Domácí vinařství se pod tlakem rostoucích dovozů levného vína dostalo do krize, při níž vázne odbyt tuzemské produkce a výkupní ceny hroznů propadly o 40 procent až o polovinu. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci zástupci Svazu vinařů. Pěstitelům révy letos podle odhadů klesnou tržby o 400 až 500 milionů korun, loni činily něco přes miliardu Kč.
"Dovoz vína do ČR se meziročně zvýšil o 28 procent, převážně jde o levné stolní víno pro obchodní řetězce, které pak neberou naše víno. Důsledkem je nezájem o naše hrozny nebo jejich minimální cena," uvedl předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo. Krize je podle něj v posledních letech v podstatě v celé EU, protože Evropě, někdejšímu hlavnímu producentovi vína na světě, roste silná konkurence například v Jižní Americe, Austrálii či Jižní Africe.
Podle Pavla Kováře z odboru komunikace ministerstva zemědělství vinaři dopředu věděli, že na otevřeném trhu EU budou moci těžko konkurovat tradičním producentům v méně kvalitních stolních vínech. "Měli by se i za cenu nižších výnosů co nejvíce soustředit na produkci kvalitních přívlastkových vín," uvedl. Odběratelé letos před kampaní vyhlásili ceny pět až šest korun za kilogram hroznů tam, kde loni platili 11 korun, uvedl předseda ZD Sedlec Jan Hajda. Tržby pěstitelů podle něj nepokrývají náklady a v řadě případů ani není komu prodat. Do poloviny září se dovezlo 1,2 milionu hektolitrů vína. Pokud bude takový vývoj pokračovat, doveze se do konce roku celá domácí spotřeba 1,7 milionu hektolitrů, uvedl. Vinaři vidí hlavní problém v tom, že mají nižší podpory než jejich okolní konkurenti, třeba v Rakousku. Například při tzv.
integrované produkci, šetrnější k životnímu prostředí, dostane domácí vinař dotaci 4700 korun na hektar, v Rakousku je to 30.000 korun. Jestliže tamní vinaři dostanou třetinu ceny hroznů v dotacích, přebytky se jim prodávají daleko snáze, uvedl Sedlo. Dorovnání podpor by podle něj stálo asi 300 milionů korun ročně, které by zčásti hradila EU.
Vinaři žádají rovněž účinnější kontrolu značení dovezeného vína. Žádoucí by podle nich byla v delším horizontu změna společné organizace trhu s vínem v EU. Alternativou je podle Sedla omezování domácí produkce, například prostřednictvím evropského programu klučení vinic a vzdání se vinohradnictví, který hradí EU. Český vinař pobírá základní dotaci na plochu kolem 3000 korun na hektar. K tomu může dostat dalších 4000 až 5000 korun, pokud je v integrované produkci, tuto možnost ale využívá jen asi
třetina pěstitelů. Další formu podpory představuje Vinařský fond, který shromažďuje prostředky na propagaci. Rozsah dotací je podle MZe omezen možnostmi rozpočtu.
V tuzemsku je asi 18.000 pěstitelů hroznů, z nichž zhruba polovina révu zpracovává pro sebe, zbytek je do značné míry odkázán na výkup. Přibližně pro 500 až 1000 z nich je vinařství hlavním zaměstnáním, uvedl předseda svazu. Tuzemské vinice se po mohutné výsadbě před vstupem do EU rozrostly zhruba na 18,7 tisíce hektarů. Jejich hodnota činí
podle svazu 11 miliard korun. Zhruba sedm tisíc hektarů bylo vysázeno během posledních deseti let za státní podpory v objemu miliardy korun. Roční hodnota sklizených hroznů představuje miliardu korun, jejich zpracováním vzniká víno za dvě miliardy. Domácí produkce dosud kryla asi 40 procent spotřeby v Česku.
