Rybíz černý (Ribes nigrum L.), r. červený a r. bílý (R. rubrum L., syn. R. vulgare Jancz., R. sativum Syme.) patří v některých státech, na rozdíl od České republiky, k ekonomicky významným druhům drobného ovoce. Rozsáhlé výsadby se nacházejí především v Rusku, Polsku, Německu, ve Skandinávských zemích, Velké Británii a na Novém Zélandu. Naopak u nás je zaznamenáván trvalý pokles produkčních ploch rybízu a angreštu a v roce 2020 byly evidovány jen 3 ha produkčních ploch angreštu a 716 ha rybízu (414 ha rybízu r. červený a r. bílý, 302 ha r. černý).
Červený rybíz se v posledních 10 letech téměř nevysazuje a porosty spíše dožívají. Podobně ani u černého rybízu nedochází k obměňování a zakládání nových výsadeb a obecně je lze považovat za spíše za přestárlé. Podle statistických údajů v r. 2019 dosahovala celková sklizeň rybízu 9480 t, angreštu 1555 t. Jako hlavní důvod je uváděna dlouhodobě nízká výkupní cena plodů. Zvyšující se zájem trhu o tyto produkty snad povede k zakládání nových výsadeb. Plody rybízu, zejména černého, jsou bohatým zdroje vitamínu A, C, B1 a B3, draslíku, fosforu, vápníku a železa, fenolických látek, flavonoidů a dalších esenciálních živin. Plody se konzumují čerstvé, používají se na výrobu džusů, marmelád, želé, do pečiva či jogurtů.
S problematikou vysazování nových plantáží rybízu a angreštu souvisí nejen nízké výkupní ceny, ale i výskyt chorob a škůdců. Ve vlhkých letech patří k závažným onemocněním antraknóza rybízu a angreštu, jejímž původcem je houba Drepanopeziza rybis (anam. Gloeosporidiella ribis). Hostiteli houby jsou především rybíz červený a r. černý, angrešt, meruzalky a kříženci rybízu a angreštu.
Listové skvrnitosti
Napadány jsou především starší listy, na nichž se tvoří drobné, kulaté až nepravidelné, nejprve žlutozelené, později tmavě hnědé, 1–1,5 mm velké skvrny, které od středu nekrotizují, u některých odrůd jsou lemovány žlutým lemem. U silně napadených listů se skvrny často slévají, listy žloutnou, svinují se a opadávají. V letech s vyšším úhrnem srážek vede silné napadení u náchylných odrůd rybízu a angreštu k předčasnému opadu listů, tzn. již v polovině vegetace dochází k úplnému odlistění keřů. Ojediněle bývají napadeny i řapíky listů, stopky hroznů a letorosty, na nichž se tvoří drobné šedohnědé skvrny. U černého rybízu mohou být skvrnité listy i plody, silně napadené plody praskají a opadávají. Předčasné odlistění keřů má za následek oslabení rostlin, snížení vitality, omezení růstu a produktivity. U angreštu se vyskytují uvedené symptomy většinou až po sklizni.
Houba přezimuje v infikovaných opadlých listech, v nichž na jaře dozrávají plodnice pohlavního stadia (apothecia) s asky a askosporami. Od počátku května, obvykle v době kvetení rybízu, se postupně (až po dobu několika týdnů) uvolňují askospory přenášené větrem a infikují listy rybízu a angreštu. Klíčení spor podporuje vlhké počasí a teploty kolem 12 °C. Za tří až čtyři týdny po infekci se vyvíjejí na skvrnách nepohlavní acervuli s konidiofory a konidiemi, které zajišťují rychlé šíření houby během vegetace.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2022.
Text a foto: doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU
