Pochází ze severního Íránu, Kavkazu, Arménie a Malé Asie. Na přelomu 18. a 19. stol. se začal pro své kvetení pěstovat jako okrasná trvalka. V největší oblibě byl v první polovině minulého století. Šlechtitelsky byl nejdříve zpracováván v Anglii, později také v Německu, Francii a dalších evropských zemích.
Mezi hlavní šlechtitelské cíle stále náleží vedle atraktivního zbarvení květů i jejich velikost a stavba. Zvláštní pozornost se věnuje trvanlivosti (délce) kvetení a životnosti rostlin na stejném stanovišti. Základy odrůdového sortimentu položila svými výpěstky známá anglická zahradnicko-šlechtitelská firma Perry. Vypěstovala odrůdy bílé, růžové, červené i vícebarvé. Později vynikla svými máky také perenářská firma Barr rovněž z Anglie. Její bílá odrůda ´Barr´s White´ překonala velikostí květu i čistším zbarvením výpěstek ´Perry´s White´). Dnes známe vedle jednoduše kvetoucích máků i poloplné až plné. Průměrná výška rostlin se snížila na 50 až 80 cm (např. ´Royal Scarlet´, ´Sturmfackel´ aj.). Nejoblíbenější jsou stále zářivě červené případně oranžově červené odrůdy (´Brillant´ aj.), bílé a růžové (např. ´Princess Viktoria Luise´) se pěstují spíše ojediněle jako zvláštnost.
Z českých výpěstků jsou nám známé pouze dva. Nejstarší byl uveden brněnskou firmou Jurák a spol. v ceníku z r. 1947, tedy dva roky po druhé světové válce, pod jménem ´Richard Jurák´. Podle popisu se jednalo o vyšší, asi 90 cm vysoký mák s květy temně krvavě červenými na pevných stoncích. Další přesnější údaje nemáme. Nevíme ani kdo tento první český turecký mák vyšlechtil. Druhou a zatím snad poslední českou odrůdu najdeme v ceníku zahradnického školního závodu brněnské VŠZL v Olomučanech u Blanska (bývalá firma Bří Schützové) z r. 1952. Jako vlastní novinku zde uvádí Papaver orientale temnočervený I. Podle velmi stručné charakteristiky se jednalo o výpěstek s obzvláště velkými květy, temně karmínově červeně zbarvenými. Je velmi pravděpodobné, že byl vyselektován tehdejší vedoucí podniku M. Müllerovou, ještě z původního sortimentu Bří. Schützových. Oba tyto české máky byly temně červené. Zřejmě se jednalo, podobně jako i u většiny zahraničních výpěstků o podchycení a namnožení náhodných odchylek.