Cibule i česnek, které jsou určeny ke skladování, by měly být dobře vyzrálé a sklízeny ve správném stupni zralosti a pokud možno za sucha a bez zřetelných příznaků chorob a poškození.
Napadená cibule a česnek virovou žlutou proužkovitostí cibule, žloutenkou aster, bakteriální hnilobou, fuzariózami a dalšími hnilobami, jako je hniloba krčková, bílá a peniciliová, stejně tak poškozená cibule a cibule česneku mrazem a háďátkem zhoubným nejsou vhodné pro skladování a je nutné je vyřadit.
Všeobecně se doporučuje sklízenou cibuli a česnek ihned po sklizni vytřídit a dosušit. Dosoušení cibule a česneku se u drobných pěstitelů provádí zavěšováním svázané cibule nebo česneku pod vzdušný přístřešek, který ji chrání před deštěm. U velkopěstitelů se vyorané cibuloviny, pokud byly pěstovány na písčité půdě, ponechávají na řádcích, aby při slunném počasí docházelo k vysušení. Krátkodobý déšť na písčité půdy, se okamžitě vsákne, povrch ornice rychle osychá a dešťová voda netvoří kaluže. Po přirozeném předsušení na poli, se provede její sběr, třídění a dosušení přímo na paletách proudem 30 C teplého vzduchu s cílem rychle odstranit povrchovou vlhkost z cibulí a u hnědo-slupkých odrůd cibule také z důvodu dosažení zlatého vybarvení. Jakmile se povrchová vlhkost z cibulí odstraní, zmírní se proud vzduchu a sníží se jeho teplota na 23 – 27 C. Následně skladovaná cibule a česnek přechází do dormance, tj. klidového stavu s velmi nízkým dýcháním. Dosoušení v rozmezí 23 – 27 C zabraňuje negativnímu působení teplot, kterým je skladovaná cibule v průběhu postupného ochlazování skladu se vystavena (od 20 C do 10 C). Teploty v tomto rozpětí mají totiž vliv na výskyt vybíhání cibule, při dlouhodobém skladováním za teplot pod 10 C. Relativní vzdušnou vlhkost je nutno udržovat pod 85 %, aby se zabránilo růstu během skladování. Z výšená náchylnost k vybíhání cibule a česneku a růstu kořínků je odrůdovou vlastností a technologie skladování by měla přihlížet k této vlastnosti skladované odrůdy. Z výše uvedených důvodů se snáze skladují společně partie odrůd, které mají stejné skladovací požadavky.
Skládkové hniloby u cibulovin (u cibule Allium cepa a česneku Allium sativum)
Fuzariózy cibule a česneku (bazální části)
Choroba se projevuje nejdříve na listech, kde dochází deformacím a ke žloutnutí. Na špičkách listů můžeme pozorovat nekrotické zasychání. Později se příznaky objeví také na bázi rostoucí cibule. U česneku se objevuje karmínové zabarvení. Při sklizni vykazují napadená cibule i česnek barevné změny „diskolorace“ a na řezu lze pozorovat mírné zhnědnutí a vodnatění pletiv cibule. Uskladněné cibule s příznaky rychle podléhají hnilobě.
Původcem je Fusarium oxysporum f.sp. cepae, u kterého můžeme pod mikroskopem pozorovat tvorbu kulatých chlamydospor a srpečkovité makrokonidie se 3 až 4 buněčnými přehrádkami a v menším počtu i mikrokonidie. Patogen přežívá po mnoho let v půdě chlamydosporami a také se šíří sazečkou cibule a česneku. Optimální teplota pro růst houby je 22 – 28 C a také zvýšená vlhkost půdy urychluje průběh infekce. K infekcím dochází během celého vegetačního období až do sklizně a pokračuje i v průběhu skladování.
Ochrana je založena na osevním postupu, kdy se pěstování cibule a česneku, na stejném pozemku, doporučuje až po čtyřletém přerušení. Nejvhodnější půdy pro pěstování cibulovin jsou lehké, písčité vodopropustné půdy. Cibule i česnek pro skladování by měla být dobře vyzrálá a suchá. Skladovací teplota je 4 C.
Fuzarióza česneku způsobená Fusarium culmorum
Tento patogen způsobuje preemergentní hnilobu sadby a její špatné scházení. K infekci česneku dochází v místě báze stonku, méně často v místě kořenů. Často infekce netvoří žádné příznaky na cibuli i jednotlivých cibulkách (stroužcích) česneku a infekce se projevuje až po jejich vysazení. Z tohoto důvodů se doporučuje provádět moření sadby u česneku vhodnými fungicidy na bázi polysulfidické síry (Sulka) nebo jinými registrovanými fungicidy proti tomuto typu fuzariózy česneku.
Krčková hniloba – plíseň šedá
Vyskytuje se na cibuli, česneku a šalotce a je způsobena Botryotinia spp. anamorfní stadium Botrytis allii.
Projev infekce se může objevit na kterémkoliv místě cibule, ale specifickým projevem je hniloba krčku cibule. V místě krčku, cibule mírně ztmavne a při dotyku mezi prsty krček je nápadně měkký.
Ochrana: Nejúčinnější opatřením je posklizňové vysušení cibulí, u drobných pěstitelů, ve svazečcích zavěšených pod střechou. U velkopěstitelů je vhodné po vytřídění přímo ve skladu větrat teplým vzduchem 30 C a po několika dnech snížit teplotu pod 27 C, aby nastal dormantní stav skladované cibule a česnekových cibulí.
