Rod Cornus zahrnuje přibližně 45 až 50 rostoucí v Evropě, Severní Americe a východní Asie. Svým rozmanitým habitem a zajímavým zbarvením nachází široké uplatnění v okrasném sadovnictví. Ovocnářsky významným druhem je Cornus mas, který je bohatý na nutriční látky. Plody dřínu jsou jedlé a vedle přímé konzumace je lze konzervárensky zpracovávat na zavařeniny, sirupy a kompoty.
Dřín obecný (Cornus mas L.) původně pochází z předhůří Kavkazu a odtud se postupně rozšířil přes Turecko, Rumunsko a Bulharsko do jižní Evropy a západní Asie. Některé druhy se také nacházejí v tropické Africe a severní Americe. Mnozí autoři uvádějí hranici rozšíření tohoto druhu společně s hranicí výrazně xerotermní květeny. Tradiční výskyt dřínu, členěný na sedm větších lokalit, je na Slovensku. Ideální tamní půdní podmínky, dobrý růst bez jakýchkoliv agrotechnických zásahů svědčí o jeho adaptabilitě. Výskyt u nás je rozdělován do dvou oblastí, střední, jihozápadní Čechy, jižní a střední Morava.
Je řazen mezi teplomilné, méně rozšířené ovocné druhy. Roste na výslunných svažitých pozemcích, na okraji lesa, prosvětlených, suchých lesích, světlých šípákových a subxerofilních doubravách, častěji na vápencových podkladech. Vyhovují mu půdy kamenité, mělké, vysychavé, neutrální až slabě alkalické. Kvete velmi brzy, je pylodárnou dřevinou. Často bývá označován jako "posel jara". Má uplatnění jak pro sklizeň plodů, tak i v oblasti okrasné a ekologické. Svou dlouhověkostí, nenáročností a vysokou mrazuodolností patří k druhům přispívajícím ke zlepšením životního a přírodního prostředí.
Morfologie dřínu obecného
Nejčastěji se vyskytuje jako keř, nebo menší strom dorůstající do výšky 5 – 8 m. U plodových odrůd dosahuje výšky 3,5 – 4,0 m. Koruna bývá kulovitá, zpravidla hustší, pravidelná. Na povrchu kmene se nachází tenká, tmavohnědá až šedohnědá borka s mělce brázditou strukturou odlupující se v tenkých šupinkách. Mladé výhony jsou zpravidla lysé, boční obrost je zpravidla krátký, převislý. Květní pupeny se tvoří na jednoletých výhonech. Kvete před rašením listů v kulatých okolících. Květní stopka je krátká, listeny jsou malé, žluté až žlutozelené. V okolíku se nachází 25 až 40 květů se spodním semeníkem, jsou oboupohlavné, samosprašné. Listové pupeny vyrůstají proti sobě, mají úzký, oválný – eliptický tvar. Listy jsou protistojné, kopijovité až vejčité, k vrcholu dlouze zašpičatělé, tmavě zelené s výraznou podélnou nervaturou.
Plody jsou dvousemenné peckovice, elipsoidního, válcovitého až hruškovitého tvaru, tmavě třešňově červené, růžové i žluté barvy. Hmotnost pecek se pohybuje mezi 0,5 – 3,5 g. Poměr pecky k dužnině je od 13,7 do 22,4 %. Dřín bohatě a pravidelně plodí, dřínky se dají konzumovat v čerstvém stavu nebo se různými způsoby zpracovávají. Plody začínají dozrávat postupně od konce srpna do poloviny října, sklízíme je v době, kdy jsou vybarvené, ale ještě tvrdé. V technologické a konzumní zralosti jsou výrazně tmavě červené. Přezrálé plody opadávají. Nejlepší způsob sklizně je setřásání plodů na plachty rozprostřené po zemi. Přináší ovoce s vysokou biologickou hodnotou: 5,00 – 8,92 % cukru, 1,09 – 2,43 % kyselin, 68,60 – 99,80 mg kyseliny askorbové, 0,47 – 1,11 % pektinů, 0,15 – 0,62 % bílkovin. Antokyany dosahují 77,00 – 208,00 mg v dužnině, 510,00 – 850,00 mg ve slupce. Množství minerálních látek v plodu: 0,366 % K, 0,021 % Na, 0,056 % Ca, 0,022 % Mg, 0,003 % Fe, 0,049 % P.
