Produkce kontejnerovaných dřevin má v České republice dlouhodobě vzrůstající tendenci, zvyšují se pěstební plochy i objem produkce. Z tohoto důvodu, ale i s ohledem na narůstající konkurenční tlak ze zahraničí musí pěstitelé neustále zvyšovat efektivitu produkce a kvalitu výpěstků. Produkce dřevin v kontejnerech s sebou přináší nebezpečí velkého množství stresových situací, které ovlivňují nejen kvantitu produkce, ale i méně viditelnou vnitřní kvalitu vyprodukovaných rostlin.
Většina reakcí rostlin na stresy je pěstiteli skryta, probíhá totiž v rostlině na buněčné či orgánové úrovni. Pokud se projeví okem viditelné změny na rostlinách, jedná se většinou o již pokročilá a mnohdy nevratná stádia působení stresoru (např. nekrózy na listech). Stresor je biotický nebo abiotický faktor, který narušuje normální fungování rostliny a způsobuje její oslabování. Delší působení stresoru může pro rostlinu znamenat velké nebezpečí, rostlina je buď přímo poškozena anebo může být druhotně napadena např. chorobami ve větší míře, než nestresovaná rostlina. Rostliny, stejně jako na ostatní organismy, je zapotřebí vnímat v jejich celistvosti, pokud je narušena jedna část rostliny, např. nadzemní orgány, následky se projeví i v jiné části, např. ve zhoršené funkci kořenů. Každá rostlina vydává a přijímá energii, snaží se o vyrovnanou energetickou bilanci. Při jakémkoli narušení této rovnováhy se rostlina snaží s co nejmenší ztrátou energie vrátit do původního stavu, adaptuje se na nové stanovištní podmínky. Pokud se jí to nepodaří a ztráta energie je dlouhodobě vyšší než její příjem, rostlina chřadne a může i zaniknout.
Dřeviny jako vytrvalé rostliny mají velkou přirozenou schopnost eliminovat stresory, zejména při růstu na trvalém stanovišti. To je základ jejich dlouhověkosti. Na druhou stranu u nich trvá delší dobu, než následky stresu odezní. Příkladem posledních let mohou být zaplavené stromy při povodních, které sice zdánlivě bez úhony přežily povodně, ale v průběhu několika let v důsledku oslabení snadněji podléhají dalším stresům, nepříznivým klimatickým podmínkám či chorobám.
Eliminace stresorů je omezená
Dřeviny, které pěstujeme v nádobách či kontejnerech, mají schopnost eliminace působících stresorů velmi silně omezenou, protože rostou v nepřirozených podmínkách a nemají kontakt s půdou (mikroklima, omezený kořenový systém, zranitelnost kořenového systému, který chrání pouze tenká stěna kontejneru). Pro pěstitele je problematické rozeznání stresových situací i z toho důvodu, že hranice tolerance dřevin bývá velmi rozdílná, je odvislá nejen od druhu či kultivaru, ale také způsobu pěstování, vegetačního období, mění se také v průběhu dne (zde platí pravidlo synergismu účinků více stresorů působících zároveň). Platí zde také neúprosný zákon minima – limitujícím stresovým faktorem je parametr, který je pro rostlinu v daný okamžik nejméně příznivý (např. můžeme pěstovat dřevinu v optimálních pěstebních podmínkách – kvalitní substrát, systém výživy, optimální teploty vzduchu, ale pokud rostlina nebude mít dostatek vody, bude tento stresový faktor limitující a rostlina ostatní optimální pěstební podmínky nemůže plně využít).
Při produkci dřevin vytváříme ve školkách pro podobné pěstební skupiny dřevin stejné, tj. průměrné pěstitelské podmínky a nemůžeme většinou respektovat odlišné ekologické nároky všech dřevin vyplývající z jejich nároků na původních stanovištích ve volné přírodě. Kultivary dřevin mají ještě specifičtější nároky než původní druhy a vyžadují neustálou péči. Ve školce a při kontejnerové produkci to platí dvojnásob. Vytváříme umělý ekosystém, který nemůže samostatně existovat bez dodávání doplňkové energie (závlaha, hnojení, odplevelování, speciální substráty, chemická ochrana).
Pěstitel, pokud nemá možnost monitorování stresových faktorů, může eliminovat negativní účinek stresů pouze na základě svých zkušeností a schopností předvídat působení možných stresorů. Znamená to nezbytnost definování těchto stresorů a realizaci takových pěstebních opatření, minimalizujících nebezpečí. Pěstitel většinou používá stejnou technologii (substráty, závlaha, hnojení) pro určitou pěstební skupinu dřevin, takže pokud neudělá zásadní technologickou chybu vedoucí k poškození rostlin, získá po ukončení vegetace kvalitativně i kvantitativně stejné rostliny, které může realizovat nebo dále dopěstovávat. Těžko si ověří, zda zvolenou technologií opravdu využil veškerý růstový potenciál produkovaných dřevin. Pokud by ovšem pěstitel použil více technologií pro pěstování stejných dřevin souběžně, mohl by velmi snadno zjistit výrazné rozdíly v kvalitě rostlin po ukončení pěstebního cyklu. Příkladem mohou být pokusné rostliny na obrázku 1a a 1b, při jejichž produkci byla použita technologie, založená na využití čtyř rozdílných výchozích standardních pěstebních substrátů a rozdílného systému dohnojování rostlin v průběhu vegetace. Zatímco v tomto případě byla závlaha stejná pro všechny varianty, limitujícím faktorem pro růst rostlin byl přístupný obsah živin v době růstu a také složení pěstebního substrátu.