Sklerociová (bílá) hniloba
Napadení cibule se projevuje přítomností špinavě bílého vatovitého mycelia na cibuli již při sklizni nebo až v průběhu skladování. Výskyt vatovitého mycelia je doprovázen tvorbou středně velkých sklerocií (2 – 8 mm dlouhými a 2 – 3 mm v průměru silnými). Původcem je vřeckatá houba Sclerotinia sclerotiorum, která vytváří miskovité plodničky – apothecia, vyrůstající ze sklerocií za specifických teplotních a vlhkostních podmínek v povrchové vrstvě půdy. V plodničkách se tvoří pohlavní spory zvané askospory, které v době zrání plodniček jsou z jejich povrchu vystřelovány a tím je umožněno jejich šíření vzduchem do okolí. Tato patogenní houba je plurivorní a její hostitelský okruh je obrovský – více jak 300 druhů rostlin z mnoha rodů a čeledí.
Bílá hniloba cibule a pórku
Bílá hniloba způsobená houbou Sclerotium cepivorum, patří také k nejzávažnějším patogenům cibulovin. Choroba se projevuje v oblasti kořenového systému v půdách, které jsou silně zamořeny sklerociemi této houby a tvoří ohniskový výskyt, ve kterém dochází k silnému napadení jednotlivých rostlin, které ve střední části ohniska odumírají. Houba vytváří bělošedé mycelium a drobná sklerocia 0,5 – 0,75 mm.
Ochrana: Osevní postup.
Peniciliové hniloby
Patří mezi nejčastěji se vyskytující skládkové hniloby u česneku a cibule. Příznakově se projevuje tvorbou špinavě žlutých skvrn, které se brzy zbarvují podle tvorby konidií modro-zeleně. V místě skvrn dochází k tvorbě suché hniloby. Původcem peniciliové hniloby jsou Penicillium italicum a P. corymbiferum, a jiné druhy rodu Penicilium, které nejsou schopné dlouho přežívat v půdě.
Ochrana: Základním ochranným opatřením je okamžité vysušení sklizených cibulovin dostupnou metodou. Pokud jde o sazečku cibule, je vhodné její moření nebo ošetření povrchu půdy před výsadbou. Také výběr odolných odrůd snižuje možný výskyt peniciliové hniloby.
Černá hniloba cibule a česneku
Původcem je Aspergillus niger, který přežívá v půdě na napadených posklizňových zbytcích. K infekci dochází v místě krčkové části cibule v době dozrávání, kdy listy odumírají a je deštivé počasí v době sklizně. V místě infekce se objevují shluky černých spor a to jak na povrchu vrchní pergamenovité vrchní slupky, tak i pod ní. Ke škodlivému rozvoji ve skladu dochází za vyšší teploty a vlhkosti a následně po infekci sporami se mohou objevovat bakteriální hniloby
Ochrana je založena na moření osiva cibule nebo sadby hlavně u česneku. Dále se doporučuje ukončit závlahu 3 týdny před plánovanou sklizní. Krátce po sklizni by mělo následovat vysušení cibulí teplým vzduchem do 30 C a relativní vzdušná vlhkost by nemá překročit 80 %. Po oschnutí povrchu cibule se teplota sušení sníží na 25 C během 2 až 3 dnů.
Antraknóza cibule, česneku
Choroba se v České republice se vyskytuje jen výjimečně a to hlavně na dovážené cibuli. Příznaky tvoří drobné uhlově černé skvrny, které se objevují na povrchu cibule a jsou často uspořádané koncentrických kruzích až do velikosti 1 cm v průměru. Shluk černých skvrn obsahuje acervuli ve kterých se tvoří konidie.
Choroba se do nových oblastí výskytu dostává výhradně zamořeným rostlinným materiálem a uvnitř porostu cibule se šíří větrným deštěm na sousední rostliny. Patogení houba Colletotrichum circinans je schopna pronikat přes kutikulu do pletiva cibule. Odrůdy s červenou slupkou jsou vůči infekci odolné.
Ochrana: V případě výskytu choroby, přejít na pěstování cibule výhradně s barevnou slupkou.
Bakteriózy cibulové zeleniny
Vážnější výskyt bakterióz se u cibule vyskytuje v průběhu transportu za vysoké teploty a vlhkosti vzduchu a hlavně při jejím špatným skladováním. Také namrzlá cibule nebo česnek v průběhu transportu ve skladu snadno podléhá bakteriální hnilobě. Nejčastější výskyt hniloby je způsoben bakterii Erwinia carotovira subsp. carotovora. Hnilobu vnějších suknic způsobuje Burkholderia cepacia . Pruhovitost listů a hnilobu cibule způsobuje polyfágní bakterie Pseudpmonas viridiflava. Bakteriální pruhovitost se objevuje až po delším období dešťů. U bakteriální spály vznikají na mladých listech vodnaté skvrny, které žloutnou. Původcem je bakterie Pseudomonas syringae pv. porri.
Cibule a česnek jsou nejčastějšími druhy cibulové zeleniny. Světová produkce u cibule dosahuje více jak 25 mil. tun ročně a u česneku je to více než 2,5 mil. tun. Rozsah pěstování šalotky Alium cepa var. aggregatum je podstatně nižší. Stejně tomu je tak u póru a pažitky. Česnek a šalotka se rozmnožuje vegetativně, zatímco cibule se pěstuje jak ze semen, tak i vegetativně. V prvém roce pěstování se tvoří cibule, která se skladuje a ve druhém roce vyrůstá z cibule květní stvol s květenstvím, ve kterém se tvoří semena. V menším měřítku se dále pěstují pór a drobnější cibule šalotka. Patogenní houby jsou nejčastějšími původci chorob cibule a česneku a některé formy spor hub společně s myceliem přežívají ve skladovaných cibulích a způsobují skládkové hniloby. Také jednobuněčné mikroskopické bakterie kontaminují cibuli a česnek, dobře přežívají v infikovaném pletivu cibulí a způsobují skládkové hniloby.