Agrotechnika trvalých výsadeb
S ohledem na značnou dlouhověkost dřínu, vybíráme stanoviště k jeho pěstování zodpovědně. Vhodné jsou slunné polohy, půdy propustné s dostatkem obsahu Ca a Mg. Vzdálenost řad volíme dle úrodnosti půdy 5,0 až 6,0 m. Větší spon použijeme na kvalitních stanovištích. Zahuštěné výsadby pro nedostatek světla málo a nepravidelně plodí, plody dlouho a nestejně dozrávají. V řadách se vzdálenost pohybuje od 3,0 do 4,0 m. Ve vhodných podmínkách keře vysazujeme na podzim do konce října nebo brzy z jara (začátkem dubna). Kořenovou soustavu při výsadbě nezkracujeme. Přírůstky v prvním roce bývají minimální (kořenová soustava se intenzívně rozvíjí až v následujícím roce), jsou mnohonásobně vyšší v dalších letech. Začátek plodnosti bývá ve třetím a čtvrtém roce, u semenáčů v pátém a šestém roce, u štěpovanců ve druhém až třetím roce. Agrotechnika spočívá v mělkém zpracování půdy v meziřadí. V osmém až desátém roce se zapojí keře do pásů, čímž se zabrání růstu plevelů. V období plodnosti se přistupuje k nejnutnějšímu sanitárnímu řezu. U kmenných tvarů obsahující pět až sedm kosterních větví jsou řezové práce náročnější. Řezem se prosvětlí koruna a odstraní polámané a nevhodně rostoucích větve. Řez snáší dřín velice dobře, musí však být proveden včas, začátkem jara do období rašení. Výhodou pěstování je značná odolnost vůči chorobám a škůdcům.
Způsoby množení
Semenné množení dřínu poskytuje různorodé potomstvo, ale i pozdní vstup do plodnosti. Je využíváno pro množení podnožového materiálu. Dvousemenná peckovice je přeléhavá s tzv. dvojitou dormancí (mechanickou i fyziologickou) a vyklíčí až ve druhém roce po jednoroční stratifikaci. Odrůdy a vybrané ekotypy se množí vegetativními způsoby, bylinnými řízky, hřížením, odkopky, štěpováním – roubováním i očkováním. Kvalita výsadbového materiálu závisí na způsobu jeho pěstování, ale i na charakteristice růstu jednotlivých odrůd a genotypů. U prostokořenné výsadby by délka kořenů neměla být kratší 20 cm. Kořeny by měli být početné, svazčité a bohatě větvené. Délka výhonů nadzemní části nemá klesat pod 50 cm. Požadovaná je i tvorba postranních výhonů. Síla kořenového krčku by měla být přibližně 15 mm. Kontejnerovaná sadba má odlišný charakter pěstování, současně i jiné znaky kořenové i nadzemní části.
Genofondová plocha
Na podzim v roce 2000 byla v rámci genofondu shromažďovaného na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin MZLU v Brně založena výsadba dřínu obecného na ŠZP Žabčice a Lednice s následující odrůdami: ´Elegantní´, ´Fruchtal´, ´Jaltský´, ´Jolico´, ´Lukjanovský´, ´Vydubecký´ a ´Vyšegorodský´. Pásová výsadba je založena ve sponu 4,0 x 2,5 m, tvarem je keř založený ze čtyř až šesti kosterních větví. V meziřadí je udržován černý úhor. K výsadbě bylo použito štěpovaného výsadbového materiálu pěstovaného na podnoži Cornus mas. Agrotechnika je zaměřena na výživu a řez, který má charakter asanačního zásahu. Dvakrát ročně se povrchovým zapravením do půdy přihnojuje hnojivem Cererit Z v dávce 35 g/ m 2 .
Soubor hodnocených odrůd
Předností pěstovaných odrůd je bohatá a pravidelná plodnost, ale současně i sklizeň ovoce s vysokou biologickou hodnotou. Plody jsou využitelné jak pro přímý konzum, tak zejména pro různé zpracování.
´Elegantní´
Zraje středně raně koncem srpna a v září. Plody jsou střední až velké s průměrnou hmotností 3,16 – 5,31 g, lahvicovitě protáhlé s krčkem, pravidelného tvaru. Barva plodů je tmavě višňová, dužnina je šťavnatá se specifickým aromatem. Pecka je oválná, krémově zbarvená.
´Fruchtal´
Plody zrají středně raně, dosahují střední velikosti, jejich průměrná hmotnost se pohybuje od 3,57 do 4,08 g. Peckovičky jsou pravidelného, oválného, líbivého tvaru, výrazně červeně až tmavočerveně zbarvené. Dužnina je šťavnatá, příjemně nakyslé chuti. Pecka je oválná, pravidelná, ve velikosti vyrovnaná.
