypu T. erecta ´Femina´ (recesivní mutantní forma) pyl několika kultivarů T. erecta z daného sortimentu, několika mutantů indukovaných u T. erecta metylnitrózomočovinou a jednoho kultivaru T. patula. Rostliny z křížení s kultivary a mutanty T. erecta byly velmi statné a měly velké úbory o průměru až 10 cm - velmi podobné odrůdám americké série ´Climax F1´. Zajímavý byl i triploidní kříženec s T. patula. Hned v r. 1972 bylo dále zkříženo s různými matkami fenotypu ´Femina´ celkem osm odrůd T. patula. Pro srovnání bylo vyprodukováno osivo jedné kombinace ´Femina´ x T. erecta. Další výsledky a naznačené šlechtitelské postupy pak svědčily o tom, že i naši tehdejší šlechtitelé mohli pozvednou své šlechtění T. erecta a T. patula na vyšší úroveň využitím heterózy, která hlavně u zcela sterilních triploidních hybridů T. erecta x T. patula zajišťuje zachování originality. Bohužel se tato tehdy nastoupená cesta neukončila konkrétními českými heterózními odrůdami. První normální, neheterózní odrůdou byl afrikán ´Mars´ zapsaný do Listiny povolených odrůd r. 1972 jako hnědočervený, s jednoduchým úborem. Za dalších patnáct let (r. 1987) přichází H. Kasparová ze Šlechtitelské stanice v Libochovicích se svými prvními dvěma kříženci T. patula x T. erecta pojmenované ´Porthos´(rostliny 40 - 50 cm vysoké a 45 - 55 široké, bohatě větvené, úbory 5 - 5,5 cm široké, žlutooranžové, plné) a ´Athos´ (rostliny 45 - 48 cm vysoké a 45 - 55 cm široké, bohatě větvené, úbory 5,5 - 6 cm široké, středové květy žlutooranžové, okrajové hnědočervené se žlutým lemem). Vzápětí je pak r. 1991 do Listiny povolených odrůd zapsán výpěstek téže šlechtitelky pojmenovaný ´Konstance´ (syn. ´Constance´) s karafiátokvětými, hnědočervenými úbory a za rok, tj. 1992, výpěstek ´Aramis´ (rostliny 45 - 50 cm vysoké a 45 - 55 cm široké, bohatě větvené, úbory plné, 4,8 - 5,7 cm široké, jazykovité květy sytě žluté, na bázi naoranžovělé a středové květy oranžově žluté). Do této série „Mušketýrů“ pak patří ještě odrůda ´D´Artagnane´. První dva a předposlední výpěstek jsou si podobné, liší se pouze barvou úborů.
