Muchnice březnová– škůdce nejen lesních školek
V putování za poznáním škodlivých činitelů školek jsme se dnes dostali k zástupci dvoukřídlého hmyzu, který je sice považován za zřídkavého škůdce, nicméně v letech přemnožení dokáže způsobit nemalé škody.
Řeč je o muchnici březnové (Bibio marci). Tento živočich patří mezi dvě desítky druhů čeledi muchnicovití vyskytujících se v České republice (celkově jich je v Evropě okolo 45, na světě pak více než 400). Tato diptera jsou větších rozměrů, barvy zpravidla černé až černé a zarudlé. Jsou také hustě a jemně chlupatá. Samička se od samečků většinou velmi liší. Vajíčka mívají velmi drobná, bíle či žlutavě zbarvená. Larvy mají dobře vyvinutou hlavu se silnými kusadly. Kukly jsou válcovité, zbarvené do špinavě bílého odstínu. Hospodářsky nejvýznamnějšími rody jsou Bibio a Dilophus. V literatuře poloviny 50. let minulého století se uvádělo, že bionomie všech muchnic rodu Bibio je zřejmě stejná a jako příklad se v ní popisoval život muchnice zahradní (Bibio hortulanus), obr. 1 a 2. O té byly zmíněny následující informace. Muchnice se v přírodě objevují koncem dubna a v květnu, a to ve velmi početném množství. Je zajímavé, že pro svoji těžkopádnost a malou plachost se poměrně snadno dají chytit do ruky. Je-li pěkné počasí, poletují obvykle v celých rojích, se zadečkem a nohama podivně ochable svěšenýma. Vyhledávají květy či stromy s ronící mízou, často olizují též medovici. Celková doba života dospělců se odhaduje na zhruba tři týdny. Po oplodnění (které může trvat i několik hodin) samečci brzy hynou. Samičky nakladou vajíčka (na jednu samičku připadne okolo 100 kusů vajíček) do půdy zahrad, polí i luk, aby následně také zhynuly.
Text
Ing. Antonín Muška
Přehled použité literatury a zdrojů obrázků je k dispozici u autora.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2022*