´Jaltský´
Dozrává raně, plody oválného tvaru dosahují střední velikosti s průměrnou hmotností 3,35 - 4,02 g. Zralé plody jsou tmavočervené barvy, dužnina je šťavnatá, výrazně nakyslé chuti. Pecka je menší, protáhle zašpičatělá, krémové barvy.
´Jolico´
Zraje pozdě, zpravidla až ve druhé polovině října. Plody jsou velké, jejich průměrná hmotnost se pohybuje od 4,82 do 5,59 g, jsou pravidelné ve velikosti, vyrovnané, oválného tvaru. Zralé plody jsou tmavočervené barvy, snadno se při sklizni oddělují, při přezrátí opadávají. Dužnina je šťavnatá, sladce nakyslé, příjemné chuti. Pecka je větší, pravidelná, protáhlá.
´Lukjanovský´
Dozrává koncem léta, zpravidla v polovině září. Plody jsou velké, dosahují průměrné hmotnosti okolo 5,05 g. Jejich tvar je baňkovitý až hruškovitý s nápadně lesklou slupkou. Dužnina je šťavnatá, tmavě červeně zbarvená, se specifickým aromatem. Pecka je vřetenovitá, se zašpičatělými konci.
´Vydubecký´
Řadí se mezi ranější odrůdy, dozrává koncem srpna, plody jsou velké, protáhle oválné až hruškovité, tmavě červeně zbarvené, dužnina je šťavnatá s typickým dřínovým aromatem. Pecka je vřetenovitého tvaru, zašpičatělá, krémově zbarvená.
´Vyšegorodský´
Dozrává koncem léta, velké plody jsou oválné až válcovitě protáhlé s průměrnou hmotností 3,65 až 5,60 g. Tvar plodů není stálý, je ovlivňován pěstitelským prostředím. Zralé plody jsou tmavě višňové barvy s lesklou, tenkou slupkou, kysele sladké chuti. Pecka je protáhlá, oválného tvaru.
V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s odrůdami ´Devín´, ´Titus´, mající původ v 11 kolekcích pocházejících z přírodních lokalit Slovenska hodnocených na VÚOOD Bojnice. Současně byla na našem pracovišti sledována řada ekotypů (´Drnovický´, ´Juranský´, ´Kyjevský´, ´Olomoucký´, ´Ruzyňský´, ´Sokolnický´, ´Tišnovský´, žlutoplodý ´Chaloupecký´).
Obecně se tato skupina vyznačuje menší velikostí plodů, jejich průměrná hmotnost se pohybuje okolo 2,5 – 3,0 g, avšak zajímavě se jeví jejich chuťové vlastnosti.
Vzrůstnost a plodnost
Na základě hodnocení vybraných ukazatelů lze za perspektivní odrůdy označit z hlediska růstových vlastností a zdravotního stavu odrůdy ´Vydubecký´ a ´Vyšegorodský´. Sklizňové údaje, především velikost sklizně, upřednostňují odrůdy ´Jaltský´, ´Fruchtal´, ´Elegantní´ (tab.1, graf 1). Časným termínem sklizně se vyznačuje odrůda ´Jaltský´, lze ji doporučit do vyšších poloh s kratším vegetačním obdobím, naopak pozdní dozrávání charakterizuje odrůdu ´Jolico´, která se hodí do teplých poloh s dlouhou dobou vegetace.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den. Před několika lety jsem zakoupila v zahradnictví dva dřínky na podnoži. Jeden z nich je Vyšegrodský s podnoží Cornus mas, u druhého odrůdu nevím, možná ten samý. Tenkrát jsem nevěděla, co pořádně kupuju, jen jsem chtěla mít v zahradě hodně jedlých bobulí. Krom tradičních jsem muchovník a jeřáb černý měla, tak padla volba i na ně. V zahradnictví mi sdělili, že není samosprašný a stačí od sebe zasadit metr a půl. Jenže stromky rostou a menší keře to asi nebudou.
Z vašeho článku jsem něco vyčetla, přesto prosím o rady. Jak daleko od sebe stromy musí být s ohledem na konkrétní odrůdu? Když mám zahradu malou, můžu druhý pustit do světa? Jak daleko májí být od plotu, aby jim nebránil v růstu a pěkné koruně? Jak budou stromy vysoké? Musím je přihnojovat? Děkuji za odpověď. S pozdravem Olga Kapounová