Sem prosím vložit obrázky 1a, 1b – ukázka
Důležitá je závlaha
Limitující podmínkou kvalitní produkce není ovšem jenom správně zvolený typ substrátu, optimální systém výživy rostlin a bezchybné technické zajištění vodního provozu rostlin, velmi důležité je také použití kvalitního výchozího pěstebního materiálu, mladých rostlin schopných v optimálních podmínkách vytvořit růstově vyrovnanou a habituálně jednolitou nadzemní hmotu. Při použití geneticky nevyrovnaného materiálu každá rostlina v reakci na optimální produkční podmínky využívá svůj růstový potenciál s různou efektivitou a vzniká nevyrovnaný porost, který je pro školkaře hůře realizovatelný.
Velmi důležité, zejména u některých náročnějších pěstebních skupin dřevin, je zajištění optimálního mikroklimatu v kontejnerovně. Je nutné si uvědomit, že se jedná o stanoviště, blízké aridnímu klimatu, kde nefunguje spojení rostlin s půdou, kořeny jsou chráněny pouze stěnou kontejneru a velmi trpí působením abiotických faktorů. Relativní vlhkost vzduchu v kontejnerovně je nižší, mezi kontejnery proudí vzduch, který v létě nádoby vysušuje a v zimě podchlazuje, kontejnery akumulují teplo, takže se kořenový bal snadno přehřívá a rostliny trpí. Nižší relativní vlhkost, proudění vzduchu a nárůst teploty způsobuje vyšší výpar a nebezpečí přeschnutí substrátu v kontejnerech. Zlepšení mikroklimatu můžeme dosáhnout různými pěstebními opatřeními, např. správnou volbou substrátu, optimalizací pěstebního sponu (rozestavení kontejnerů) nebo technicky, automatizací závlah s využitím elektronických čidel, které včasnou signalizací a spouštěním závlah upraví mikroklima porostu. Zabrání tak přesychání substrátu. Tuto možnost dokumentuje graf 1 z našich experimentů – přestože nejvyšší teplota vzduchu ve dvou metrech (standardní meteorologické měření) dosáhla dne 20.7. 2006 hodnotu 34,5 C, v úrovni rostlin v kontejnerovně (na černé folii) vystoupila teplota v úrovni rostlin do maximální výše 40,59 C (v době od 15:26 do 16:26 hodin, relativní vzdušná vlhkost se v tomto časovém intervalu pohybovala v rozmezí 24,4 % – 25,6 %). Teplotu by bylo možné ještě více snížit jednoduchým technickým opatřením – v tomto případě bylo totiž elektronické čidlo, monitorující stav vody v substrátu, nastaveno na interval 90 minut, tento interval lze zkrátit a spustit závlahu dříve. Graf 2 dokumentuje průměrnou četnost potřeby závlahy v době vegetace v roce 2006 (stanoviště Lednice, kontejnerovna).
Zhruba sem prosím vložit graf 2
Obrana proti přehřívání
Rostliny se brání přehřívání (a průniku světla stěnou kontejneru) tím, že v místě oslunění kontejneru kořeny přestávají růst. Tato ztráta je kompenzována vyšší intenzitou růstu na opačné straně kontejneru, pokud to dovolí velikost a objem kontejneru. Je-li kontejner příliš malý, rostlina v letním období omezí růst, neboť kořeny nestačí zásobovat nadzemní části rostlin. Teplota v kořenové části rostlin je jedním z parametrů, které mohou být velmi důležité pro rostlinu, zejména v období intenzivního růstu.
Obrázek č. 4 – ukázka prosím vložit sem
Tento stresující faktor může pěstitel snadno monitorovat pomocí jednoduchých elektronických čidel. Teplotu v kořenové zóně ovlivňuje struktura (resp. použité komponenty) substrátu, jeho vzdušnost, vododržnost a barva. Graf 3 shrnuje výsledky měření teplot v kontejnerech, u nichž byly použity rozdílné typy substrátů. V grafu uvedené údaje byly získány v lednu 2006 u kontejnerů s rostlinami, zazimovanými pod sněhovou pokrývkou.
Sem prosím vložit graf 3
Pro kořenový systém může být nebezpečná nejen vysoká teplota v substrátu, ale také střídání teplot v průběhu dne (tzv. amplituda teplot). Tento parametr mj. závisí i na kvalitě a složení substrátu a pro rostliny může být limitující zejména v období rašení, po výsadbě či v časně předjarním chladném období, zejména v odpoledních hodinách, kdy se substráty přehřívají, příp. rozmrzávají a po západu slunce nastává velmi prudký pokles teplot. Může dojít i k mechanickému poškození části kořenů.
Rozsah článku neumožňuje hlouběji rozebrat všechny aspekty úspěšné produkce školkařských výpěstků. Naše pracoviště se problematikou stresu dřevin dlouhodobě zabývá a spolupracuje v této oblastí také s praxí, např. s výrobci substrátů, hydroabsorbentů a monitorovacích čidel. Případní zájemci se mohou s našimi výzkumnými aktivitami osobně seznámit při návštěvě Zahradnické fakulty v Lednici.
Závěrem je nutné zdůraznit, že pěstitelé jsou při svých znalostech a technickém vybavení schopni produkovat kvalitní výpěstky i při extrémních výkyvech počasí. Přestože průběh abiotických stresových faktorů nemůžeme ovlivnit, můžeme být na nepříznivý průběh počasí připraveni a včas podniknout taková pěstební opatření, která eliminují negativní dopad pro rostliny na minimum.
