Historie se psala různými způsoby - vedly se války, stavěly hrady a zámky, budovaly se nádherné zahrady a parky. Ale také se při slavnostních a významných příležitostech vysazovaly stromy, které na dlouhé věky vyprávěly o tom, že tehdy a tehdy byl uzavřen mír, Hanička starostova si vzala Pepíčka ze mlýna. Důvodů bylo mnoho a tento zvyk přetrval po mnohá století. V krajině, na křižovatkách cest nebo před domy a na náměstích se skvěly staleté, nádherné stromy.
Zůstanou i po nás podobné památky? K vysazení Stromů milénia máme právě letos nebývalý důvod. Začíná nové století, nové tisíciletí a naše generace se může podepsat na tváři naší krajiny a našeho okolí tím, že vysadí alespoň jeden Strom milénia. Může tím alespoň trochu vyjádřit úctu k životnímu prostředí dřív, než jiní se ho pokusí úplně zničit.
Projíždíme-li českou krajinou upoutají nás vzrostlé, mohutné stromy, které se vypínají na význačných místech – jednou to byla křižovatka cest, podruhé blízkost kapličky, pramen průzračné léčivé vody nebo zámecký park, hráz rybníka... Mezi stromy nejdeme lípy, duby, ale i tisy, které kdysi patřily k původním dřevinám.
Jedním z památných stromů je i Královská lípa, která se zelenala nedaleko od přehrady Seč pod Železnými horami v obci Klokočov. Říká se o ní, že tam stála už v dobách, kdy byly v tomto kraji neproniknutelné a nebezpečné hvozdy. Lípa tehdy stála na počátku stezky přes pralesní mokřady jako směrník pro jezdce a poutníky. Ve 14. století už byla pěkným stromem. Podle pověsti se měl Karel IV. vydat v roce 1370 z hradu Lichnice do Modletína k léčivému prameni, kde si měl léčit svoje stará zranění. Při cestě se pod lípou zastavil a odpočíval. Ale čas se podepsal i na vzhledu stromu. Mohutněl, stárnul, borka popraskala a vnitřek odumřel. Později se kmen roztrhl mrazem. Ještě štěstí, že mu přišli na pomoc lidé, kteří v roce 1935 lípu zrekonstruovali, zakonzervovali dutinu a zabezpečili větve i kmen. Síla přírody se projevila v přírůstku nových větví a během krátké doby se opět koruna majestátně vypínala nad krajinou.
Nikdo nespočítá kolik Žižkových dubů a Husových lip poskytuje stín a útočiště nejen lidem, ale i ptákům a jiným živočichům.
Který je vlastně ten náš, český, národní strom? Mocný kurfiřt Augustus Saský uctíval lípu, pod kterou uzavíral smlouvy. Dub byl považován naopak za sídlo nejvyššího slovanského boha Peruna. Takže si může každý vybrat podle svého.
A protože rok 2001 je opravdu rokem mimořádným, nesmíme promarnit tuto jedinečnou příležitost a vysadit strom, který bude ještě několika dalším generacím vyprávět o tom, že několik lidí si vymyslelo nádhernou akci Strom milénia.
Jedním z několika málo kmotrů a duchovních otců byl i dr. Václav Větvička, který se podílel i na výsadbě hrušně na Vyšehradu. Dnes je tato aktivita pod názvem Tisíc stromů pro nové milénium společnou akcí několika organizací: MZe ČR, VÚLHM, lesnických podniků, kanceláře prezidenta republiky, MV, MŽP, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších.
Lesníci bez rozdílu vlastnických vztahů k lesům pomohou s výběrem vhodné lokality, poradí při výběru vhodné dřeviny, dodají sazenice a jejich ochranu a budou nápomocni při vlastní výsadbě. Protože se počítá s výsadbami v různých nadmořských výškách a klimatických podmínkách, v nabídce nejdete sazenice lípy, dubu, javoru, klenu, jilmu, smrku a podle možností i tisu, který si zaslouží renesanci v naší přírodě. Stromy mohou být vysazovány jako solitéry, ve skupinách nebo ve formě aleje. Nejedná se o plošné výsadby lesového charakteru, který by podléhal lesnímu zákonu.
Výsadba prvního stromu z jednoho tisíce Stromů milénia se uskutečnila na Výstavišti Lysá nad Labem při příležitosti výstavy Natura Viva. Ve středu plochy mezi vstupní branou a hlavním vchodem se již dne s vypíná panna ladná a doufáme, že během několika let koruna této lípy poskytne útočiště novodobým cestovatelům za poznáním na výstavy, které se budou jistě ještě hodně dlouho v areálu pořádat. Lopatu zeminy přihodil nejen ministr zemědělství, ale i představitelé lesnické, rybářské a včelařského společenství, majitel, starosta, ale i otec myšlenky – dr. Větvička a mnoho dalších.
Teď jen přejme naší první malé lipce, která dosahuje 4 m , dlouhý život, péči a nechť nepotká na cestě životem úředníka, který by rozhodl, že životnost stromu je 60 až 80 let a potom musí sloužit jako potrava pile. Starší se prý nevejdou do katru a památných stromů máme již 3000 takže o další není zájem. Někdy se pěkně kříží úmysly všemocných úředníků. Kéž bychom měli během dalších sto let 4000 památných stromů a několik i z této akce.
P.S.
Zájemci o výsadbu by se jistě měli obrátit i na VÚKOZ Průhonice, která uchovává genový materiál mnoha památných stromů. Potom by bylo možné, aby u vás rostla dcera Semtínské lípy nebo dalšího významného stromu.
